Hraběcí kaple (Stračí)
Hraběcí kaple ve Stračí | |
---|---|
Hraběcí kaple u Stračí | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Litoměřice |
Obec | Štětí |
Lokalita | Stračí |
Souřadnice | 50°26′58″ s. š., 14°25′27″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | litoměřický |
Farnost | Štětí nad Labem |
Status | kaple |
Užívání | příležitostné |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hraběcí kaple[1] je ruina čtyřboké pískovcové výklenkové kaple čtvercového půdorysu. Nachází u lesní cesty mezi Chcebuzí a Liběchovem, na okraji katastrálního území Stračí města Štětí v okrese Litoměřice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kaple byla vybudována na paměť události v noci 17. ledna 1720, kdy byl na tomto místě spiklenci z řad zámeckého služebnictva a poddaných zabit hrabě Johann Wratislav Clary (Jan Vratislav Desiderius Clary) ze Snědovic.[2][3] Hrabě byl poddanými nenáviděn pro svou krutost, v čele spiknutí stál zámecký kuchař a mezi 15 hlavními odhalenými spiklenci byli např. panský sládek, zahradník a sluha. Dne 14. června 1720 byl v Praze vynesen rozsudek, podle kterého 8 účastníků spiknutí bylo vpleteno do kol, 3 byli sťati a 4 vymrskáni a vypovězeni ze země, vůdci spiknutí se podle tradice podařilo včas uprchnout do Saska.[3]
Podle jedné z místních legend si vraždu hraběte Claryho objednala u místních loupežníků, sídlících v nedaleké jeskyni Mordloch, jeho manželka. Její 18letý bratr, hrabě z Kokořova, cestoval v době přepadení v kočáru s hrabětem Clarym a nic se mu nestalo. Podle pověsti byla zrádná manželka vhozena do vykopané díry a na té byla postavena kaplička.[4]
Kapli nechala zbudovat Claryho dcera Marie Eleonora.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Stavbu tvoří jednoduchý pilíř čtvercového půdorysu, postavený z pískovcových kvádrů, s okosenými rohy. Při nárožích jsou vidět zbytky pilastrů, všechna čtyři průčelí jsou opatřena plochými výklenky se stlačeným obloukem. Jde tedy o kapli výklenkovou, vstup do vnitřního prostoru kaple nemá. Podle nedatovaného článku na webu Kudyznudy.cz je kaple „v současné době“ v dezolátním stavu, bez krytiny, shora z ní vyrůstá tráva a velký bezový keř.[5]
V katastrální mapě a RÚIAN má čtvercový pozemek pod kaplí samostatné parcelní číslo jako stavební parcela č. 64/2 na katastrálním území Stračí a stavba je zapsána jako „zemědělská stavba“ bez domovního čísla a bez vchodů.[6]
Lokalita a přístupnost
[editovat | editovat zdroj]Kaple stojí u cesty se žlutou turistickou značkou vedoucí ze Želíz do Štětí. Nedaleko se též nalézá Mariánská kaple.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 188–189.
- ↑ Hraběcí kaple u Liběchova, InfoČesko, nedatovaný text, zdroj: www.czecot.cz
- ↑ a b c Historie obce Snědovice, obec Snědovice, 28. 2. 2010
- ↑ Petra Škraňková: Kokořínské lesy skrývají unikátní pískovcové divadlo. Tip na výlet, iDnes.cz, 17. 11. 2010
- ↑ Hraběcí kaple Stračí u Štětí, Kudyznudy.cz, nedatováno, přístup na stránku 19. 7. 2024
- ↑ zemědělská stavba na par. st. 64/2 Stračí, RÚIAN
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hraběcí kaple na Wikimedia Commons