Kosočtverec
Kosočtverec je rovnoběžník, který má všechny strany stejně dlouhé. Někdy bývá přidáván požadavek, že se nesmí jednat o čtverec, tedy jeho strany nesmí svírat pravý úhel, někdy bývá čtverec považován za zvláštní případ kosočtverce. V kontextu heraldiky a umění též označovaný jako routa.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kosočtverec má shodné strany označené a protilehlé strany jsou rovnoběžné.
- Kosočtverec má dvě úhlopříčky , které se navzájem půlí a jsou na sebe kolmé.
- Kosočtverec má dvě osy souměrnosti, kterými jsou úhlopříčky, a jeden střed souměrnosti, kterým je průsečík úhlopříček.
- Protilehlé úhly mezi stranami jsou shodné, součet sousedních úhlů je 180° (vedlejší úhly):
- Výška kosočtverce ( je libovolný z úhlů ):
- Obvod kosočtverce se vypočítá stejně jako u čtverce, protože má všechny strany stejně dlouhé:
- (odvození plyne z Pythagorovy věty pro pravoúhlý trojúhelník o odvěsnách a a přeponě )
- Obsah kosočtverce:
- (za použití vztahu pro výšku )
- Vepsaná kružnice má střed v průsečíku úhlopříček a její poloměr je polovina výšky:
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]K sestrojení je třeba znát dva z následujících údajů:
- délka strany,
- úhel sousední dvojice stran nebo úhel strany a úhlopříčky,
- délka úhlopříčky,
- délka výšky kosočtverce.
Kulturní souvislosti
[editovat | editovat zdroj]Na území Česka, Slovenska a Litvy je vertikálně nakreslený kosočtverec se svislou čárou uprostřed považován za symbol znázorňující ženské přirození.[1] Na území Evropy byl ve starověku pro ženské pohlaví či přirození používán znak v podobě písmene V,[2] někdy doplněný svislou čárkou. Stylizovaný kosočtverec použil v Česku v roce 1930 básník T. R. Field na obálce knihy Kosočtverce na ohradách,[3] přičemž tento symbol se u nás používal již v 19. století.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b ŽÁK, Michal. Od mušle kauri ke Kunderově Ptákovině. BrnoŽurnál [online]. Novináři jižní Moravy, 2015-09-16 [cit. 2022-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-27.
- ↑ BREZINA, Ivan. 12 nejkrásnějších českých kosočtverců. G.cz. 2015-08-16. Dostupné online [cit. 2022-06-23].
- ↑ Kosočtverce na ohradách - T. R. Field. Databáze knih [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kosočtverec na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo kosočtverec ve Wikislovníku
- Kosočtverec v encyklopedii Mathworld (anglicky)