Karel Steklý

Karel Steklý
Karel Steklý
Narození	9. října 1903; Praha
Úmrtí	5. července 1987 (ve věku 83 let); Praha
Povolání	filmový režisér, scenárista a herec
Ocenění	národní umělec (1973)
Politická strana	Komunistická strana Československa
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Karel Steklý (9. října 1903 Praha – 5. července 1987 Praha) byl český filmový režisér a scenárista.

Život

Začínal u různých kočovných divadelních společností. V letech 1928–1938 působil jako inspicient a rekvizitář v Osvobozeném divadle.^[1] Roli inspicienta si pak zahrál i ve Voskovcově a Werichově filmu Pudr a benzín. Od roku 1933 začal také psát filmové scénáře, nejprve pro jiné režiséry (např. Václava Wassermana), později pouze pro své vlastní filmy. Umělecká kvalita těchto scénářů však měla velmi střídavou úroveň, mezi jeho scénáři lze nalézt jak filmy vynikající, tak i zcela podprůměrné. V Osvobozeném divadle upravoval na podnět Jana Wericha hry pro děti (např. Ostrov dynamit, Divotvorný klobouk) a psal sám i pohádky, jejichž ústřední postavou býval Kapitán Bublas (např. Alibaba a třicet devět loupežníků).

Režírovat začal po druhé světové válce v roce 1945. Celý život byl vždy plně konformní s vládnoucím režimem a točil i díla politicky značně tendenční a ideově velice problematická. Z tohoto důvodu je dnes celá jeho umělecká dráha považována za velice nevyrovnanou a společensky rozporuplnou. Vedle snímků velice kvalitních a divácky atraktivních natočil velké množství děl průměrných či vyloženě podprůměrných (zejména Hroch, pokládaný za jeden z nejhorších filmů v dějinách české kinematografie).^[zdroj?]

Práce v KSČ

Před květnovými volbami v roce 1946 oznámil své členství v KSČ a svůj kladný postoj k této straně vyjádřil v propagační stranické publikaci Můj poměr ke KSČ.takto: „Ke komunistické straně přivedl mne prorocký duch marxistického učení...“^[2] V roce 1948 podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.^[3] Od 3. března 1948 byl členem kulturní komise Ústředního akčního výboru NF. V letech 1953–1953 byl členem Komise pro hodnocení práce herců ve filmu při Hlavní správě Československého státního filmu.^[4] V roce 1977 podepsal Antichartu. Jako disciplinovaný člen KSČ byl za svůj politický postoj tehdejším vládnoucím komunistickým režimem velmi často oceňován, odměňován i umělecky protežován.

Jedná se dodnes o umělecky i společensky značně kontroverzní osobnost.

Ocenění

1953 – Státní cena Klementa Gottwalda I. stupně^[4]
1967 – zasloužilý umělec
1972 – Řád práce
1973 – národní umělec
1975 – Řád Vítězného února
1978 – Řád republiky

Paměti

Život v inkognitu (v rukopise)^[4]

Citát

„	Vedle funkce inspicienta pracoval také jako rekvizitář. Byl ovšem i jedním z předních dodavatelů znamenitých scénických gagů pro Jiřího Voskovce a Jana Wericha...."Co s tím, člověče?" ptal se ho Werich, když mu Steklý podal v "Baladě z hadrů" halapartnu a láhev. A nakonec z toho byla právě díky těmto rekvizitám nádherná scéna, plná vtipů, k nimž právě tyto rekvizity inspirovaly.	“
— František Filipovský^[1]

Filmografie, výběr

Herec

1931 Pudr a benzín (postava: inspicient)

Režie

1945 Prosťáček
1946 Průlom
1947 Siréna (oceněno na filmovém bienále v Benátkách )
1948 Kariéra
1949 Soudný den
1950 Internacionála
1950 Temno (natočeno v rámci Jiráskovské akce)
1952 Anna proletářka
1955 Strakonický dudák
1956 Dobrý voják Švejk
1957 Poslušně hlásím
1959 Mstitel
1962 Objev na střapaté hůrce
1963 Lucie
1964 Zkáza Jeruzaléma
1969 Slasti otce vlasti
1971 Svatby pana Voka
1972 Lupič legenda
1973 Hroch
1974 Za volantem nepřítel
1975 Tam, kde hnízdí čápi
1977 Všichni proti všem
1979 Pan Vok odchází
1980 Hra o královnu
1981 Každému jeho nebe
1982 Příhody pana Příhody
1986 Podivná přátelství herce Jesenia

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 113
↑ KOPECKÝ, Václav; HRAD, Josef. Můj poměr ke KSČ: projevy z řad pracující inteligence. 1. vyd. Praha: Komunistická strana Československa. Ústřední výbor. Kulturní a propagační oddělení., 1946. S. 73.
↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-21]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c KNAPÍK, Jiří. Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948-1953: biografický slovník stranických a svazových funkcionářů, státní administrativy, divadelních a filmových pracovníků, redaktorů. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. (Kdo byl kdo). ISBN 978-80-7277-093-9. Kapitola Karel Steklý, s. 222.

Literatura

Šárka a Luboš Bartoškovi: Filmové profily, Filmový ústav, Praha, 1966, str. 218–221
Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 135, 180, 182, 214, 216, 218–9
Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 139, 452, ISBN 80-207-0419-1
Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 127
Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 184, 212, ISBN 978-80-7388-552-6
Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 113–5

Externí odkazy

Osoba Karel Steklý ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Steklý
Karel Steklý ve Filmovém přehledu
Karel Steklý v Česko-Slovenské filmové databázi
Karel Steklý ve Filmové databázi
Karel Steklý na Kinoboxu
Karel Steklý v Internet Movie Database (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[odkazovač-1] Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 113

[2] KOPECKÝ, Václav; HRAD, Josef. Můj poměr ke KSČ: projevy z řad pracující inteligence. 1. vyd. Praha: Komunistická strana Československa. Ústřední výbor. Kulturní a propagační oddělení., 1946. S. 73.

[3] Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-21]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online.

[:0-4] KNAPÍK, Jiří. Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948-1953: biografický slovník stranických a svazových funkcionářů, státní administrativy, divadelních a filmových pracovníků, redaktorů. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. (Kdo byl kdo). ISBN 978-80-7277-093-9. Kapitola Karel Steklý, s. 222.

[1]

[2]

[3]

[4]