Jiga'el Jadin

Jiga'el Jadin יגאל ידין
Jiga'el Jadin v letech 1949-1952
místopředseda vlády Izraele
Ve funkci: 20. června 1977 – 5. srpna 1981
Předseda vlády	Menachem Begin
Předchůdce	Jig'al Alon
Nástupce	Simcha Erlich
Stranická příslušnost
Členství	Daš, Demokratické hnutí
Vojenská služba
Služba	Hagana Izraelské obranné síly
Doba služby	1932–1952
Hodnost	Rav Aluf (generálporučík), náčelník Generálního štábu
Bitvy/války	druhá světová válka válka za nezávislost
Narození	21. března 1917 Jeruzalém, Osmanská říše
Úmrtí	28. června 1984 (67 let) Jeruzalém, Izrael
Místo pohřbení	Herzlova hora
Kneset	9.
Rodiče	Eleazar Sukenik (otec)
Příbuzní	Yossi Yadin (sourozenec)
Alma mater	Hebrejská univerzita
Profese	archeolog
Náboženství	judaismus
Ocenění	Izraelská cena (1956) Cena Percie Schimmelové (1983) Rothschild prize
Commons	Yigael Yadin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiga'el Jadin (hebrejsky יגאל ידין‎, rodným jménem Jigal Sukenik; 21. března 1917, Jeruzalém – 28. června 1984, Jeruzalém) byl izraelský archeolog, generál a politik. V letech 1949 až 1952 zastával funkci náčelníka generálního štábu Izraelských obranných sil. V polovině 70. let vstoupil do politiky a v letech 1977 až 1981 působil jako místopředseda vlády.

Biografie

Mládí a vojenská kariéra

Narodil se v Jeruzalémě za dob Osmanské říše uznávanému archeologovi Eleazara Sukenika a učitelce a bojovnici za ženská práva Chasje Fejnsodové. V patnácti letech se přidal k Haganě, kde zastával různé funkce. V roce 1946 tuto židovskou vojenskou organizaci po hádce s jejím velitelem opustil. O rok později nastoupil ke studiu na univerzitě a krátce před vyhlášením nezávislosti Státu Izrael v květnu 1948 byl Davidem Ben Gurionem povolán zpět do služby. Během izraelské války o nezávislost byl operačním velitelem a byl zodpovědný za mnoho klíčových rozhodnutí.

Izraelská delegace na jednání o příměří na ostrově Rhodos v roce 1949. Jadin je druhý zprava.

Po rezignaci náčelníka generálního štábu Ja'akova Doriho, jemuž byl zástupcem, byl 9. listopadu 1949 ve svých 32 letech jmenován jeho nástupcem a v této funkci setrval tři roky. Rezignoval 7. prosince 1952 poté, co se nepohodl s premiérem a ministrem obrany Ben Gurionem ohledně škrtů v armádním rozpočtu.

Archeologie

Po odchodu z armády se věnoval výzkumu a započal svoje životní dílo v archeologii. V roce 1956 obdržel Izraelskou cenu za svou disertační práci věnovanou překladům Svitků od Mrtvého moře. Jako archeolog odkryl některé z nejvýznačnějších náboženských míst, včetně Kumránských jeskyní, Masady, Chacoru a Megida. Za vrchol své archeologické kariéry považoval Šalamounovu bránu v Gezeru. Čas od času se musel vypořádávat s krádežemi důležitých artefaktů, někdy prominentními politiky a vojenskými představiteli. Jednou například, když byly krádeže připisovány známému jednookému generálu Moše Dajanovi, poznamenal: „Vím kdo to byl, ale neřeknu o koho jde, ale pokud ho chytím, vydloubnu mu jeho zbývající oko.“

Přestože byl archeolog, nikdy se úplně nestáhl z veřejného života. V předvečer šestidenní války v roce 1967 byl vojenským poradcem premiéra Leviho Eškola a po jomkipurské válce v roce 1973 byl členem Agranatovy komise, která vyšetřovala příčiny, jež vedly k válce.

Jadin (vpravo) s premiérem Menachemem Beginem v Knesetu, 1980

Politická kariéra

V roce 1976 založil spolu s Amnonem Rubinsteinem, Šmu'elem Tamirem, Me'irem Amitem, Me'irem Zoreou a mnoha dalšími prominentními osobnostmi veřejného života Demokratické hnutí za změnu, běžně známé pod hebrejským akronymem Daš. Nová strana se zdála být ideálním řešením pro mnoho Izraelců, kteří již byli otráveni neustálými obviněními z korupce ve straně Ma'arach (toho času hlavní politická strana, která vládla pod různými názvy od roku 1948), jakož i mnoha dalšími skandály, včetně Jadlinovy aféry, sebevraždy ministra bydlení Avrahama Ofera, amerického dolarového konta premiérovy manželky Ley Rabinové atp. Mimo to byl Daš odpovědí na rostoucí frustraci a zoufalost po jomkipurské válce a na sociální a politický vývoj, který ji následoval. Mnoho lidí vnímalo Jadina, bojovníka a učence, jako typického představitele ideálního Izraelce, nedotčeného korupcí, který by mohl vést zemi po nové cestě.

V parlamentních volbách v roce 1977 si strana vedla poměrně slušně a při svém prvním pokusu dostat se do Knesetu získala 15 ze 120 křesel. Strana se stala součástí koaliční vlády premiéra Menachema Begina, která se stala historicky první pravicovou vládou v dějinách Izraele. Jako místopředseda vlády hrál Jadin důležitou roli v mnoha událostech, zejména pak v souvislosti se vztahy s Egyptem, které nakonec vedly k podepsání Dohod z Camp Davidu a egyptsko-izraelské mírové smlouvy. Strana Daš se však nakonec rozpadla na několik frakcí. Jadin se přidal k Demokratickému hnutí, ale i to se rozštěpilo, a tak nakonec až do konce svého funkčního období působil v Knesetu jako nezávislý. Z politiky odešel v roce 1981.

Jadin byl ženatý s Carmelou Ruppinovou, která s ním během jeho kariéry pracovala a pomáhala mu s překlady a publikováním knih. Společně měli dvě dcery – Orly a Lital. Zemřel v roce 1984 ve věku 67 let. Jeho bratrem byl izraelský herec Josi Jadin.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yigael Yadin na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiga'el Jadin na Wikimedia Commons
• (anglicky) Jiga'el Jadin na stránkách Knesetu

Autoritní data

NKC: skuk0006032 BIBSYS: 90156247 BNE: XX1152572 BNF: cb12021336x (data) CANTIC: 981058511161406706 CiNii: DA01706365 GND: 119053748 ISNI: 0000 0001 0877 7875 LCCN: n50013963 LNB: 000076907 NDL: 00461555 NLA: 35697337 NLI: 987007269903005171 NLK: KAC2018N9279 NLP: a0000001732237 NSK: 000161865 NTA: 075254247 PIC: 334006 PLWABN: 9810631144005606 SELIBR: 287331 SNAC: w6b96278 SUDOC: 028362489 Trove: 1047067 VcBA: 495/97700 VIAF: 22154706 WorldCat Entities: E39PBJpjcQx8brCXKj3V7GjQv3

Portály: Izrael | Lidé