Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Eurovision Song Contest 2013

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eurovision Song Contest 2013
We Are One
Datum
Semifinále 120130514a14. května 2013
Semifinále 220130516a16. května 2013
Finále20130518a18. května 2013
Hostitel
Místo konáníMalmö Arena
Malmö, Švédsko
ModerátořiPetra Mede
Eric Saade (zákulisí, finále)
RežieDaniel Jelinek
Robin Hofwander
Sven Stojanović
Výkonný supervizorJon Ola Sand
Výkonný producentMartin Österdahl
TelevizeSveriges Television (SVT)
Webeurovision.tv/event/malmo-2013/
Účast
Soutěžících39
Finalistů26
NávratArménie Arménie
OdstupujícíBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Portugalsko Portugalsko
Slovensko Slovensko
Turecko Turecko
Mapa účastníků
Hlasování
Každá země uděluje body deseti interpretům. Vítěz získává 12 bodů, druhý 10 bodů, ostatní 8–1 bod.
VítězDánsko Dánsko
InterpretEmmelie de Forest
SkladbaOnly Teardrops
Autor písněLise Cabble
Julia Fabrin Jakobsen
Thomas Stengaardv
Úvodní vystoupení
Semifinále 1:
Loreen a děti z pěveckého sboru s písní „Euphoria
Semifinále 2:
Urban Orchestra
Finále:
Björn Ulvaeus, Benny Andersson a Avicii s písní „We Write the Story“
Mezivystoupení
Semifinále 1:
Představení Northern Lights
Semifinále 2:
Darin & Agnes ve vystoupení Swedish Pop Voices
Finále:
Loreen s písněmi „We Got the Power“, „My Heart is Refusing Me“ a „Euphoria
Petra Mede a Carola ve vystoupení Swedish Smörgåsbord
Sarah Dawn Finer s písní „The Winner Takes It All“
Eurovision Song Contest
Ázerbájdžán
Baku
2012
Švédsko
Malmö
2013
Dánsko
Kodaň
2014

Eurovision Song Contest 2013, česky také Velká cena Eurovize 2013 (či jen Eurovize 2013), byl 58. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal v Malmö ve Švédsku, a to díky vítězství zpěvačky Loreen s písní „Euphoria“ na předchozím ročníku. Soutěž, organizovaná Evropskou vysílací unií (EVU) a stanicí Sveriges Television (SVT), se konala v Malmö Arena. Semifinálová kola se uskutečnila 14. a 16. května, finále pak 18. května 2013. Moderátorkou přenosů byla Petra Mede, poprvé od roku 1995 soutěž moderovala pouze jedna osoba. Bývalý reprezentant Švédska Eric Saade ji ve finále doplnit v zákulisí.

Soutěže se zúčastnilo 39 zemí, což je o tři státy méně oproti předchozímu roku. Do soutěže se po roce vrátila Arménie, naopak čtyři země ze soutěže odstoupily – Bosna a Hercegovina, Portugalsko, Slovensko a Turecko. Poslední dva zmíněné státy se do soutěže dosud nevrátily. V tomto roce byl uveden vlajkový průvod, kdy jednotliví interpreti na začátku finále přichází na hlavní pódium se svou vlajkou.

Vítězem se stala dánská zpěvačka Emmelie de Forest s písní „Only Teardrops“. Skladba vyhrála u diváků i u porot a získala 281 bodů z 456 možných, dvanáctibododové ohodnocení získala od 8 zemí.

Semifinálová kola a finále sledovalo celkem 170 milionů diváků.[1]

Místo konání

[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. července 2012 veřejnoprávní televize SVT oznámila pořádání soutěže v Malmö a jeho víceúčelové hale Malmö Arena. Vzhledem k dohadům o možnosti využití tehdy nově otevřené Friends Arena ve Stockholmu, byla volba menšího místa konání vnímána jako paradox. SVT vyjádřila záměr uspořádat soutěž ve skromnějších poměrech, moderněji a šetrněji k prostředí a životu města ve srovnání s některými předchozími pořadateli. Celkový rozpočet ročníku činil 12 milionů €, více než jedenkrát méně ve srovnání s předcházejícím Baku. [2] Třetím kandidátem po Stockholmu a Malmö byl Göteborg.

