Klatovec
| Klatovec | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Telč |
| Obec s rozšířenou působností | Telč (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′21″ s. š., 15°17′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 75 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,59 km²[2] |
| Katastrální území | Klatovec |
| Nadmořská výška | 704 m n. m. |
| PSČ | 588 51 |
| Počet domů | 71 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Klatovec 76 588 51 Batelov klatovec.ou@volny.cz |
| Starosta | Jaroslav Hembera |
| Oficiální web: www | |
  Klatovec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587371 |
| Kód části obce | 65765 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klatovec (německy Klatowetz) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 75[1] obyvatel. Leží v Javořické vrchovině přímo u hranice kraje Vysočina s Jihočeským krajem. Obec se rozkládá v mírném severozápadním svahu na úpatí vrchu Javořice. Novější část obce na jihovýchodní straně leží v mírném východním svahu směrem k nedalekému rybníku Zhejral (součást stejnojmenné národní přírodní rezervace).
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Klatowetz (1386), Klatowecz (1398), v Klatovci (1406), Klatowecz (1437), Clatowecz (1448), Klatowecz (1512, 1678), Klatowetz (1718, 1720, 1751) až k podobám Klatowetz a Klatowec v roce 1846. Místní jméno může mít dva významy. Mohlo vzniklo přidáním přípony -ovec k příjmení Klát a znamenat patřící Klátovi. Druhou variantou je odvození ze slova klát ve významu pařez či špalek.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1386 (Klatowecz).[5][6][7][8]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]
Nachází se dvanáct kilometrů severozápadně od Telče a osm kilometrů jihovýchodně od Počátek. Geomorfologicky je oblast součástí Javořické vrchoviny a jejího podcelku Jihlavské vrchy, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řásenská vrchovina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 704 metrů.[10] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 681 metrů se nachází jižně od obce. Klatovcem protéká bezejmenný potok, který se severně od obce u Býkovce vlévá do Býkoveckého rybníku. Východně od obce se na Studenském potoce rozkládá rybník Zhejral,[11] ten byl vyhlášen evropsky významnou lokalitou a národní přírodní rezervací.[12] U kulturního domu roste 18metrový památný javor klen, jehož stáří bylo v roce 1990 odhadováno na 115 let.[13]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 57 domech 288 obyvatel. 288 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 249 římských katolíků a 36 evangelíků.[14]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 253 | 269 | 276 | 258 | 292 | 280 | 288 | 194 | 187 | 162 | 118 | 87 | 71 | 70 | 71 |
| Počet domů | 36 | 45 | 41 | 42 | 44 | 47 | 57 | 63 | 53 | 51 | 40 | 30 | 70 | 72 | 71 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo, sdružení
[editovat | editovat zdroj]Klatovec je členem Mikroregionu Třešťsko.
Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Jaroslav Hembera.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2006–2010 | 49 | 71,19 | 5 | 5 KLATOVEC - NÁŠ DOMOV | Jaroslav Hembera |
| 2010–2014 | 56 | 71,43 | 5 | 5 SNK KLATOVEC - NÁŠ DOMOV | Jaroslav Hembera |
| 2014–2018 | 63 | 68,25 | 5 | 5 Klatovec - náš domov | Jaroslav Hembera |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2011.[17] Znak: V modro-červeně polceném štítě se stříbrným návrším se svěšeným červeným javorovým listem unciální M převýšené korunou, obojí zlaté, a provázené odvrácenými stříbrnými rohy. Vlajka: List tvoří čtyři svislé pruhy, bílý, modrý, červený a bílý, v poměru 1 : 2 : 2 : 1. Uprostřed mezi bílými odvrácenými rohy unciální M převýšené korunou, obojí žluté. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází silnice III. třídy č. 40914 z Horního Pole do Kaliště.[18] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Počátky, Jihlávka a Studená.[19] Obcí prochází cyklistická trasa Greenway ŘV.
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Místní děti dojíždějí do základní školy v Počátkách nebo ve Studené. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Klatovec. Vedle bývalé školy, která nyní slouží k bydlení, byl vybudován kulturní dům.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Usedlost čp. 26 s freskami od Míly Doleželové a sgrafity od Jiřího Mareše
- Škola čp. 46 (z konce 19. století)
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Ondřej Petrů (1915–1970), římskokatolický kněz, profesor církevního práva
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 393.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha VII, č. 402 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-28]. S. 172. Dostupné online.
- ↑ Moravský zemský archiv v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 122, Kniha Ctibora z Cimburka, fol. 30r [online]. [cit. 2024-09-28]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 393.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 43. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Klatovec [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Klatovec [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Zhejral [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Javor klen [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Klatovec [online]. 2011-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Klatovec [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klatovec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Klatovec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Klatovec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
