Gustavo Dudamel
| Gustavo Dudamel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Gustavo Adolfo Dudamel Ramírez |
| Narození | 26. ledna 1981 (43 let) Barquisimeto |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | dirigent, hudební skladatel, koncertní mistr a houslista |
| Nástroje | housle |
| Vydavatel | Deutsche Grammophon |
| Členem skupin | Americká akademie umění a věd |
| Ocenění | Řád Francisca de Mirandy (2007) Eugene McDermott Award in the Arts at MIT (2010) zlatá medaile Za zásluhy o krásná umění (2020) společník Americké akademie umění a věd (2023) Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Eloísa Maturén (2006–2015) María Valverde (od 2017) |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustavo Adolfo Dudamel Ramírez (* 26. ledna 1981 Barquisimeto, Venezuela) je venezuelský dirigent a houslista. Je považován[kým?] za „symbolickou postavu jedinečného nadšení pro klasickou hudbu ve své zemi“.[1]
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Dudamel se narodil ve venezuelském městě Barquisimeto v hudební rodině. Jeho otec je hráčem na trombon a matka učitelkou zpěvu.[2] S hudebním vzděláním začal velmi brzy v rámci státem podporovaného programu Sistema de Orquestas Juveniles de Venezuela (zkráceně El Sistema). Tato akce působí po celé zemi a má za účel podporu hudební výchovy dětí a mládeže bez rozdílu sociální příslušnosti. Ve věku deseti let začal Dudamel studovat hru na housle, později i kompozici.
Dirigentská dráha
[editovat | editovat zdroj]Když Dudamel ve věku 12 let poprvé zástupně řídil mládežnický orchestr svého rodného města, byl jeho dirigentský talent rychle objeven,[zdroj?!] načež začal se soustavným hudebním studiem. Již jako osmnáctiletý, v roce 1999, byl jmenován šéfdirigentem Symfonického orchestru venezuelské mládeže Simóna Bolívara (Orquesta Sinfónica de la Juventud Venezolana Simón Bolívar) v hlavním městě Caracasu, nazvaného podle latinskoamerického revolucionáře a venezuelského státníka Simóna Bolívara.
Dne 16. dubna 2007 dirigoval slavnostní koncert ve Vatikánu při příležitosti 80. narozenin papeže Benedikta XVI. Vedl přitom německý Rozhlasový symfonický orchestr Stuttgart (Radio-Sinfonieorchester Stuttgart). Na programu byla především Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka, dále také díla, která složili Giovanni Gabrieli a Wolfgang Amadeus Mozart.[3]
V letech 2007 až 2012 působil Dudamel jako šéfdirigent švédského orchestru Göteborger Symphoniker. Poté byl jmenován čestným dirigentem tohoto orchestru.[4] V roce 2008 řídil poprvé významný německý symfonický orchestr, Berlínské filharmoniky, při jejich koncertu na Lesní scéně (Waldbühne) v Berlíně.[5]
Od sezóny 2009/2010 převzal místo dirigenta v Los Angeles u jednoho z nejdůležitějších symfonických orchestrů Spojených států, Los Angeles Philharmonic.[6] Za prvních pět let jeho působení v Los Angeles (do roku 2014) provedl orchestr 60 původních děl různých skladatelů, z nichž on sám dirigoval 20 premiér. Zasloužil se také o rozvoj mládežnického orchestru v Los Angeles (Youth Orchestra Los Angeles), který do roku 2014 přijal do svých řad 600 dětí a mladých lidí z kulturně opomíjených čtvrtí města a okolí. Jeho smlouva jako šéfdirigenta Los Angeles Philharmonic byla postupně prodlužována, v současnosti má platnost do konce sezóny 2025/26.[7]
V roce 2012 dirigoval letní koncert Vídeňských filharmoniků v parku Zámku Schönbrunn ve Vídni. V únoru a prosinci 2013 koncertoval znovu s Berlínskými filharmoniky a v roce 2014 zastoupil jejich šéfdirigenta Simona Rattleho v Redefinu. Dne 8. března 2013 řídil Symfonický orchestr venezuelské mládeže při státním pohřbu prezidenta Huga Cháveze.
