Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Genciánová violeť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Genciánová violeť
Obecné
Systematický název(4-{bis[4-(dimethylamino)fenyl]methyliden}cyklohexa-2,5-dien-1-yliden)dimethylamonium-chlorid
Ostatní názvymethylrosanilinium-chlorid
hexamethyl-p-rosanilinium-chlorid
hexamethylpararosanilinchlorid
Sumární vzorecC₂₅N₃H₃₀Cl
Identifikace
Registrační číslo CAS548-62-9
Vlastnosti
Molární hmotnost407,212 825 64 Da
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bakterie obarvené genciánovou violetí

Genciánová violeť (krystalová violeť, Methyl Violet 10B) je triarylmethanové barvivo. Používá se pro histologické barvení a v Gramově metodě klasifikace bakterií. Má protibakteriální, protihoubové a protihelmintické vlastnosti a byla dříve významným antiseptikem. Pro použití jako léčivo byla z větší části nahrazena modernějšími látkami, nicméně je stále na seznamu Světové zdravotnické organizace.

Název genciánová violeť se původně používal pro směs methylpararosanilinových barviv (methylvioleť), nicméně nyní se většinou používá pro jedinou sloučeninu. Tento název vznikl podle barvy okvětních lístků hořce (latinsky Gentiana), barvivo se však z této rostliny nevyrábí.

V minulosti publikované studie popisovaly, že při dlouhodobém podávání může dojít u hlodavců ke vzniku nádorů, proto bylo podávání v potravě lidem preventivně zakázáno. Cílené studie u lidí provedeny nebyly, v rámci standardního sledování nebylo takové riziko zachyceno. Genciánová violeť proto není pokládána za látku, která by byla schopna vyvolat nádorové onemocnění. Přesto se občas objeví nepodložené poplašné zprávy tvrdící, že by snad mohla být genciánová violeť karcinogenní nebo jinak toxická; pro taková tvrzení ovšem neexistují důkazy.[2][3][4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crystal violet na anglické Wikipedii.

  1. a b Gentian violet. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Littlefield et al., "Chronic Toxicity and Carcinogenicity Studies of Gentian Violet in Mice" Toxicol. Sci. 5: 902-912.
  3. Carcinogenic Potency Database (CPDB). potency.berkeley.edu [online]. [cit. 2009-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-06. 
  4. DORTOVÁ, Eva; DORT, Jiří. Kožní a slizniční kandidóza u novorozence a kojence. Pediatr pro Prax. 2012, roč. 13, čís. 3, s. 153–154. Dostupné online. ISSN 1803-5264. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]