Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Krysy z temnot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krysy z temnot
Původní názevLes Gaspards
Země původuFrancieFrancie Francie
Jazykfrancouzština
Délka94 min
Žánrfilmová komedie
ScénářPierre Tchernia
René Goscinny
RežiePierre Tchernia
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleMichel Serrault
Philippe Noiret
Michel Galabru
Charles Denner
Jean Carmet
… více na Wikidatech
ProdukceRaymond Leblanc
HudbaGérard Calvi
KameraJean Tournier
StřihFrançoise Javet
Výroba a distribuce
PremiéraFrancie 6. února 1974
Krysy z temnot na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krysy z temnot (Les Gaspards, tj. Krysy v argotu) je francouzsko-belgický hraný film z roku 1973. Jde o satiricko-parodickou komedii, kterou režíroval Pierre Tchernia podle vlastního scénáře. Film popisuje osudy lidí, kteří žijí v podzemí francouzského hlavního města Paříže a svérázným způsobem protestují proti jeho neuváženému a nepromyšlenému rozvoji.

Jean-Paul Rondin je pařížský knihkupec v Latinské čtvrti u Pantheonu. Je nespokojený, protože se jeho obchod nachází u staveniště během rozsáhlé renovace Paříže, kterou nařídil ministr veřejných prací. Ve městě se zároveň začínají ztrácet lidé a jednoho večera se domů nevrátí i Rondinova dcera. Knihkupec jde její zmizení ohlásit na komisařství, ale policejní komisař Lalatte se domnívá, že se jedná o útěk. Proto se rozhodne pátrat v podzemí Paříže na vlastní pěst. Teprve když se ztratí skupina turistů v katakombách, začne pátrat i komisař Lalatte. Začínají se rovněž ztrácet i předměty z muzeí a potraviny ze sklepů obchodníků v zdejší čtvrti. Knihkupec i komisař objeví v podzemí žijící skupinu, kterou vede Gaspard de Montfermeil, kteří jsou rozhodnuti zastavit stavební práce ministra.

Kontext doby

[editovat | editovat zdroj]

Megalomanské projekty, které ve filmové Paříži vznikají (zabetonování Seiny, mrakodrapy u katedrály Notre-Dame apod.) mají reálný předobraz ve stavebních pracích, které probíhaly za prezidenta Georgese Pompidoua. Jednalo se o pokračování projektů z dob jeho předchůdce Charlese de Gaulla jako dobudování městského obchvatu, rozšíření čtvrti La Défense a nově výstavbu rychlostní silnice Voie Georges-Pompidou na nábřeží Seiny, mrakodrapu tour Montparnasse a zboření Halles de Paris. V roce 1974 vzniklo Ekologicko-politické hnutí (Mouvement d'écologie politique), které sdružovalo ekologické asociace (zaniklo roku 1984), a které se stavělo proti těmto výrazným zásahům do struktury města.

Michel Serrault Jean-Paul Rondin
Chantal Goya Marie-Hélène, jeho dcera
Philippe Noiret Gaspard de Montfermeil
Michel Galabru komisař Lalatte
Annie Cordy Ginette Lalatte, jeho žena
Charles Denner ministr veřejných prací
Gérard Depardieu pošťák

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]