Kamenice (okres Jihlava)
| Kamenice | |
|---|---|
 Centrum Kamenice | |
_znak.jpg) _vlajka.jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Jihlava |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°22′0″ s. š., 15°46′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 991 (2024)[1] |
| Rozloha | 34,04 km²[2] |
| Nadmořská výška | 510 m n. m. |
| PSČ | 588 22, 588 23, 588 24, 675 03 |
| Počet domů | 705 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Kamenice 481 588 23 Kamenice u Jihlavy obec.kamenice@ji.cz |
| Starostka | Hana Krejčová |
| Oficiální web: www | |
  Kamenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587346 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Kamenice (německy Kamenitz) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Rozkládá se na Moravě, na území regionu Moravské Horácko. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Meziříčko, Bítovčice, Brtnice, Nadějov, Vysoké Studnice, Chlumek, Pavlínov, Měřín, Radošov, Horní Smrčné a Věžnice.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Kamenicz (1358), Kamenicze (1556), z Stare Kamenicze (1592), Kamenitz (1633, 1678, 1718, 1720, 1751) až k podobám Kamenitz a Kamenice v roce 1846). Od počátku 20. stoleté Kamenice na Moravě. Název je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Kamenice. Místní jméno vzniklo přidáním substantivní přípony -ica k přídavnému jménu kamenná a znamenalo říčku, která tekla kamenitým dnem; v níž se těžil kámen či ves s kamennými domy. V některých pramenech se používalo přídavné jméno Stará pro rozlišení od nedaleké Kameničky.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391, kdy je v městské knize Velkého Meziříčí uveden jistý Svach z Kamenice. Dosud uváděné datum 1358 zmiňuje Dobeše a Jindřicha z Kamenice, kteří se však psali po Kamenici nad Lipou. Nelze je tak spojit s dějinami Kamenice u Jihlavy. Na místní "tvrzi" měla letní sídlo Kateřina z Valdštejna, manželka Karla staršího ze Žerotína. Konala se tu schůzka Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem a měl zde nocovat i Fridrich Falcký.[5]
Od roku 1869 sem přísluší Vržanov[6] a 1. července 1989 se místními částmi Kamenice staly Kamenička[7] a Řehořov.[8] Obci byl 11. března 2008 obnoven status městyse.[9] Obec Kamenice v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[10]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Kamenice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, historická země Morava. Nachází se 9 km jihozápadně od Měřína, 19 km západně od Velkého Meziříčí, 7 km severně od Koutů, 18 km východně od Jihlavy, 8 km východně od Luk nad Jihlavou a 7 km jihovýchodně od Vysokých Studnic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[11] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů.[12] Nejvyšší bod, Bílá hora (659 m n. m.), leží na jižně od městyse, kde se nachází i Kamenická strážka (618 m n. m.) a Vrchy (603 m n. m.) a v těsné blízkosti Kamenice na severovýchod Jansův vršek (563 m n. m.). Městysem protéká řeka Kamenička, na níž jihovýchodně od Kamenice stojí Panský rybník. Západně od Kamenice se do Kameničky zprava vlévá Železný potok.[13] Na území místní části Vržanov leží dvě přírodní památky Pahorek u Vržanova[14] a Prosenka.[15]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 345 domech 1 729 obyvatel. 1 721 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1 468 římských katolíků, 20 evangelíků a 192 příslušníků Církve československé husitské.[16]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2704 | 2849 | 2764 | 2756 | 2691 | 2601 | 2563 | 2228 | 2382 | 2098 | 1928 | 1924 | 1768 | 1824 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1745 | 1920 | 1898 | 1856 | 1809 | 1746 | 1729 | 1524 | 1649 | 1422 | 1313 | 1393 | 1268 | 1300 |
Správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Místní části, členství ve sdruženích
[editovat | editovat zdroj]Městys je rozdělen na čtyři místní části (Kamenice, Kamenička, Řehořov a Vržanov), které leží na čtyřech katastrálních území (Kamenice, Kamenička, Řehořov a Vržanov) a má čtyři stejnojmenné základní sídelní jednotky.[19]
Kamenice je členem Svazku obcí mikroregionu Loucko a místní akční skupiny LEADER – Loucko.
Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]Městys má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí starostka Eva Jelenová.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 1418 | 62,34 | 15 | 4 KDU-ČSL 4 Kamenická patnáctka pro vás 3 Za rozvoj Řehořova 2 ČSSD 2 Za rozvoj Kameničky |
Eva Jelenová |
| 2006–2010 | 1447 | 63,79 | 15 | 5 Sdruž. kamenických nezáv.kand. 3 KDU-ČSL 3 SNK ŘEHOŘOV 2 ZA ROZVOJ KAMENIČKY 2 ČSSD |
Eva Jelenová |
| 2010–2014 | 1489 | 57,35 | 15 | 6 Sdruž. kamenických nez. kand. 4 KDU-ČSL 3 SNK ŘEHOŘOV 2 Za rozvoj Kameničky |
Eva Jelenová |
| 2014–2018 | 1537 | 61,94 | 15 | 5 Sdruž. kamenických nez. kand. 3 KDU-ČSL 3 Záj. spolky – nezisk. organ. 2 SNK ŘEHOŘOV 2 Za rozvoj Kameničky |
Eva Jelenová |
Znak a vlajka
[editovat | editovat zdroj]Právo užívat znak a vlajku bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. října 2007.[20] Znak: V modrém štítě pod stříbrnou hlavou se třemi dolů obrácenými černými mnišskými kápěmi vedle sebe vyrůstající zlatá berla se dvěma vlajícími stříbrnými sudarii se zlatým třepením.
