Luna 1
| Luna 1 | |
|---|---|
 | |
| COSPAR | 1959-012A |
| Katalogové číslo | 112 |
| Start | 2. ledna 1959, 16:42:21 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Vostok-L |
| Typ oběžné dráhy | heliocentrická dráha |
| Stav objektu | na heliocentrické dráze, již nesledován |
| Provozovatel | SSSR, OKB-1 |
| Výrobce | SSSR, OKB-1 |
| Druh | Program Luna |
| Program | Program Luna |
| Hmotnost | 361,3 kg |
| Parametry dráhy | |
| Apoapsida | 1,32 AU |
| Periapsida | 0,98 AU |
| Sklon dráhy | 0,01° |
| Doba oběhu | 450 d |
| Excentricita dráhy | 0,147 67 |
| Velká poloosa dráhy | 1,146 AU |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luna 1 (Луна 1) byla kosmická sonda SSSR. Cílem letu sondy bylo dosažení povrchu Měsíce, ten však nebyl naplněn. Postavila ji konstrukční kancelář OKB-1 Sergeje Koroljova, dnešní RKK Eněrgija. Tři předchozí lety shodného typu sondy v září, říjnu a prosinci roku 1958 byly neúspěšné (selhala nosná raketa).[1]
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]Odstartovala z sovětského kosmodromu Bajkonur (dnes Kazachstán) 2. ledna 1959.[2] Byla sice zacílena tak, aby dopadla na povrch Měsíce, jenže měla větší než plánovanou rychlost asi o 100 m/s a tak Měsíc po 34 hodinách letu minula o 6700 km od jeho středu. Byla prvním objektem ze Země, který překonal druhou kosmickou rychlost (11,4 km/s).[3]
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]Sonda ve tvaru koule o průměru 90 cm měla plášť ze slitiny hořčíku a hliníku. Uvnitř měla piezoelektrické detektory na mikrometeority, magnetometr ke studiu magnetického pole, vysílačku s frekvencí 183,6 MHz a chemické zdroje elektrického proudu i jiné elektronické vybavení. Vně byly umístěny antény a 4 protonové lapače iontů.
Poslední stupeň nosné rakety Vostok 8K72 (čtvrtý exemplář této rakety)[2] měl 1 kg sodíku, který byl ve výšce 113 000 km nad Zemí rozptýlen a vytvořil umělou kometu. Z rozptylu bylo možné usuzovat na hustotu prostředí v tomto prostoru, pomohlo opticky určit přesnou polohu sondy. Teprve po astronomickém pozorování rozptýleného sodíkového mraku bylo jasné, že se let k Měsíci vydařil a sonda byla oficiálně pojmenována Luna 1.[2]
Planetka Slunce
[editovat | editovat zdroj]Spojení s touto družicí bylo přerušeno po 62 hodinách kvůli vybití baterií ve vzdálenosti necelých 600 000 km. Nyní obíhá kolem Slunce jako první umělá planetka z planety Země. Oběžná dráha byla asi 450 dní.[4] Není však nijak sledována.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Program Luna E-1 (SSSR). spaceprobes.kosmo.cz [online]. [cit. 2023-08-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Úspěch, ale poloviční, s. 90.
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 222.
- ↑ Malá encyklopedie kosmonautiky, s. 223
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luna 1 na Wikimedia Commons - Luna 1 na stránkách NASA
- Na webu Kosmo
- Na webu Space