Markézy
| Te Henua Enata - Markézy | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Francie |
| Typ | smíšené dědictví |
| Kritérium | iii, vi, vii, ix, x |
| Odkaz | 1707 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2024 (neznámé zasedání) |
| Îles Marquises | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 1230 m n. m. (Mont Oave) |
| Nadřazená jednotka | Francouzská Polynésie |
| Sousední jednotky | Tuamotu, Liniové ostrovy |
| Podřazené jednotky | Hatutaa, Motu One, Eiao, Nuku Hiva, Ua Huka, Ua Pou, Hiva Oa, Tahuata, Moho Tani, Fatu Hiva |
| Světadíl | Oceánie |
| Stát |  Francouzská Polynésie |
 | |
| Souřadnice | 9° j. š., 139°30′ z. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Markézy (francouzsky Îles Marquises či Archipel des Marquises nebo Marquises, v markézštině Te Henua Ènana či Te Fenua Ènata) jsou skupina vulkanických ostrovů ve Francouzské Polynésii, která je francouzským zámořským územím v Tichém oceánu. Nejvyšším místem souostroví je vrchol Mont Oave na ostrově Ua Pu s nadmořskou výškou 1230 m.
Markézy jsou jednou z pěti administrativních oblastí Francouzské Polynésie. Hlavní město souostroví je osada Tai o Hae nacházející se na ostrově Nuku Hiva. Počet obyvatel ostrovů činil při sčítání lidu v srpnu 2007 celkem 8632 osob; v roce 2017 to bylo již 9346 osob. Ostrovy jsou známé exotickou přírodou a možnosti potápění v jejich okolí. Z turistického hlediska jsou Markézy atraktivní tím, že zde panuje po celý rok stabilní počasí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První doložení obyvatelé Markéz byli Polynésané, kteří podle archeologických nálezů ostrovy osídlili před rokem 100 našeho letopočtu. Etnologické a lingvistické zkoumání nasvědčuje tomu, že do zdejší oblasti připluli z ostrovů Tonga a Samoa.
Markézy objevil 21. července 1595 španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira a souostroví nazval po svém patronovi, jímž byl García Hurtado de Mendoza, markýz z Cañete a vicekrál Peru. Mendaña nejprve navštívil Fatu Hiva a poté ostrov Tahuata, poté pokračoval k Šalomounovým ostrovům.
Americký mořeplavec kapitán Joseph Ingraham poprvé navštívil severní Markézy roku 1791, během své plavby na brigantině Hope. Pojmenoval je Washingtonovy ostrovy.[1] V roce 1813 zabral ostrov Nuku Hiva komodor David Porter pro Spojené státy americké, ale americký Kongres nikdy tento zábor neratifikoval. Roku 1842 vyhlásila Francie svrchovanost nad celým souostrovím a založila na Nuku Hiva francouzskou osadu (opuštěnou v roce 1859). Francouzská svrchovanost pak byla obnovena roku 1870 a souostroví bylo později začleněno do Francouzské Polynésie.
Velký přínos pro rozvoj Markéz mělo zavedení přímého leteckého spojení s letištěm v Papeete na Tahiti s ostrovy Nuku Hiva a Hiva Oa, které vzniklo až v roce 1980. Tím byl na Markézách odstartován růst turistického ruchu i celkový vývoj infrastruktury, neboť se výrazně zlepšila dostupnost Markéz, a to jak pro místní tak i pro zahraniční turisty. Většina ostrovů v souostroví je neobydlených.
V roce 2024 bylo souostroví a okolní vodní plochy zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Souhrnná chráněná plocha pevniny i moře je 3450 km².
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Souostroví se nachází se v severní části Severovýchodní tichomořské pánve Tichého oceánu. Markézy jsou geograficky rozděleny do dvou částí, které se skládají z následujících ostrovů:
Severní Markézy
Jižní Markézy
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Nuku Hiva -
Markézská vlajka -
Fatu Hiva -
Nuku Hiva
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marquesas Islands na anglické Wikipedii.
- ↑ Papers of Joseph Ingraham, 1790-1792: Journal of the Voyage of the Brigantine "Hope" from Boston to the North-West Coast of America [online]. 1790-1800 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Markézy na Wikimedia Commons - Markézy na OpenStreetMap