Malmö je s třemi sty tisíci obyvateli třetím největším městem Švédska a správním centrem kraje Skåne. S dánskou Kodaní vzdálenou 25 kilometrů Malmö spojuje most Öresundsbron.

Malmö Arena

[editovat | editovat zdroj]

Malmö Arena je po třech stockholmských víceúčelových halách největší švédskou zastřešenou arénou. Mimo utkání domovského hokejového klubu Malmö Redhawks každý rok uspořádá řadu sportovních i kulturních akcí, mimo jiné Mistrovství světa v házené mužů v roce 2011, koncerty Britney Spears, Lady Gaga či Toma Jonese, kola pěvecké reality-show Idol a semifinále Melodifestivalenu, národního kola Eurovize. Běžně aréna pojme 13 až 15 tisíc lidí. Mimo pohnutku uspořádat komorně laděný ročník soutěže bylo faktorem pro volbu arény také dobré dopravní spojení v jejím okolí.

Formát soutěže

[editovat | editovat zdroj]

Systém hlasování a pořadí

[editovat | editovat zdroj]

Nejdůslednější změnou v systému soutěže bylo upuštění od dřívějšího systému kombinace nejlépe ohodnocené desítky vystoupení od diváků a poroty v každé zemi. Nově bylo ustanoveno, že v poměru 50:50 bude zkombinováno pořadí všech písní od diváků s pořadím poroty – tento systém může zamezit vysokému ohodnocení písně, která byla oceněna pouze jednou hlasující skupinou. Dobrý výsledek tak ideálně zajišťuje pouze ocenění skupinami oběma. Výsledná nejlepší desítka dané země byla tradičně přepočtena na odpovídající bodové ohodnocení v systému 12, 10, 8 – 1 bod. Nově byla ustanovena možnost hlasovat přes oficiální Eurovision App.

Poprvé v moderní historii soutěže bylo pořadí vystupujících během jednotlivých večerů určeno producenty soutěže po vzoru švédského kola Melodifestivalen na místo tradičního losování. Jediný los určil, v které polovině večera bude daný účinkující vystupovat. Záměrem je zamezit sledu podobných písní ihned za sebou a lepší umělecký dojem, rozhodnutí upustit od původního systému se však setkal se smíšenými reakcemi vzhledem k teoriím, že vystupování později během soutěžního večera zvyšuje šanci na úspěch a výsledky by takto bylo možné ovlivnit. Vítězové soutěže v několika posledních ročnících vystupovali vždy mezi posledními, pokaždé však šlo o vysoce favorizované písně. Pořadí semifinálových výstupů bylo zveřejněno 28. března. Hostící Švédsko v předstihu obdrželo 16. místo v pořadí vystupujících, zbylých pět automatických finalistů, tzv. Velká pětka (Itálie, Německo, Francie, Španělsko a Spojené království) si vylosovalo hlasovací právo do jednoho ze semifinálových kol.

Grafický design

[editovat | editovat zdroj]

Grafické zpracování soutěže zajistila göteborská reklamní společnost Forsman & Bodenfors (F&B). V lednu bylo představeno oficiální logo, pestrobarevný motýl, doplněný sloganem "We Are One" ("Jsme jeden"), zdůrazňujícím rovnost a kulturní sblížení Evropy. Animace motýla doprovázela úvodní medailonek ke každému vystoupení. Skrz medailonky byli

Hlavními sponzory ročníku byly švédský mobilní operátor TeliaSonera, kosmetické firmy Schwarzkopf a IsaDora a řetězce ICA AB a Tetra Pak.

