Borka

Borka je odumřelá, povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene) nebo kořene, je tvořena odumřelými buňkami. Bývá často nesprávně^[1] označovaná jako kůra. Má ochrannou funkci.

Některé druhy dřevin mají borku rozbrázděnou a tlustou několik centimetrů (dub), jiné tenkou a odlupující se či hladkou borku bez rýh (buk).

Borka některých rostlin má léčivé účinky, např. dubová.

Vznik

Kmen dřevin druhotně tloustne díky dělivému pletivu kambiu a borka na povrchu kmene praská. K její obnově slouží dělivé pletivo felogén. Ten se nachází mezi lýkem (floémem) a borkou. Směrem ke středu kmene produkuje buňky felodermu, které obsahují chloroplasty. Směrem ven produkuje korek (felém). Nově vzniklé buňky brání přístupu živin ke starším (blíže povrchu), a ty proto odumírají.

Borka borovice lesní (Pinus sylvestris)
Borka lilovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera)
Platan (Platanus) má různobarevnou hladkou borku
Borka dubu korkového (Quercus suber)

Odkazy

Reference

↑ KINCL, Lubomír; KINCL, Miroslav; JARKLOVÁ, Jana. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. 4. vyd. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2008. 304 s. ISBN 80-7168-947-5. S. 39.

Související články

Strom

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu borka na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] KINCL, Lubomír; KINCL, Miroslav; JARKLOVÁ, Jana. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. 4. vyd. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2008. 304 s. ISBN 80-7168-947-5. S. 39.

[1]