Marie Stuartovna
| Marie Stuartovna | |
|---|---|
| Královna skotská a francouzská | |
 | |
| Doba vlády | 14. prosinec 1542 – 24. červenec 1567 |
| Korunovace | 9. září 1543 |
| Narození | 8. prosince 1542 palác Linlithgow |
| Úmrtí | 8. února 1587 (ve věku 44 let) zámek Fotheringhay |
| Pohřbena | Westminsterské opatství |
| Předchůdce | Jakub V. Skotský |
| Nástupce | Jakub VI. |
| Manželé | I. František II. Francouzský II. Jindřich Stuart, lord Darnley III. James Hepburn, hrabě Bothwell |
| Potomci | Jakub I. Stuart a stillborn twin Hepburn |
| Rod | Stuartovci |
| Otec | Jakub V. |
| Matka | Marie de Guise |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Stuartovna (8. prosince 1542, palác Linlithgow – 8. února 1587, zámek Fotheringhay), byla dcera skotského krále Jakuba V. z rodu Stuartů a francouzské šlechtičny Marie de Guise. Marie byla francouzská (1559–1560) a vládnoucí skotská (1542–1567) královna.
Život
[editovat | editovat zdroj]Dětství
[editovat | editovat zdroj]Skotskou královnou se stala už jako šestidenní dítě poté, co její otec zemřel. Už v prvním roce svého života, 9. září 1543, byla korunována skotskou královnou. Jako šestileté dítě, roku 1548, byla zaslíbena jako budoucí manželka francouzskému dauphinovi Františkovi a téhož roku také do Francie dorazila. Od svého skotského doprovodu byla na královském dvoře oddělena a vychovávána po celou dobu dětství a dospívání spolu s ostatními dětmi francouzského krále Jindřicha II.
Francouzská královna
[editovat | editovat zdroj]24. dubna 1558 uzavřela ve věku 15 let plánovaný sňatek se svým čtrnáctiletým snoubencem Františkem. Král Jindřich II. za necelé dva roky po tomto sňatku tragicky zemřel. František se stal pod jménem František II. králem Francie a jeho žena Marie Stuartovna královnou. V zemi však fakticky vládli strýcové Marie z rodu Guisů. 5. prosince 1560 Mariin mladý manžel František II. zemřel a ona se stala ve svých osmnácti letech poprvé vdovou. 14. října 1561 opustila milovanou Francii a vrátila se zpět do rodného Skotska.
Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala Marie Stuartovna za právoplatnou anglickou královnu Alžbětu I., svoji tetu z druhého kolena, a sama se začala titulovat také jako anglická královna (byla pravnučkou krále Jindřicha VII. Tudora). O získání anglického trůnu se však nikterak nesnažila, i když nikdy neprohlásila, že se jej zříká.
Skotská královna a hlava státu
[editovat | editovat zdroj]
Jako katolička se ve Skotsku od počátku dostávala do střetu s protestantskou šlechtou i duchovními. Roku 1565 se provdala za svého bratrance, šlechtice Jindřicha Stuarta, lorda Darnleye, s nímž měla syna Jakuba VI., který se stal po její smrti králem Skotska jako Jakub VI. a později také králem Anglie a Irska jako Jakub I. Manžel Marie a její spoluvladař lord Darnley byl roku 1567 zavražděn, což snad měl na svědomí, možná i s jejím vědomím, James Hepburn, hrabě Bothwell, za kterého se Marie provdala ještě v témže roce.
Také její svatba s Bothwellem vzbudila odpor protestantských lordů, kteří ji uvěznili na hradě Loch Leven, kde ji 25. července 1567 donutili odstoupit ve prospěch jejího syna s Darnleyem Jakuba VI. Za nedospělého Jakuba vládl jako regent jeho strýc a bratr Marie Stuartovny James Stewart z Moray. Bothwell uprchl do Skandinávie a také Marii se podařilo z vězení utéci, ale její vojsko bylo 13. května 1568 poraženo u Langside (dnes část města Glasgow) a Marie uprchla do Anglie, protože spoléhala na pomoc své příbuzné, královny Alžběty I.
