Marie Medicejská
Marie Medicejská | |
---|---|
královna francouzská a navarrská | |
královna Marie na dobovém portrétu | |
Korunovace | 13. května 1610 |
Narození | 26. duben 1575 Florencie, Toskánské velkovévodství |
Úmrtí | 3. červenec 1642 Kolín nad Rýnem, SŘŘ |
Pohřbena | Bazilika Saint-Denis |
Manžel | Jindřich IV. Francouzský |
Potomci | Ludvík XIII., Izabela Bourbonská, Kristina Marie Bourbonská, Gaston Orleánský, Henrietta Marie Bourbonská a Mikuláš Jindřich Orleánský |
Dynastie | Medicejové |
Otec | František I. Medicejský |
Matka | Johana Habsburská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Medicejská (26. dubna 1575, Florencie – 3. července 1642, Kolín nad Rýnem) byla toskánská velkovévodská dcera a po sňatku s Jindřichem IV. provdaná francouzská a navarrská královna v letech 1600 až 1610. Po smrti Jindřicha IV. vykonávala do roku 1617 funkci regentky svého syna, mladého Ludvíka XIII.
Život
[editovat | editovat zdroj]Původ
[editovat | editovat zdroj]Po otci, druhém toskánském vévodovi Františkovi I. Toskánském, náležela k rodu Medicejských a po matce k dynastii Habsburské. František I. byl nejstarším synem velkého Cosima I. a Eleonory Toledské. V roce 1565 se oženil s císařskou dcerou Johanou Habsburskou (nejmladší dcera císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské) a po otcově smrti usedl v roce 1574 na toskánský velkovévodský stolec. [1]
Manželství
[editovat | editovat zdroj]5. října 1600 se ve Florencii provdala za francouzského krále Jindřicha IV. (jakožto jeho druhá manželka, po Margot, jež byla po matce také z rodu Medicejských); ženicha zastupoval nevěstin strýc Ferdinand I. Medicejský. S manželem se poprvé viděla 9. prosince téhož roku v Lyonu. Manželství nebylo příliš šťastné, protože Jindřich měl mnoho milenek a ona sama to těžce nesla. [2]
Regentství
[editovat | editovat zdroj]Po smrti Jindřicha IV. byla s pomocí Pařížského parlamentu jmenována regentkou. Tento postup jmenování regentky s pomocí soudního dvora byl neobvyklý a přisuzoval Pařížskému parlamentu moc, kterou do té doby neměl. Regentství prováděla s pomocí maršála Conciniho a jeho manželky Leonory Galigai. Přestože regentství oficiálně ukončila v den 13. narozenin Ludvíka XIII. (27. září 1614), tak tento ihned požádal svou matku, aby jeho jménem vládla Francii i nadále. Ukončení vlády Marie Medicejské je tedy spjato až se zavražděním maršála Conciniho (24. dubna 1617) a to z vůle krále. [1][3][4]
Celá vláda Marie Medicejské je hodnocena velmi kriticky, protože navzdory politické nutnosti Francie vystupovat proti Habsburské hegemonii, tak z popudu regentky došlo naopak ke snaze Francie vystupovat jako spojenec katolických Habsburků proti protestantské opozici v Evropě. Vrcholem těchto snah potom byl sňatek krále s Annou Rakouskou. Taková politika dlouhodobě Francii oslabovala a tato přestala být považována za velmoc. V Evropě však v té době nebyl panovník, který by uměl takové slabosti Francie využít ve svůj prospěch - ve Španělsku vládl Filip III., v Anglii Jakub I. a ve Svaté říši Římské Rudolf II. [3][4]
Konec života
