Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karlistické války (španělsky Guerras Carlistas) ve Španělsku byly poslední velké evropské občanské války, ve které bojovali uchazeči o nárok na trůn. Několikrát během období let 1833–1876 karlisté, stoupenci Dona Carlose a jeho potomků pod heslem „Bůh, země a král“ bojovali za zachování španělské politické tradice (legitimismus a katolicismus) proti liberalismu, později proti republikanismu. Když Ferdinand VII. zemřel v roce 1833, jeho čtvrtá žena Marie Kristýna se stala královnou regentkou jménem jejich dítěte Isabely II. To vyústilo v roztříštěnost země na dvě frakce známé jako cristinos a karlisty. Cristinos byli podporováni regentskou královnou a její vládou, karlisté byli stoupenci Dona Carlose, uchazeče o trůn a bratra Ferdinanda VII., popřeli Pragmatickou sankci z roku 1830, která částečně rušila salijský zákon (latinsky Lex Salica), který z nástupnictví vylučoval ženy.
Ondřejský kříž, symbol karlistů
- ↑ Někdy jsou karlistické války děleny jen na dvě karlistické války.
- ↑ Za karlistickou válku je někdy taktéž považována Španělská občanská válka.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carlist Wars na anglické Wikipedii.
- CHALUPA, Jiří. Don Carlos a ti druzí -- Karlistické války ve Španělsku v letech 1833-1939. Praha: Epocha, 2008. 290 s. ISBN 978-80-87027-57-8.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlistické války na Wikimedia Commons 
