Anastázie Nikolajevna

Anastázie Nikolajevna
	Velkokněžna ruská a finská, princezna polská, etc...
Úplné jméno	Svatá Anastázie Nikolajevna Romanovová
Narození	18. června 1901; Petrodvorec, Ruské impérium
Úmrtí	17. července 1918 (ve věku 17 let); Jekatěrinburg, RSFSR
Pohřbena	Chrám svatého Petra a Pavla , Petrohrad, Ruská federace
Rod	Holstein-Gottorp-Romanov
Otec	Mikuláš II.
Matka	Alexandra Fjodorovna
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Anastázie Nikolajevna Ruská (Anastázie Nikolajevna Romanovová, (rusky: Великая Княжна Анастасия Николаевна Романова) (5. června^jul./ 18. června 1901^greg. – 17. července 1918) byla nejmladší dcera posledního panovníka Ruského impéria, cara Mikuláše II. a jeho ženy Alexandry Fjodorovny.

Velkokněžna Anastázie byla přezdívána Rarášek, a to pro svou živelnou povahu a proto, že dokázala svou rodinu i v těch nejtěžších chvílích rozveselit.

Spolu s celou carskou rodinou (rodiči a všemi sourozenci) byla v noci ze 16. na 17. července roku 1918 zavražděna na rozkaz bolševiků ve sklepě Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu. Protože si velkokněžny předtím do šatů zašily své diamanty (kvůli nebezpečí loupeží), jejich utrpení se prodloužilo, neboť se kulky od diamantů odrážely. Některé z žen resp. dívek byly nakonec ubodány bajonety.

V roce 2000 byla Anastázia společně s rodiči a sourozenci pravoslavnou církví kanonizována jako „strastotěrpěc“ (trpitel, mučedník).

Odraz v umění

Příběh nejmladší dcery Mikuláše II. i tragického zániku celé carské rodiny nahradil klasický pohádkový námět baletu Petra Iljiče Čajkovského Šípková Růženka ve ztvárnění (režie i choreografie) maďarského choreografa Youri Vámose. Premiéra baletu pod názvem Spící krasavice – poslední dcera cara na scéně Státní opery Praha se uskutečnila 23. ledna 2010.

Falešná Anastázia

V roce 1920 se objevila jistá Anna Andersonová, která o sobě prohlašovala, že je nejmladší dcerou carského páru, Anastázií. Prý masakr přežila a pak potkala československé legionáře, kteří se o ni postarali. Kromě její výrazné podobnosti s Anastázií svědčilo pro Andersonovou to, že uváděla skutečnosti, na které by si mohla vzpomenout jen sama velkokněžna Anastázie. Jenže nebyl nikdo, kdo by mohl přesvědčivě dosvědčit, že je to pravda. Podezřelé bylo, že neuměla rusky. Nakonec se prokázalo, že Andersonová je psychicky narušená polská dělnice Francizska Schanowska.

Spekulace o přeživší Anastázii nakonec utichly v roce 2008, kdy byly její ostatky nalezeny.

Filmové zpracování

1956: Anastasia, hraný film s Ingrid Bergmanovou (Oskar) a Yulem Brynnerem
1986: Anastasia, hraný film
1998: Anastázie, kreslené zpracování životního příběhu velkokněžny Anastázie

Odkazy

Literatura

2004 „Anastázie: Román o poslední ruské velkokněžně“, autor: Colin Falconer. V knize jsou popsány poslední týdny života carské rodiny a její následné vyvraždění. O pár let později vystupuje v románu prostitutka jménem Anastázie, která má fyzické znaky údajně zděděné po Romanovcích.
SOKOLOV, Nikolaj Aleksejevič. Zavraždění carské rodiny. Překlad Jan Konstantin Kessler. Praha: Josef Šrámek, 1926. 298 s. Dostupné online.

Související články

Svatořečení Romanovců

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anastázie Nikolajevna Ruská na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anastázie Nikolajevna