Seznam účastníků

[editovat | editovat zdroj]
[editovat | editovat zdroj]

Podruhé v řadě se reprezentantkou San Marina stala Valentina Monetta, která s písní „Crisalide (Vola)“ nepostoupila do finále. Bulharsko podruhé vyslalo duo Elica Todorova & Stojan Jankulov, které v roce 2007 obsadilo páté místo. Jedna z členek srbského tria Moje 3 Nevena Božović v roce 2007 obsadila třetí místo na Junior Eurovision Song Contest a stala se prvním interpretem, který se zúčastnil obou soutěží. Zástupci Albánie, Moldavska, Estonska a Arménie v minulosti na pódiu Eurovize vystoupili coby doprovodní umělci.

První semifinále

[editovat | editovat zdroj]

Prvního semifinále se zúčastnilo celkem 16 zemí. Odehrálo se 14. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí, Švédska a dvou zemí tzv. Velké pětky, konkrétně z Itálie a Spojeného království.

Pořadí Země Interpret[3] Skladba Jazyk Umístění Body
1. Rakousko Rakousko Natália Kelly „Shine“ angličtina 14. 27
2. Estonsko Estonsko Birgit Et uus saaks alguse estonština 10. 52
3. Slovinsko Slovinsko Hannah „Straight Into Love“ angličtina 16. 8
4. Chorvatsko Chorvatsko Klapa s Mora „Mižerja“ chorvatština 13. 38
5. Dánsko Dánsko Emmelie de Forest Only Teardrops angličtina 1. 167
6. Rusko Rusko Dina Garipova „What If“ angličtina 2. 156
7. Ukrajina Ukrajina Zlata Ogněvič „Gravity“ angličtina 3. 140
8. Nizozemsko Nizozemsko Anouk „Birds“ angličtina 6. 75
9. Černá Hora Černá Hora Who See feat. Nina Žižić Igranka(Игранка) černohorština 12. 41
10. Litva Litva Andrius Pojavis Something angličtina 9. 53
11. Bělorusko Bělorusko Aljona Lanskaja „Solayoh“ angličtina 7. 64
12. Moldavsko Moldavsko Aliona Moon „O mie“ rumunština 4. 95
13. Irsko Irsko Ryan Dolan „Only Love Survives“ angličtina 8. 54
14. Kypr Kypr Despina Olympiou „An Me Thimase“ (Αν Με Θυμάσαι) řečtina 15. 11
15. Belgie Belgie Roberto Bellarosa „Love Kills“ angličtina 5. 75
16. Srbsko Srbsko Moje 3 Ljubav je svuda(Љубав је свуда) srbština 11. 46

Druhé semifinále

[editovat | editovat zdroj]

Druhého semifinále se zúčastnilo celkem 17 zemí. Odehrálo se 16. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí a tří zemí tzv. Velké pětky, konkrétně z Francie, Německa a Španělska.

Pořadí Země Interpret[3] Skladba Jazyk Umístění Body
1. Lotyšsko Lotyšsko PeR „Here We Go“ angličtina 17. 13
2. San Marino San Marino Valentina Monetta Crisalide (Vola) italština 11. 47
3. Makedonie Makedonie Esma & Lozano „Pred da se razdeni“ (Пред да се раздени) makedonština, romština 16. 28
4. Ázerbájdžán Ázerbájdžán Farid Mammadov „Hold Me“ angličtina 1. 139
5. Finsko Finsko Krista Siegfrids „Marry Me“ angličtina 9. 64
6. Malta Malta Gianluca „Tomorrow“ angličtina 4. 118
7. Bulharsko Bulharsko Elitsa Todorova a Stoyan Yankoulov Samo shampioni(Само шампиони) bulharština 12. 45
8. Island Island Eythor Ingi „Ég á líf“ angličtina 6. 72
9. Řecko Řecko Koza Mostra feat. Agathonas Iakovidis „Alcohol Is Free“ řečtina, angličtina 2. 121
10. Izrael Izrael Moran Mazor „Rak bishvilo“ (רק בשבילו) hebrejština 14. 40
11. Arménie Arménie Dorians „Lonely Planet“ angličtina 7. 69
12. Maďarsko Maďarsko ByeAlex „Kedvesem“ (Zoohacker Remix) maďarština 8. 66
13. Norsko Norsko Margaret Berger „I Feed You My Love“ angličtina 3. 120
14. Albánie Albánie Adrian Lulgjuraj a Bledar Sejko „Identitet“ albánština 15. 31
15. Gruzie Gruzie Nodi Tatishvili a Sophie Gelovani „Waterfall“ angličtina 10. 63
16. Švýcarsko Švýcarsko Takasa „You and Me“ angličtina 13. 41
17. Rumunsko Rumunsko Cezar „It's My Life“ angličtina 5. 83

