Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Krasnojarsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Krasnodar.
Krasnojarsk
Красноярск
Krasnojarsk – znak
znak
Krasnojarsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška259 m n. m.
Časové pásmoUTC+7
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhSibiřský
KrajKrasnojarský
Krasnojarsk na mapě
Krasnojarský kraj na mapě Ruska
Krasnojarsk
Krasnojarsk
Město na mapě Krasnojarského kraje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha348 km²
Počet obyvatel1 092 851 (2021)
Hustota zalidnění3 140,4 obyv./km²
Správa
StarostaVladislav Loginov
Vznik1628
Oficiální webwww.admkrsk.ru
Telefonní předvolba(+7)391
PSČ660000–660136
Označení vozidel24, 84, 88, 124
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasnojarsk (rusky Красноярск) je město v Rusku, na jihu jeho sibiřské části. Leží na řece Jenisej a na Transsibiřské magistrále. Je správním střediskem Krasnojarského kraje. Žije zde přibližně 1,09 milionu obyvatel.

Carské Rusko

[editovat | editovat zdroj]
Kostel v Krasnojarsku roku 1928
Centrum města

Krasnojarsk založili v červenci 1628 kozáci jako pevnost před nájezdy Tatarů, žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo Krasnyj Jar (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního turkického názvu Kyzyl Džar, česky Červený útes. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo roku 1690 status města. Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z Moskvy poštovní spoj, který spojil Krasnojarsk, Ačinsk a Kansk. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. Železnice byla do města zavedena v roce 1895, což s objevením zlata v okolí nastartovalo růst. V té době už město mělo několik malých továren a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 děkabristů sem bylo po neúspěšném povstání deportováno).

V letech 1918 až 1920 bylo město ve správě československých legionářů, kteří kontrolovali železniční magistrálu.[1]

Předválečné období

[editovat | editovat zdroj]

Po říjnové bolševické revoluci zde bylo v rámci pětiletek vystavěno mnoho závodů (např. loděnice, papírna). Roku 1934 zde byl s Krasnojarskem jako svým přirozeným centrem ustavený Krasnojarský kraj. Během Stalinovy vlády v předválečném SSSR se právě v tomto kraji nacházelo nejvíce Gulagů (Kraslag, Kaňsk a Rešjotij), jeden byl také přímo ve městě – Jenisejský (Jenisejlag).

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Během války sem byly evakuovány závody z celého západního Ruska a Ukrajiny. Tak vzniklo v Krasnojarsku těžké strojírenství. Zavedení těžkého průmyslu odstartovalo další růst města. V roce 1939 měl Krasnojarsk 190 tisíc obyvatel, v roce 1959 už 412 tisíc.

Poválečné období

[editovat | editovat zdroj]

30 km proti proudu Jeniseje vyrostla Krasnojarská přehrada, napuštěná roku 1971, s hydroelektrárnou o instalovaném výkonu 6 000 MW, dnes druhou největší v Rusku a pátou na světě. V souvislosti s tím vznikl i obří závod na výrobu hliníku. Na konci 70. let začala sovětská armáda budovat u Krasnojarska speciální radar proti mezikontinentálním balistickým raketám. To bylo porušením sovětsko-americké smlouvy ABM, která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání USA musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku 1991 byly všechny velké závody zprivatizovány. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou oligarchů, nebo kriminálníků. Ti nakonec zbankrotovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla nezaměstnanost a propadla se životní úroveň. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

V Krasnojarsku se nachází mnoho katedrál z 18. a 19. století (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další). Významnou památkou sibiřského baroka je místní Pokrovský chrám z roku 1795.

Jiné zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Dále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům Strelka, který má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím perestrojky, ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a muzeum Krasnojarského kraje a Krasnojarská státní univerzita. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace Krasnojarské stolby (Красноярские столбы, Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno.

Ve městě je Sibiřská státní letecko-kosmická univerzita.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]
1897 26 600 1962 465 000 1982 833 000 2000 875 500
1923 60 400 1967 576 000 1986 885 000 2001 875 900
1926 72 200 1970 648 000 1989 912 600 2002 911 700
1939 190 000 1973 707 000 1992 925 000 2012  997 316
1956 328 000 1976 758 000 1996 871 100 2013 1 016 385
1959 412 000 1979 796 300 1998 875 300 2014 1 035 528

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  1. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.24 - 25, 30 - 137, 140 - 168
  2. EDITOR. VASILY SURIKOV: GREATEST RUSSIAN HISTORY PAINTER [online]. 2018-04-10 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. AAC Publications - Vitaly Mikhailovich Abalakov, 1906-1986. publications.americanalpineclub.org [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. 
  4. PEOPLEPILL.COM. Elena Abramovna Davidovich: Russian historian and archeologist specialist of coins (born: 1922 - died: 2013) | Biography, Facts, Information, Career, Wiki, Life. peoplepill.com [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Alexej Jaskin at eliteprospects.com. www.eliteprospects.com [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Olympedia – Yuliya Nosova-Pechonkina. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. 
  7. Alexander Syomin at eliteprospects.com. www.eliteprospects.com [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Alexander Tretiakov – skeleton racer [online]. 2014-02-16 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (rusky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]