Georg von Kopp
| Jeho Eminence Georg von Kopp | |
|---|---|
| Kardinál-kněz Arcibiskup vratislavský | |
 | |
| Církev | Římskokatolická |
| Provincie | Vratislavská |
| Arcidiecéze | Arcidiecéze vratislavská |
| Sídlo | Vratislav |
| Titulární kostel | Bazilika svaté Anežky za hradbami |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 28. srpna 1862 |
| Biskupské svěcení | 27. prosince 1881 |
| Kardinálská kreace | 16. ledna 1893 kreoval Lev XIII. |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 25. července 1837 |
| Místo narození | Duderstadt,  Hannoverské království |
| Biřmování | 4. července 1852[1] |
| Datum úmrtí | 4. března 1914 (ve věku 76 let) |
| Místo úmrtí | Opava,  Rakouské Slezsko |
| Příčina úmrtí | nachlazení |
| Místo pohřbení | Katedrála sv. Jana Křtitele[2] 51°6′51″ s. š., 17°2′46″ v. d. |
| Národnost | německá |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georg von Kopp (25. července 1837, Duderstadt – 4. března 1914, Opava[3]) byl německý kardinál římskokatolické církve, který působil jako biskup ve Fuldě a biskup ve Vratislavi. Byl znám svými protipolskými postoji a usilovnou snahou o germanizaci polských farníků.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Georg von Kopp se narodil do rodiny tkalce v Duderstadtu v tehdejším Hannoverském království. Vystudoval gymnázium v Hildesheimu. Od roku 1856 pracoval jako telegrafista ve státních službách a navštěvoval kněžský seminář v Hildersheimu. Mezi lety 1858 a 1861 studoval teologii a v roce 1862 nastoupil na kněžskou dráhu. Od té doby stoupal v církevním žebříčku hodností – v roce 1872 se stal Generálním vikářem v Hildersheimu a v roce 1881 biskupem ve Fuldě. Po celý svůj život se snažil dosáhnout lepšího porozumění mezi německou vládou a papežskou kurií.
V roce 1887 jej se souhlasem pruské vlády jmenoval papež Lev XIII. vratislavským biskupem. V době svého působení ve Vratislavi prosazoval tvrdou germanizaci a kněze, kteří se tomuto nařízení protivili, trestal. Také se snažil odrazovat polské věřící od tradiční poutě do Krakova[4] a o zastavení rozvoje polského národního hnutí v Horním Slezsku a na Těšínsku.[5] V roce 1893 jej papež Lev XIII. jmenoval kardinálem a v roce 1903 byl členem konkláve, které zvolilo Pia X. V roce 1906 byl pruským králem Vilémem II. povýšen do šlechtického stavu.[1]
Na přelomu února a března 1914 přijel Georg von Kopp do Opavy na zasedání slezského zemského sněmu, jehož členem byl z titulu své funkce.[6] Zde pod vlivem nachlazení onemocněl a 4. března v ranních hodinách zemřel. Slavnostní rozloučení se konalo v opavském kostele svatého Ducha a ostatky byly poté převezeny do Vratislavi, kde byly uloženy v katedrále svatého Jana Křtitele.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg von Kopp na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MIRANDA, Salvador. The Cardinals of the Holy Roman Church [online]. Florida International University, 2011-01-27 [cit. 2014-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-27. (anglicky)
- ↑ ANONYMOUS. Georg von Kopp [online]. Find a Grave, 2012-10-17 [cit. 2014-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ SMITH, Helmut Walser. German Nationalism and Religious Conflict: Culture, Ideology, Politics, 1870-1914. [s.l.]: Princeton University Press, 2014. 267 s. Dostupné online. ISBN 9780691604459. S. 189–190. (anglicky)
- ↑ GRUCHAŁA. Koło Polskie w austriackiej Radzie Państwa wobec kwestii czeskiej i Śląska Cieszyńskiego (1879-1899). [s.l.]: [s.n.], 1982. S. 123–124. (polsky)
- ↑ Adolf Köhrer: Posmrtná maska kardinála Koppa (1914). Hláska – zpravodaj statutárního města Opavy. (2)2014, roč. 19, čís. 2, s. 17. Dostupné online [cit. 2014-09-24].[nedostupný zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CONRADS, Norbert. Neue Deutsche Biographie. Berlín: Duncker & Humblot, 1980. Dostupné online. ISBN 3-428-00193-1. Kapitola Kopp, Georg von, s. 570–572. (německy)
- KASTNER, Karl. Breslauer Bischöfe. Vratislav: Ostdeutsche Verlagsanstalt, 1929. Dostupné online. (německy)
- ASCHOFF, Hans-Georg. Kirchenfurst im Kaiserreich, Georg Kardinal Kopp. Hildesheim: Bernward, 1987. ISBN 9783870654429. (německy)
- WOLF-DAHM, Barbara. Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon Band 4. Herzberg: Bautz, 1992. ISBN 3-88309-038-7. Kapitola Kopp, Georg von, s. 501–506. (německy)
| Předchůdce: Christoph Florentius Kött |
|
Fuldský biskup 1881–1887 |
|
Nástupce: Joseph Weyland |
| Předchůdce: Robert Herzog |
|
Vratislavský biskup 1887–1914 |
|
Nástupce: Adolf Bertram kardinál |
| Předchůdce: Charles Martial Lavigerie |
Kardinál s titulárním kostelem bazilika svaté Anežky za hradbami 1897–1914 |
Nástupce: Károly Hornig |
| Předchůdce: Philipp Krementz |
Předseda Fuldské biskupské konference 1897–1913 |
Nástupce: Felix von Hartmann |
