Ester (biblická postava)

Královna Ester
	Ester a Mordechaj, podle Aerta de Geldera, (1685)
Narození	6. století př. n. l.; Achaimenovská říše
Úmrtí	5. století př. n. l.; Achaimenovská říše
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

*Ester omdlévá před Achašverem*, A. Gentileschiová dle deuterokanonického textu

Královna Ester (hebrejsky: אֶסְתֵּר‎) je biblická postava a hlavní hrdinka starozákonní knihy Ester. Byla manželkou perského krále Achašveróše (ztotožňován většinou s Xerxem I.) a zachránila perské židy před intrikami zlého Amalekity Hamana, což se připomíná o židovském svátku Purim. Podle Talmudu patřila Ester společně se Sárou, Rachab a Abígajil ke čtyřem výjimečně krásným ženám.^[1]

Jméno

Podle biblického vyprávění se narodila s hebrejským jménem Hadasa^[2] (הֲדַסָּה, „Myrta“).^[3] Její známější jméno Ester se odvozuje ze staroperského 𐎠𐎿𐎫𐎼 (ستاره‎, sitare, „hvězda“). Rabínská tradice je odvozuje od kořene סתר ve významu „skrývat“, nebo je považuje za variantu slova אסתהר‎ odvozeného od slova סַהַר‎ (sahar, „měsíc“^[4], nebo také „úkryt, útočiště“) a souvisejícího i se slovem סֹהַר‎, (sohar, „vězení“). Jiné komentáře upozorňují na podobnost se jménem sumerské bohyně Ištar (Eštar) nebo se slovem אסתירה‎ označujícím stříbrnou minci.

Příběh

Otec Hadasy neboli Ester se jmenoval Abíchajil a pocházel z izraelského kmene Benjamín. Po osiření se stala adoptivní dcerou svého bratrance Mordechaje, který žil v perské diaspoře v Šúšanu. Později se stala manželkou perského krále Achašveróše (ztotožňován většinou s Xerxem I.). Jako královna zabránila chystané genocidě židů, což dodnes připomíná židovský svátek Purim.

Historicita Ester není v mimobiblické literatuře potvrzena. Slavení svátku Purim („Dne Mordokajova“) je však doloženo již ve 2. století př. n. l. ve 2. knize Makabejské.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Königin Ester na německé Wikipedii.

↑ DIVECKÝ, Jan. Izrael soudců a králů. Praha: P3K, 2006. ISBN 80-903584-4-6/80-903587-4-8. S. 17-18.
↑ Est 2, 7 (Kral, ČEP)
↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 155.
↑ Babylónský talmud, Megila 13a s Rašiho komentářem

Literatura

NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Díl 1. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1956. (Kalich). Dostupné online. S. 158–159.
DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo ESTER, s. 227.
WIESEL, Elie. Příběhy o naději. Eseje o velkých postavách židovské tradice. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-469-9. 8. kapitola: Ester, královna v ilegalitě, s. 117-135.
ARIEL, Jigal. Příběh knihy Ester. Praha: P3K, 2016. ISBN 978-80-87343-62-3. S. 1-170.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Královna Ester na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Esther v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Dílo Bible česká/Kniha Ester ve Wikizdrojích, s komentářem Jana Nepomuka Hejčla
Odborný článek in: Michael Bauks, Klaus Koenen (Ed.): Vědecká biblická encyklopedie na internetu (WiBiLex). 2007 a další.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] DIVECKÝ, Jan. Izrael soudců a králů. Praha: P3K, 2006. ISBN 80-903584-4-6/80-903587-4-8. S. 17-18.

[2] Est 2, 7 (Kral, ČEP)

[3] HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 155.

[4] Babylónský talmud, Megila 13a s Rašiho komentářem

[1]

[2]

[3]

[4]