Max Klinger

Max Klinger
Narození	18. února 1857; Lipsko
Úmrtí	5. července 1920 (ve věku 63 let); Naumburg (Großjena) nebo Naumburg
Místo pohřbení	Naumburg (Großjena)
Alma mater	Státní akademie výtvarného umění v Karlsruhe (1874–1875); Pruská akademie umění (1875–1876); Petrova škola v Lipsku
Povolání	sochař, malíř, vysokoškolský učitel, spisovatel, tiskař, jednoroční dobrovolník, exlibrista a výtvarník
Partner(ka)	Elsa Asenijeffová
Významná díla	Paraphrase über den Fund eines Handschuhs
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1910); Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Klinger (18. února 1857, Lipsko – 4. července 1920, Großjena, dnes městská část Naumburgu) byl německý sochař, malíř a grafik, představitel symbolismu.

Biografie

Max Klinger se narodil jako druhý syn výrobce mýdla. Jeho učiteli byli Karl Gussow, Ludwig Des Coudres a Emile Wauters. Roku 1881 se usadil v Berlíně a otevřel si zde ateliér. Mnoho cestoval po Evropě, pobýval například v Itálii a v Paříži, kde ho zaujal symbolistický malíř Pierre Puvis de Chavannes. Roku 1897 se stal profesorem v Lipsku, v následujícím roce se seznámil s rakouskou spisovatelkou Elsou Asenijeff, která se stala až do roku 1916 jeho partnerkou (měli spolu dceru Desirée) a modelkou. 19. října 1919 umělce ranila mrtvice, dožil ve své vile v obci Großjena, což je dnes část Naumburgu. Na podzim 1919 si vzal za manželku Gertrud Bockovou. Jeho poměrně známým dílem byl Paridův soud (Das Urteil des Paris).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Klinger na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.