Poprava královny
[editovat | editovat zdroj]Královna Alžběta I., se kterou se osobně nikdy nesetkala, ji však nechala internovat, neboť jí Marie byla nebezpečná jako možná pretendentka trůnu. S tím počítali Alžbětini katoličtí odpůrci, španělský král Filip II. a papežská kurie. Roku 1587 nechali rádcové královny Alžběty skotskou královnu popravit po obvinění z podpory katolické opozice a úkladů o život anglické královny. Marie Stuartovna si totiž dopisovala se svým katolickým obdivovatelem Babingtonem, který snoval plán Marii osvobodit. Přisluhovači anglické královny však nastrčili k Babingtonovi špeha, který mu vnukl myšlenku o zavraždění královny Alžběty I. Babington se poté ve svých dopisech o tomto nápadu Marii Stuartovně zmínil a žádal ji o povolení. Vězněná skotská královna dala k vraždě v dopisech souhlas, což stačilo k usvědčení ze zrady. Dle zápisů z popravy kat královnu sťal až na třetí pokus. Když poté chtěl její hlavu za vlasy zvednout před lidi, jak tomu bylo zvykem, spadla mu na zem, jelikož Marie Stuartovna již v té době měla silně šedivé vlasy nakrátko ostříhané[1] a na veřejnost nevycházela bez paruky. Ostatky Marie Stuartovny byly pochovány v katedrále v Peterboroughu, ale roku 1612 dal její syn, anglický a skotský král Jakub Stuart, ostatky exhumovat a pohřbít ve Westminsterském opatství. Mariin poslední manžel James Hepburn, hrabě Bothwell zemřel již roku 1578 ve vězení v dánském Dragsholmu, kde byl na žádost skotské vlády a anglické královny vězněn králem Frederikem II.
Odkaz v literatuře
[editovat | editovat zdroj]V mládí byla velmi krásnou ženou a byla opěvována soudobými básníky. Už od 16. století je zobrazována v dramatech jako katolička mučednice (Tommaso Campanella). Od 18. století přibyl motiv jejích milostných dobrodružství (Vittorio Alfieri z roku 1789) či literární podoby jejího života (Mary Stuart trilogy od Swinburna 1865–1881). Existují i lyrická zpracování jejího osudu (Robert Burns, Theodor Fontane). Zřejmě vůbec nejznámějším zpracováním je drama německého básníka a spisovatele Friedricha Schillera z roku 1800 Marie Stuartovna, podle něhož vznikla opera Gaetana Donizettiho Maria Stuarda.
Odkaz ve filmu
[editovat | editovat zdroj]- The Execution of Mary Stuart (1895) – americký němý film
- Marie Stuartovna (1936) – v hlavní roli Marie Stuartovny Katharine Hepburnová.
- Marie Stuartovna, královna Skotska (1971) – v hlavní roli Marie Stuartovny Vanessa Redgrave
- Poslední noc Marie Stuartovny (TV film, 1981) – v hlavní roli Marie Stuartovny Annie Girardototová (český dabing Věra Galatíková)
- Spiknutí střelného prachu (TV film, 2004) – v hlavní roli Marie Stuartovny Clémence Poésy
- Království (TV seriál, 2013) – v hlavní roli Marie Stuartovny Adelaide Kane.
- Marie, královna skotská (2018) – v hlavní roli Marie Stuartovny Saoirse Ronan
- The Serpent Queen (TV seriál, 2022) – roli Marie Stuartovny ztvárnila Antonia Clarke
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Fraser 1994, s. 539; Guy 2004, s. 8
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZWEIG, Stefan. Marie Stuartovna. Překlad Anna Siebenscheinová. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1966.
- FRASER, Antonia, 1994. Mary Queen of Scots. London, England: Weidenfeld and Nicolson, c1969. ISBN 978-0-297-17773-9.
- GUY, John, 2004. "My Heart is my Own": The Life of Mary Queen of Scots. London, England: Fourth Estate. ISBN 978-1-84115-753-5.
- Friedrich Schiller, Maria Stuart, 1800.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Stuartovna na Wikimedia Commons - Galerie Marie Stuartovna na Wikimedia Commons
Osoba Marie Stuartovna ve Wikicitátech
.svg){kind=small}
|
Francouzská královna 1559–1560 |
|
Nástupce: Alžběta Habsburská |
| Předchůdce: Jakub V. Skotský |
|
Skotská královna 1542–1567 |
|
Nástupce: Jakub VI. |
- Stuartovci
- Skotští králové
- Skotské královny
- Skotské princezny
- Francouzské královny
- Následníci anglického trůnu
- Loutnisté
- Panovníci, kteří abdikovali
- Pretendenti anglického trůnu
- Katoličtí panovníci
- Skotští básníci
- Vévodkyně z Touraine
- Popravení stětím
- Zavražděné hlavy států
- Narození 8. prosince
- Narození v roce 1542
- Úmrtí 8. února
- Úmrtí v roce 1587
- Pohřbení ve Westminsterském opatství
- Vévodové z Touraine