Klabavské souvrství
Klabavské souvrství je faciálně pestrý soubor hornin pražské pánve ordovického stáří, který vznikal sedimentací v hlubším moři. Mocnost profilu je od několika metrů do 300 metrů a nachází se v západních Čechách v okolí Rokycan. Jméno nese po obci Klabava, kde nedaleko starého zámku byl definován opěrný profil.[1] K utváření tohoto profilu docházelo v ordoviku, tedy před 485–443 miliony let[2] – konkrétně nejsvrchnější tremadok a arenig.[1]
Základní facií jsou klabavské břidlice, šedozelené, často písčité, dříve (Holub 1911) označované jako eulomové břidlice, rozšířené na Rokycansku. Termín zavedli Kettner a Kodym v roce 1919. Dalšími faciemi jsou:
- didymograptolitové břidlice, vyskytující se zejména mezi Klabavou a Ejpovicemi
- laminárně zvrstvené tufy a tufitické břidlice
- hrubozrnné diabasové konglomeráty
- sedimentární železné rudy (hematity)
- olešenské břidlice (vázané na blízkost tehdejšího pobřeží)[3]
Horniny obsahují graptolity, trilobity, konulárie, červy a křemenité houby.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Stratotyp Klabavského souvrství (ordovik Pražské pánve): od biostratigrafie k litostratigrafii [online]. Česká geologická společnost, 2005 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.
- ↑ International Chronostratigraphic Chart v. 2015/01 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SVOBODA, Josef, kolektiv. Encyklopedický slovní geologických věd. Svazek 1. A–M. Praha: Academia, 1983. 917 s. 21-074-83. S. 646–647.
- ↑ Ordovik [online]. Dicranopeltis [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.