Dne 1. ledna 2017 se stal vůbec nejmladším dirigentem, který kdy řídil Vídeňské filharmoniky při příležitosti jejich Novoročního koncertu ve Zlatém sále budovy Hudebního spolku (Wiener Musikverein). Koncert byl přenášen do 90 zemí světa (v Česku byl vysílán na ČT2) a sledovalo ho více než 50 milionů lidí.[8]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]
V roce 2006 uzavřel Dudamel v Caracasu sňatek s venezuelskou baletkou a novinářkou Eloísou Maturén. Církevní obřad se konal v kapli Katolické univerzity Andrés Bello na caracaském předměstí Montalbán. V roce 2011 se manželům narodil v Los Angeles syn Martín Dudamel Maturén, který má americké státní občanství. V roce 2015 však následoval jejich rozvod. Dudamelovou partnerkou se poté stala španělská filmová herečka María Valverde, která byla společně s jeho rodiči přítomna při novoročním koncertu Vídeňských filharmoniků dne 1. ledna 2017.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
velkokříž Řádu Francisca de Mirandy – Venezuela, 2007 – udělil prezident Hugo Chávez[9][10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustavo Dudamel na německé Wikipedii.
- ↑ Im Takt der Leidenschaft (Ve vášnivém taktu). Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS), http://www.faz.net/aktuell/gesellschaft/menschen/klassik-im-takt-der-leidenschaft-1463515.html, 22. srpna 2007 (německy).
- ↑ JOHNSON, Reed: Conductor Gustavo Dudamel is riding a wave of Dudamania (Dirigent Dudamel jede na vlně dudamánie). Los Angeles Times, http://www.latimes.com/news/local/la-et-dudamel23-2008nov23,0,1947651.story, 23. listopadu 2008 (anglicky).
- ↑ Papst Benedikt empfing Gratulanten (Papež Benedikt přijal gratulanty). Vorarlberger Nachrichten, http://www.vol.at/news/welt/artikel/papst-benedikt-empfing-gratulanten/cn/news-20070416-07242546, 16. dubna 2007 (německy).
- ↑ http://gustavodudamel.com/content/biography Archivováno 23. 4. 2014 na Wayback Machine. (anglicky).
- ↑ Philharmoniker begeistern in der Waldbühne (Filharmonikové nadchli na Lesní scéně). Berliner Morgenpost, http://www.morgenpost.de/kultur/article568879/Philharmoniker_begeistern_in_der_Waldbuehne.html?print=yes Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine., 26. ledna 2009 (německy).
- ↑ Gustavo Dudamel, Los Angeles Philharmonic Association, http://www.laphil.com/philpedia/artist-detail.cfm?id=2226 Archivováno 9. 10. 2009 na Wayback Machine., 18. října 2009 (anglicky).
- ↑ LA Phil Extends Music & Artistic Director Gustavo Dudamel to 2026 [online]. The Violin Channel, 2020-01-25 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Neujahrskonzert 2017 mit Gustavo Dudamel (Novoroční koncert 2017 s Gustavem Dudamelem), https://www.wienerphilharmoniker.at/neujahrskonzert/neujahrskonzert-main, 2. ledna 2017 (německy).
- ↑ Abreu, Dudamel y Matheus reciben orden Francisco de Miranda | YVKE Mundial. www.radiomundial.com.ve [online]. [cit. 2020-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-05.
- ↑ Gustavo Dudamel: el gran regreso del maestro. www.lanacion.com.ar [online]. 2018-03-10 [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustavo Dudamel na Wikimedia Commons 
Osoba Gustavo Dudamel ve Wikicitátech