Finále se uskutečnilo 18. května ve 21 hodin místního času. Zúčastnilo se ho 26 zemí – 10 nejlepších z každého semifinále, státy z tzv. Velké pětky, které do finále postupují automaticky, a Švédsko jakožto vítěz předchozího ročníku.

Pořadí Země Interpret[3] Skladba Jazyk Umístění Body
1. Francie Francie Amandine Bourgeois „L'Enfer et moi“ francouzština 23. 14
2. Litva Litva Andrius Pojavis Something angličtina 22. 17
3. Moldavsko Moldavsko Aliona Moon „O mie“ rumunština 11. 71
4. Finsko Finsko Krista Siegfrids „Marry Me“ angličtina 24. 13
5. Španělsko Španělsko ESDM „Contigo hasta el final“ španělština 25. 8
6. Belgie Belgie Roberto Bellarosa „Love Kills“ angličtina 12. 71
7. Estonsko Estonsko Birgit Et uus saaks alguse estonština 20. 19
8. Bělorusko Bělorusko Aljona Lanskaja „Solayoh“ angličtina 16. 48
9. Malta Malta Gianluca „Tomorrow“ angličtina 8. 120
10. Rusko Rusko Dina Garipova „What If“ angličtina 5. 174
11. Německo Německo Cascada „Glorious“ angličtina 21. 18
12. Arménie Arménie Dorians „Lonely Planet“ angličtina 18. 41
13. Nizozemsko Nizozemsko Anouk „Birds“ angličtina 9. 114
14. Rumunsko Rumunsko Cezar „It's My Life“ angličtina 13. 65
15. Spojené království Spojené království Bonnie Tyler „Believe In Me“ angličtina 19. 23
16. Švédsko Švédsko Robin Stjernberg „You“ angličtina 14. 62
17. Maďarsko Maďarsko ByeAlex „Kedvesem“ (Zoohacker Remix) maďarština 10. 84
18. Dánsko Dánsko Emmelie de Forest Only Teardrops angličtina 1. 281
19. Island Island Eythor Ingi „Ég á Líf“ islandština 17. 47
20. Ázerbájdžán Ázerbájdžán Farid Mammadov „Hold Me“ angličtina 2. 234
21. Řecko Řecko Koza Mostra feat. Agathonas Iakovidis „Alcohol Is Free“ angličtina, řečtina 6. 152
22. Ukrajina Ukrajina Zlata Ogněvič „Gravity“ angličtina 3. 214
23. Itálie Itálie Marco Mengoni „L'essenziale“ italština 7. 126
24. Norsko Norsko Margaret Berger „I Feed You My Love“ angličtina 4. 191
25. Gruzie Gruzie Nodi Tatishvili a Sophie Gelovani „Waterfall“ angličtina 15. 50
26. Irsko Irsko Ryan Dolan „Only Love Survives“ angličtina 26. 5

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Údajné podvody při hlasování

[editovat | editovat zdroj]

