Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Josef von Smola (1764–1820)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef svobodný pán Smola
Josef von Smola, litografie od Josefa Kriehubena, původní kresba Johann Peter Krafft
Josef von Smola, litografie od Josefa Kriehubena, původní kresba Johann Peter Krafft
Narození12. června 1764
Teplice
České královstvíČeské království České království
Úmrtí29. listopadu 1820 (ve věku 56 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánídůstojník
Oceněníkomandér Vojenského řádu Marie Terezie
DětiJosef von Smola
Karl von Smola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Freiherr von Smola (12. června 1764 Teplice[1]29. listopadu 1820 Vídeň) byl rakouský generál a držitel komandérského kříže Řádu Marie Terezie, jako jeden z velitelů se pod arcivévodou Karlem podílel na vítězství v bitvě u Aspern, která se odehrála ve dnech 21. a 22. května 1809 mezi Francií a Rakouskem u rakouských obcí Aspern a Essling východně od Vídně, kde byl poprvé poražen Napoleon Bonaparte.

V armádě začal v roce 1780 jako střelec u dělostřelectva. V roce 1786 získal hodnost poručíka. Ve válce proti Turkům se významně podílel na obležení měst Šabac a Bělehrad. V roce 1790 se proslavil zásadním zlepšením organizaci dělostřelectva ve Flandrech. V roce 1792 se zúčastnil tažení proti Francii, mimo jiné, v bitvě u Jemappes. V roce 1793 se ujal velení baterie jízdního dělostřelectva kolony arcivévody Karla. Následně s ní 18.3.1793 pomohl vyhrát bitvu u Neerwindenu a za toto vítězství byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Marie Terezie.

V bitvě u Fleurusu roku 1794 byl vážně zraněn. V roce 1796 byl povýšen na nadporučíka, za klíčovou pomoc při obraně pevnosti Ehrenbreitstein u Koblence. V květnu 1800 byl v bitvě u Messkirchu podruhé těžce zraněn. Dále pokračoval jako major v České legii. V roce 1805 bojoval v Itálii. V roce 1809, již jako plukovník, vedl artilerii 3. armádního sboru v bitvě u Řezna. Byl vyznamenán druhým křížem Řádu Marie Terezie, tentokrát komandérským, a povýšen na generálmajora. Roku 1813 velel rakouskému dělostřelectvu v Bitvě národů u Lipska.[zdroj⁠?!]

Nebyl však pouze velitelem, ale také inženýrem a autorem mnoha inovací v dělostřelectvu. Jednou ze známějších bylo například v roce 1807 dělo s montáží na zeď.

Byl ženatý s Marií von Smola, baronkou von Häring (1771–1807). Jeho dva synové Josef von Smola mladší a Karl von Smola byli také důstojníci. Posledními žijícími potomky jsou Miloslav Smola (* 29. srpna 1949 v Praze) a Miloslav von Smola (* 6. ledna 1986 v Praze), oba v současné době žijí v České republice.[zdroj?]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Constantin von Wurzbach: Smola, Joseph Freiherr von. v "Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich", svazek 35, vydal L. C. Zamarski, Wien 1877, strany 186–189.
  • A. Schmidt-Brentano: Smola, Josef d. Ä. Frh. von. v "Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL)", svazek 12, vydal Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2001–2005, ISBN 3-7001-3580-7 (přímé odkazy na strany 372373).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]