Vlajka: List tvoří dva svislé pruhy, bílý a modrý, v poměru 1 : 5. V bílém pruhu tři dolů obrácené černé mnišské kápě nad sebou, v modrém pruhu vyrůstá z dolního okraje listu závitem k žerdi žlutá hlavice berly s bílými sudarii se žlutým třepením. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Územím obce prochází dálnice D1. Dále jím prochází silnice II/351 v úseku Polná – Kamenice – Třebíč a silnice II/602 v úseku Měřín – Řehořov – Jihlava. Silnice III. třídy jsou:
- III/3494 Brodek – Kamenice
- III/3516 Kamenice – Bítovčice
- III/3517 odbočka z III/3516 na Vržanov
- III/3518 Měřín – Kamenička – Kamenice
- III/3519 Radošov – Horní Smrčné[21]
Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Tourbus. Autobusy jezdí ve směrech Brno, Velké Meziříčí, Jihlava, Tábor, Písek, Strakonice, Velká Bíteš, Luka nad Jihlavou, Kamenička, Vržanov, Měřín, Puklice, Řehořov, Bransouze, Věžnice, Radošov, Třebíč a Náměšť nad Oslavou.[22] Obcí prochází zeleně značená turistická trasa z Vržanova do Kameničky.
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Základní škola a Mateřská škola Kamenice je příspěvková organizace, kterou zřizuje městys Kamenice. Do školy dochází rovněž děti z místních částí Kamenice (Kamenička, Řehořov, Vržanov) a několika menších obcí v okrese Třebíč (Radošov, Chlum, Kouty, Horní Smrčné). Ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo zařízení 175 žáků. Mateřská škola má kapacitu 100 dětí.[23] Místní knihovna vznikla v roce 1919.[24]
Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Kamenice.[25] SK Kamenice 1933[26] hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou III. třídu mužů v okrese Jihlava.[27] Tělocvičná jednota Sokol Kamenice patří do župy Plk. Švece, sídlí v opravené sokolovně, obnovena byla v roce 2009, členové se věnují stolnímu tenisu a fitness.[28] Orel jednota Kamenice se řadí do župy Kubišova, v roce 2014 měla 38 členů.[29]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Budova čp. 20 v dolní části náměstí, dosud mylně považovaná za tvrz, je ve skutečnosti součástí někdejší zájezdní hospody, stávající severně od ní v místech dnešní křižovatky. Naprosto shodná dispozice goticko-renesanční stavby byla zjištěna také u domu čp. 72 asi 60 metrů východně od „tvrze“. V budově sídlí Muzeum v Kamenici.
- Kostel svatého Jakuba Staršího s románským jádrem (obvodové stěny lodi, spodní úroveň věže) byl součástí románského hradu, jehož pozůstatky jsou dosud patrny. Kolem kostela jsou dochovány stopy valů a příkopu někdejšího opevnění. Gotický presbyterář je z druhé poloviny 15. století a renesanční věž před západním průčelím pochází z roku 1535. Nový vstup do kostela ze západní strany byl proražen mezi lety 1723–1765.
- Kaple svaté Anny na náměstí z roku 1730
- Kaplička svatého Cyrila a Metoděje směrem na Brodek
- Výklenková kaplička nad potokem
- Smírčí kámen u pazderny
- Dvojice kašen na náměstí z počátku 18. století
- Fara na jihozápadním okraji vesnice
- Budova čp. 299 bývalý lihovar
- „Špitálka“ – budova obecního špitálu z roku 1811
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Tvrz -
Kostel svatého Jakuba Většího -
Usedlost č. p. 28 -
Kaple svaté Anny
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jakub z Kamenice
- František Krommer (1759–1831), hudební skladatel
- František Široký (1912–1976), voják a příslušník výsadku Calcium
- Františka Kyselková (1865–1951), etnografka
- Franz Jonas (1899–1974), rakouský spolkový prezident (1965–1974), jeho otec Josef Jonáš pocházel z Kamenice, odkud odešel v roce 1895 do vídeňského Floridsdorfu [30]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 378.
- ↑ ŠULC, Roman. Kamenice u Jihlavy. Turista. Roč. LIV, čís. 10, s. 36–38.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 585.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 219.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 460.
- ↑ Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008
- ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Kamenice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Kamenice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Pahorek u Vržanova [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Prosenka [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 41. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 41-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ Udělené symboly – Kamenice [online]. 2007-10-09 [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Kamenice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2013/2014 [online]. ZŠ a MŠ Kamenice, 2014-09-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02.
- ↑ Něco z historie knihovny [online]. Knihovna Kamenice u Jihlavy, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Vítejte na stránkách SDH Kamenice. [online]. SDH Kamenice, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ SK Kamenice 1933 [online]. FAČR, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ A2A - III. tř. mužů [online]. FAČR, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Tělocvičná jednota Sokol Kamenice [online]. Tělocvičná jednota Sokol Kamenice, 2010-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Orel jednota Kamenice u Jihlavy [online]. Orel, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Franz Jonas. kamenice.wz.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SADÍLEK, Jaroslav. Kamenice u Jihlavy : tvrz čp. 20 : kostel sv. Jakuba Většího : stavebně historický průzkum, historická rešerše. Kamenice: Obec Kamenice u Jihlavy, 2006. 119 s. ISBN 80-901312-6-3.
- Historický atlas městyse Kamenice u Jihlavy : barevný střípek v mozaice Vysočiny. Kamenice: Městys Kamenice, 2008. 10 s.
- KRATOCHVÍL, Augustin. Dějiny a archiv městečka Kamenice na Mor.. Popovice: vl.n., 1912. 123 s. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kamenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kamenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