Krátce po finále byl Ázerbájdžán obviněn z nekalých praktik při hlasování – litevský plátek 15 min zveřejnil zprávu, dle níž měli zástupci ázerbájdžánské delegace v Litvě, ale také v dalších postsovětských republikách, Chorvatsku a Švýcarsku (celkem v patnácti zemích), uplácet skupiny jednotlivců k masivnímu hlasování za Ázerbájdžán pomocí SIM karet, které jim poskytli. Zpráva byla doplněna videem s tajným odposlechem. Hlavní producent soutěže Jon Ola Sand zdůraznil prioritu spravedlivých výsledků s ujištěním, že situace byla prošetřena a mezi ázerbájdžánskou televizí Ictimai a osobami na videu nebyla prokázána spojitost. Bez ohledu na to Ázerbájdžán z Litvy i dalších inkriminovaných zemí obdržel vysoká bodová ohodnocení. Ázerbájdžán se pod tlakem ze strany organizátorů ocitl již po několikáté po předchozích obviněních z uplácení porot a policejního vyšetřování občanů, kteří v minulosti hlasovali pro umělce z Arménie.

Ázerbájdžán dále vzbudil ohlas, neboť ruská reprezentantka i přes tradiční vazby mezi zeměmi východní Evropy a Kavkazu neobdržela v tamějším hlasování žádné body, přestože v hodnocení diváků obsadila druhé místo. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev přikázal důsledné prošetření kauzy, zatímco ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov označil hlasování za zfalšované a slíbil "adekvátní odezvu". Bonnie Tyler, zástupkyně Spojeného království, později v médiích prohlásila, že ruští delegáti si v zákulisí soutěže stěžovali na skutečnost, že nedostali "deset bodů, které si zaplatili".

Plagiátorství

[editovat | editovat zdroj]

Z plagiátorství jiných písní bylo neoficiálně nařčeno několik soutěžních příspěvků – nejvýraznější pozornost médií si získalo obvinění německého projektu Cascada, jejichž píseň "Glorious" měla být kopií předešlé vítězné písně "Euphoria" zpěvačky Loreen. Obvinění byla označena za neopodstatněná.

Lesbický polibek

[editovat | editovat zdroj]

Na podporu legalizace gay manželství ve Finsku tamější reprezentantka Krista Siegfrids v závěru své písně "Marry Me" políbila jednu ze svých doprovodných zpěvaček. Toto gesto bylo s náležitou odezvou v médiích označeno za "první lesbický polibek na Eurovizi". V konzervativních zemích, především v Turecku, které záznam soutěže i přes neúčast mělo odvysílat, byl krok Siegfrids zkritizován, později se stal předmětem spekulací i kvůli ruskému federálnímu zákonu zakazujícímu "propagaci homosexuality" v médiích. Skutečnost, že Turecko nakonec soutěž neodvysílalo, byla v souvislosti s polibkem zmíněna v řadě médií, vysílatel TRT však uvedl jako důvod rozhodnutí "nízký zájem diváků".

Další polibek, tentokrát dvou mužů, byl součástí satirického vystoupení moderátorky Petry Mede během přestávky. Vystoupení obsahovalo směs stereotypů i reálných moderních přístupů švédské společnosti včetně liberálního postoje k homosexualitě.

Eric Saade

[editovat | editovat zdroj]

Eric Saade, švédský zpěvák a moderátor v zákulisí během hlasování v jednom momentě předal slovo Petře Mede se slovy: "Zpět k tobě, Petro. Hashtag: MILF." Komentář byl několika médii označen za urážlivý, britský vysílatel BBC na několik inkriminovaných sekund přerušil zvukový záznam, přestože nebylo potvrzeno, zda záměrně či kvůli poruše.

  1. Fler än 170 miljoner såg Eurovision Song Contest [online]. svt.se, 2013-05-29 [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. (švédsky) 
  2. "Letošní Eurovize bude o polovinu levnější a daleko lepší." (anglicky)
  3. a b c Eurovision Song Contest 2013 All Participants [online]. eurovision.tv [cit. 2023-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-08. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]