Lanc
| Jeho proboštská Milost Lanc | |
|---|---|
 1. probošt litoměřický | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | pražská |
| Sídlo | Litoměřice |
| Období služby | 1057–1075 |
| Nástupce | Ondřej z Doubravice |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Lanco; Lanczo; Lanzo; řidčeji: Lacko; Licka |
| Datum úmrtí | 1075 |
| Místo úmrtí | Míšeň, Německo |
| Místo pohřbení | asi Míšeňský dóm |
| Národnost | německá |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lanc nebo také Lanco či Lanczo († 1075, Míšeň) byl 1. probošt litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1057–1075.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Byl německého původu. Pocházel patrně z vážené míšeňské šlechty. Údajně příbuzný míšeňského biskupa sv. Bennona (1066–1106). Zmiňován v Kosmově kronice. Protože však češtinu ovládal dokonale stal se dvorním kaplanem Spytihněva II., který byl zakladatelem litoměřické kapituly. Založil tak tradici, kdy litoměřičtí probošti bývali současně i kaplany vládnoucího knížete. Tato tradice přetrvala až do vlády Lucemburků. Jako probošt litoměřické kapituly se v Litoměřicích zdržoval vždy jen krátce, zdržoval se více u knížecího dvora, kde jako vzdělanec se znalostí jazyků zastával náročné úřady a funkce.
Kandidát na biskupský stolec
[editovat | editovat zdroj]Po smrti knížete Spytihněva II. roku 1061 byl knížetem Vratislavem II. (1061–1092) ponechán ve funkci probošta. Avšak po smrti pražského biskupa Šebíře svolal kníže v roce 1068 sněm do Dobenína. Popis sněmu zachycuje, i když nepřesně, Kosmova kronika. Lanc byl Vratislavovým kandidátem na stolec pražského arcibiskupa. Ten chtěl prosadit Lancovu volbu s využitím svého tažení do Polska. Volba biskupa se konala u české zemské brány. Proti volbě vystoupil čeští velmoži Kojata, syn Všebora a Smil. Z důvodu hrozící vzpoury Vratislav II. svůj návrh stáhl, avšak Kojata a Smil z důvodů obavy o život uprchli z Čech. Vratislav prý návrhem Lance na biskupa plnil vůli zemřelého knížete Břetislava. Proti této argumentaci se postavila i druhá část vojska, které mělo svůj tábor u Opočna. Kronikář Kosmas v této souvislosti ve své kronice cituje slova správce knížecího dvora Kojaty: „To chceme raději, věru raději, aby psí ocas nebo oslí hovno bylo posazeno na svatý stolec než Lanc.“[1] Kníže se dále už neodvážil prosazovat Lance a potvrdil volbu Jaromíra (Gebharda), který se pak stal pražským biskupem.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Georgius Crugerius udává, že litoměřický probošt Lanc odešel do Míšně, kde roku 1075 zemřel. Pochován je v míšeňské katedrále.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BAUER, Jan. Konojedy – vesnice, zámek a klášter. [s.l.]: [s.n.], 2022. S. 3.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 37.
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 18.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
| Předchůdce: — |
|
1. probošt litoměřické kapituly 1057 – 1075 |
|
Nástupce: Ondřej z Doubravice |
