Orel (město)
| Orel Orjol Орёл | |
|---|---|
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°58′7″ s. š., 36°4′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 170 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Orelská |
| Administrativní dělení | čtyři městské rajóny |
.svg) Orelská oblast na mapě Ruska | |
  Orel | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 121,2 km² |
| Počet obyvatel | 303 696 (2022)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 505,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1566 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)4862 |
| PSČ | 302000–302499 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orel, též Orjol (rusky Орёл, výslovnost 
[ɐˈrʲol]IPA) je město v západním Rusku, 325 km jižně od Moskvy a 160 km od rusko-ukrajinské hranice. Městem protéká řeka Oka (přítok Volhy). Orel je centrem Orelské oblasti a dělí se na čtyři městské rajóny. Žije zde přibližně 304 tisíc[2] obyvatel.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
Podle archeologických nálezů zde ve 12. století bylo hradiště a patřilo k Černigovskému knížectví. Ve 13. století bylo součástí Karačevského knížectví. Počátkem 15. století území obsadilo Litevské velkoknížectví. Obyvatelé město opustili, když bylo vypleněno Litevci nebo Zlatou hordou. V 16. století se stalo součástí Ruska. Na popud cara Ivana IV. zde byla v letech 1566–1567 postavena pevnost. Její umístění nebylo ideální, protože okolní rovina byla každoročně zaplavována a pevnost mohla být snadno napadena z blízké vyvýšeniny. V roce 1605 městem prošlo vojsko Lžidimitrije I., v roce 1606 Ivan Bolotnikov a v zimě 1607–1608 zde tábořil Lžidimitrij II. V letech 1611 a 1615 město vyplenilo polské vojsko. Po druhém vyplenění obyvatelé odešli do Mcenska, ale orelský ujezd administrativně existoval nadále. V roce 1636 byl Orel obnoven, ale k přesunu pevnosti na výhodnější místo nedošlo a jako nepotřebná byla na počátku 18. století rozebrána. V polovině 18. století byl Orel centrem zemědělské oblasti a vznikly zde jedny z prvních manufaktur v Rusku. Řeka Oka byla hlavní obchodní cestou, než ji v roce 1868 nahradila železnice. Orel leží na důležitém silničním i železničním tahu Moskva – Kursk – Charkov – Sevastopol, který se zde kříží s tratí Brjansk – Jelec.
V roce 1702 se Orel stal městem a roku 1708 byl začleněn do Kyjevské gubernie. Po říjnové revoluci 1917 byl město v rukou bolševiků. Pouze od 13. do 20. října 1919 ho ovládli bělogvardějci Antona Děnikina. V místní věznici skončilo mnoho politických vězňů a válečných zajatců. 11. září 1941 bylo v nedalekém Medveděvském lese na příkaz Josifa Stalina zastřeleno 160 politických vězňů, mezi nimi i diplomat Christian Rakovskij. 7. října 1941 město obsadila německá armáda. Město osvobodila Rudá armáda 5. srpna 1943 během operace Kutuzov, zvané také Orelská operace. Orel byl přitom téměř zcela zničen.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Leonid Nikolajevič Andrejev (1871–1919), spisovatel
- Michail Michajlovič Bachtin (1895–1975), literární vědec
- Nikolaj Jakovlevič Danilevskij (1822–1885), filozof, biolog a historik
- Vladimir Alexandrovič Rusanov (1875 – cca 1913), geolog a polární badatel
- Ivan Sergejevič Turgeněv (1818–1883), spisovatel, ve městě má muzeum
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Počet obyvatel |
|---|---|
| 1897 | 69 735 |
| 1939 | 110 564 |
| 1959 | 151 521 |
| 1970 | 232 216 |
| 1979 | 304 971 |
| 1989 | 336 862 |
| 2002 | 333 310 |
| 2010 | 317 747 |
Zdroj: Sćítání lidu
-
Divadlo Ivana Sergejeviče Turgeněva -
Muzeum výtvarného umění -
Budova centrální banky -
Památník letcům
.jpg)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Nokia, Finsko (1967)
Razgrad, Bulharsko (1968)
Offenbach nad Mohanem, Německo (1988)
Kerč, Ukrajina (2004)- Bělgorod, Rusko (2012)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. Ruský federální zákon 248-ФЗ. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-09-27].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orel na Wikimedia Commons - (rusky) Oficiální stránky města
- (rusky) Orel v encyklopedii Moj gorod
