Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Bitva u Lipska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Lipska
konflikt: Napoleonské války
Bitva o Lipsko Vladimir Moškov; 1815
Bitva o Lipsko Vladimir Moškov; 1815

Trvání16. října19. října 1813
MístoLipsko, Sasko
Souřadnice
Výsledekvítězství šesté koalice
Strany
Vlajka Francie Francie
Velitelé
Síla
225 000 mužů (16.–17. října)
  • Vlajka Francie 160 000
  • Vlajka Saského královstvíVlajka Württemberského království 40 000
  • Vlajka Varšavského vévodství 15 000
  • Vlajka Italského královstvíVlajka Neapolského království 10 000
  • 700 děl

155 000 mužů (18.–19. října)

380 000 mužů (16.–17. října)
  • Ruské impérium 145 000
  • Vlajka Rakouska 115 000
  • Vlajka Pruska 90 000
  • Švédská říše 25 000
  • Vlajka Meklenburska-Zvěřínska 6 000
  • 1 500 děl

430 000 mužů 18.–19. října včetně saských
a württemberých přeběhlíků

Ztráty
75 000 celkem
  • 38 000 mrtvých a zraněných,
  • 30 000 zajatých,
  • 500 dezertérů[1]
54 000 mrtvých, zraněných či nezvěstných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek. Odehrála se ve dnech 16. října19. října 1813 u německého Lipska. Po porážce Napoleonovy Grande Armée během ruského tažení byly nejlepší Napoleonovy jednotky vyhlazeny a nejpočetnější armáda světa téměř přestala existovat. Napoleonovi spojenci Rakousko, Prusko, a Švédsko přešli na ruskou stranu a následně rozdrtili v té době už podstatně slabší armádu francouzského císaře Napoleona. Ten krátce poté rezignoval a byl umístěn ve vyhnanství na ostrově Elba. Části koaličních vojsk (s výjimkou ruských vojsk) velel kníže Karel Filip ze Schwarzenbergu, autorem spojeneckých plánů byl náčelník jeho štábu Josef Václav Radecký z Radče, rakouskému dělostřelectvu velel vrchní velitel rakouského dělostřelectva generálmajor Josef von Smola. Car Alexandr I. si ponechal výlučné velení nad ruskými vojsky. V průběhu bitvy byl plán ovšem modifikován podle návrhů cara Alexandra a knížete Volkonského, protože původní plán by pravděpodobně skončil neúspěchem a porážkou koaličních sil.[2]

Carův úsudek se ukázal jako správný, akce ruských jednotek a jednotek generála Blüchera se ukázaly být stěžejní při zastavení masivního francouzského útoku na jihu u Gulden Gossy, na stejném místě, kde car předpovídal hlavní útok Francouzů. Zatímco na počátku bitvy podle původního Schwarzenbergova plánu rakouské jednotky u řeky Pleissy neuspěly. Car Alexandr přesvědčil Schwarzenberga k vypracování nového plánu, díky němuž později společné akce Rusů, Rakušanů a Prusů vedly k obklíčení a zničení většiny napoleonských sil.[3]

Napoleon a Poniatowski v Lipsku, malba January Suchodolski
Památník Bitvy národů

Bitva začala 16. října útokem 78 000 spojeneckých vojáků z jihu a 54 000 ze severu, Napoleon měl větší množství své armády na jihu. Spojenecký útok nebyl příliš úspěšný a byl přinucen ustoupit, ale ani Napoleonovy oddíly nebyly schopné prolomit přesilu na protivníkově linii. Výsledkem prvního dne bojů byl pat.

Následující den byl v celku klidný, protože obě strany organizovaly svoje posily. Francouzi posílili o 14 000 mužů zatímco spojenci o 145 000.

18. října spojenci zahájili masívní ofenzívu na všech frontách, jejímž výsledkem byla devítihodinová řež a těžké oboustranné ztráty. Když Napoleon viděl, že bitva je ztracená, zahájil v noci z 18. na 19. ústup přes řeku Elster. Vše šlo dobře, až do ranních hodin, kdy kvůli chybě sapérů došlo k předčasnému zničení mostu (jediná volná cesta k úniku). Několik tisíc mužů bylo odříznuto. Někteří se snažili přeplavat přes rozvodněnou řeku a zaplatili za to životem. Mezi nimi byl také maršál (jmenován právě předešlého dne) francouzského císařství, polský kníže Poniatowski, bratranec vítězného Karla Schwarzenberga. Zbytek zachránivší se armády ustupoval směrem k Francii.

  1. Chandler, David G. (1966), The Campaigns of Napoleon, New York City: The MacMillan Company, ISBN 978-0-0252-3660-8
  2. CHANDLER, DAVID G. The campaigns of Napoleon. New York: Macmillan xliii, 1172 pages s. Dostupné online. ISBN 0-02-523660-1, ISBN 978-0-02-523660-8. OCLC 401930 
  3. ESPOSITO, VINCENT J. (VINCENT JOSEPH), 1900-1965. A military history and atlas of the Napoleonic Wars. [s.l.]: AMS Press Dostupné online. ISBN 0-404-16950-3, ISBN 978-0-404-16950-3. OCLC 60062646 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]