[editovat | editovat zdroj]Marie Medicejská se nikdy nesmířila s tím, že se stal králem její syn Ludvík XIII., neustále se snažila uplatňovat svůj vliv a byla jednou z vůdčích osobností několika vzpour proti králi. Ten však ve spolupráci s kardinálem de Richelieu všechny tyto vzpoury potlačil. Král byl dokonce nucen porazit v poli armádu své matky v bitvě u Ponts-de-Cé. Opakovaná vystoupení Marie Medicejské proti králi vedlo až k tomu, že ji král vykázal z Francie. Marie Medicejská zemřela v exilu v Kolíně nad Rýnem, pohřbena je ve Francii v bazilice Saint-Denis.[3] Její tělesné pozůstatky byly spolu s tělesnými pozůstatky dalších francouzských králů nasypány do společného hrobu dne 14. října 1793 po vyhlášení profanace královských hrobek Konventem.[5] [6] Teprve po Velké Francouzské revoluci v roce 1817 byly její ostatky, smíšené s ostatky ostatních příslušníků královského rodu, umístěny do kostnice uvnitř baziliky Saint-Denis vytvořené z příkazu Ludvíka XVIII. [6]
Potomci
[editovat | editovat zdroj]- Ludvík XIII. (27. září 1601 – 14. května 1643), král Francie a Navarry, ⚭ 1615 Anna Rakouská (22. září 1601 – 20. ledna 1666)
- Izabela Bourbonská (22. listopadu 1602 – 6. října 1644), ⚭ 1615 Filip IV. (8. dubna 1605 – 17. září 1665), král španělský, portugalský, neapolský a sicilský
- Kristina Marie (10. února 1606 – 27. prosince 1663), ⚭ 1619 Viktor Amadeus I. (8. května 1587 – 7. října 1637), vévoda savojský, titulární král kyperský a jeruzalémský
- Mikuláš Jindřich (16. dubna 1607 – 17. listopadu 1611)
- Gaston (25. dubna 1608 – 2. února 1660), orleánský vévoda,
- ⚭ 1626 Marie z Montpensier (15. října 1605 – 4. června 1627), vévodkyně z Montpensier
- ⚭ 1643 Markéta Lotrinská (22. července 1615 – 13. dubna 1672)
- Henrietta Marie (25. listopadu 1609 – 10. září 1669), ⚭ 1625 Karel I. (19. listopadu 1600 – 30. ledna 1649), král Anglie, Skotska a Irska od 27. března 1625 až do své popravy
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Petr František Medicejský | ||||||||||||
Giovanni dalle Bande Nere | ||||||||||||
Kateřina Sforzová | ||||||||||||
Cosimo I. Medicejský | ||||||||||||
Jacopo Salviati | ||||||||||||
Maria Salviati | ||||||||||||
Lukrécie Medicejská | ||||||||||||
František I. Toskánský | ||||||||||||
Fadrique Álvarez de Toledo | ||||||||||||
Pedro Álvarez de Toledo | ||||||||||||
Isabel de Zúñiga y Pimentel | ||||||||||||
Eleonora Toledská | ||||||||||||
Luis Pimentel y Pacheco | ||||||||||||
Maria Osorio | ||||||||||||
Juana Osorio y Bazán | ||||||||||||
Marie Medicejská | ||||||||||||
Maximilián I. Habsburský | ||||||||||||
Filip I. Kastilský | ||||||||||||
Marie Burgundská | ||||||||||||
Ferdinand I. Habsburský | ||||||||||||
Ferdinand II. Aragonský | ||||||||||||
Jana I. Kastilská | ||||||||||||
Isabela Kastilská | ||||||||||||
Johana Habsburská | ||||||||||||
Kazimír IV. Jagellonský | ||||||||||||
Vladislav Jagellonský | ||||||||||||
Alžběta Habsburská | ||||||||||||
Anna Jagellonská | ||||||||||||
Gaston II. de Foix-Candale | ||||||||||||
Anna z Foix a Candale | ||||||||||||
Kateřina z Foix | ||||||||||||
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b KOSINA, J. a kol. Ilustrované dějiny světové: Novověk I.. Praha: J. Vilímek, 1934.
- ↑ Metresy francouzských králů | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Ludvík XIII. : spravedlivý "Král Tří mušketýrů" | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
- ↑ a b MAUROIS, A. Dějiny Francie. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 1994. ISBN 80-7106-098-4.
- ↑ Ressource «Décret de la Convention nationale du 1er août 1793, an.... Mnesys [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b Nécropole royale de la basilique de Saint-Denis. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (francouzsky) Page Version ID: 215171882.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Medicejská na Wikimedia Commons
Francouzská a navarrská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Markéta z Valois |
1600–1610 Marie Medicejská |
Nástupce: Anna Rakouská |