Karel Hugo Kepka

Karel Hugo Kepka
Karel Hugo Kepka
	Karel Hugo Kepka
Narození	26. července 1869; Plzeň; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. června 1924 (ve věku 54 let); Brno; Československo
Alma mater	Vysoké učení technické v Brně
Povolání	pedagog, architekt, učitel, designér a vysokoškolský učitel
Děti	Karel Kepka
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hugo Kepka (26. července 1869 Plzeň^[2] – 30. června 1924 Brno^[3]) byl český architekt a vysokoškolský pedagog.

Život

Vystudoval Českou vysokou školu technickou v Praze, kterou dokončil v roce 1893 a na které pak také pracoval jako asistent. Od roku 1898 působil v Brně, nejprve jako profesor České státní průmyslové školy. Od roku 1901 vyučoval na brněnské České vysoké škole technické, v letech 1915–1917 byl jejím rektorem. V letech 1908–1909 a 1911–1912 byl děkanem tamního odboru stavebního inženýrství a v letech 1920–1921 prvním děkanem odboru architektury a pozemního stavitelství.^[4]

Navrhoval budovy v historizujícím slohu. Řadí se k dobovému eklektickému proudu. V rámci jeho tvorby se mísí pozdní historismus se secesí.^[5]

Zemřel roku 1924 v Brně. Jeho ostatky byly zpopelněny v Praze a následně uloženy na Městském hřbitově v Příbrami.

Dílo

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Husovicích
Kounicovy koleje
Kuthanovo sanatorium v Tišnově
Občanská záložna v Poděbradech
Nová radnice v Prostějově
Návrh rektorského řetězu Vysokého učení technického v Brně^[6]
Škola na náměstí Republiky v Brně^[7]
Sokolovna na Dukelské ulici v Brně^[8]
Návrh vnější fasády Jubilejní školy (později Masarykovy školy) na Skálově náměstí v Prostějově^[9]

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online.
↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Matrika 17189, sn. 124 [online]. MZA [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
↑ ČOUPKOVÁ, Magdalena; MENŠÍKOVÁ, Miroslava; LIKAVČANOVÁ, Lenka; BLATNÁ, Alžběta. Prof. Ing. Karel Hugo Kepka [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-01-09 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online.
↑ Sto let prostějovské radnice. [s.l.]: Statutární město Prostějov ISBN 978-80-260-5487-0. OCLC 883370752
↑ prof. Ing. arch. Karel Hugo Kepka [online]. Vysoké učení technické v Brně [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
↑ Zahájena stavba budovy školy v Husovicích (26. 5. 1902) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-05-21 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
↑ Sokolovna [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
↑ Obecná a měšťanská škola (Masarykova škola) [online]. FOIBOS [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hugo Kepka na Wikimedia Commons
Karel Hugo Kepka v Encyklopedii dějin města Brna

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[8ef89291df4f869fa0583446bcce9ab17dbcc0fe-1] Dostupné online.

[matrika-2] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-3] Matrika 17189, sn. 124 [online]. MZA [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.

[4] ČOUPKOVÁ, Magdalena; MENŠÍKOVÁ, Miroslava; LIKAVČANOVÁ, Lenka; BLATNÁ, Alžběta. Prof. Ing. Karel Hugo Kepka [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-01-09 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online.

[5] Sto let prostějovské radnice. [s.l.]: Statutární město Prostějov ISBN 978-80-260-5487-0. OCLC 883370752

[6] prof. Ing. arch. Karel Hugo Kepka [online]. Vysoké učení technické v Brně [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.

[7] Zahájena stavba budovy školy v Husovicích (26. 5. 1902) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-05-21 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.

[8] Sokolovna [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.

[9] Obecná a měšťanská škola (Masarykova škola) [online]. FOIBOS [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Rektoři Vysokého učení technického v Brně

1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček

Vysoké učení technické v Brně