Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Messier 36

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Messier 36
M36 na amatérském snímku. Autor: Thomas Jäger
M36 na amatérském snímku. Autor: Thomas Jäger
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
TřídaII3m[1]
ObjevitelGiovanni Battista Hodierna
Datum objevu1654
Rektascenze5h 36m 18s[2]
Deklinace34°8′24″[2]
SouhvězdíVozka (lat. Aur)
Zdánlivá magnituda (V)6,09[3] a 6[3]
Úhlová velikost10'[2][1]/12'[4]
Vzdálenost4 100 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr7[4] ly
Odhadované stáří25 milionů let[2][4]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 36
New General CatalogueNGC 1960
Collinderův katalogCollinder 71
Melottův katalogMelotte 37
Jiná označeníM36, NGC 1960,[4] Cr 71,[5] Mel 37,[6] OCL 445[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 36 (také M36 nebo NGC 1960) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Vozky s magnitudou 6,0.[1] Objevil ji Giovanni Batista Hodierna v roce 1654.[4] Hvězdokupa je od Země vzdálená okolo 4 100 ly a její skutečný průměr je 14 ly.[4]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]
Poloha M 36 v souhvězdí Vozky.

M36 je možné snadno najít přibližně 6° jihozápadně od hvězdy Theta Aurigae s magnitudou 2,6 v oblasti bohaté na další otevřené hvězdokupy.[7] Díky své poloze je dobře pozorovatelná z celé severní polokoule, na které v zeměpisné šířce 34° dosahuje zenitu, zatímco na jižní polokouli nevychází příliš vysoko nad obzor, ale přesto je pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země. Na severní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během severních zimních nocí.[8]

Hvězdokupa je viditelná i nejmenšími triedry a na zvlášť průzračné tmavé obloze může být na hranici viditelnosti pouhým okem. Menší triedry, jako například 7x30, dokážou hvězdokupu částečně rozložit, ale uprostřed zůstane mlhavá nerozlišená část. Triedr 10x50 ji rozloží lépe a 20x80 ukáže desítky hvězd s modrým odstínem. Dalekohled o průměru 120 mm pomůže rozlišit až 50 hvězd, zatímco při průměru 150 mm je již možné snadno rozeznat dvojhvězdu Struve 737, která leží uprostřed hvězdokupy. I mnoho dalších členů hvězdokupy je sdruženo do dvojic. Při průměru dalekohledu 200 mm je možné napočítat až 80 hvězd.

Blízko M36 se nachází další jasné hvězdokupy, například 4° jihovýchodně leží Messier 37 a 2° severozápadně Messier 38.

Historie pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Charles Messier tuto hvězdokupu pozoroval 2. září 1764,[9] její polohu určil pomocí hvězdy φ Aurigae a rozeznal její výhradně hvězdnou podstatu bez náznaku mlhoviny. Úplně prvním pozorovatelem a objevitelem hvězdokupy je ovšem Giovanni Batista Hodierna, který ji v roce 1654 ve svém spisu popsal jako mlhavou skvrnu, spolu se sousedními hvězdokupami M37 a M38, ale jeho zápisky byly nalezeny až v roce 1984.[4] Guillaume Le Gentil ji nezávisle spoluobjevil zároveň s hvězdokupou M38. John Herschel v M36 objevil dvojhvězdu Struve 737 a prohlásil přitom, že by mohla být použita k ověření, zda se u tohoto typu otevřených hvězdokup vyskytují hvězdy v pohybu. Admirál Smyth M36 popsal jako "hvězdu, jejíž paprsky vycházejí z mnoha hvězd."[10]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

M36 leží ve vzdálenosti přibližně 4 100 ly od Země v rameni Persea, které sousedí s ramenem Oriona směrem k okraji Galaxie. Při zdánlivém průměru hvězdokupy 12' je v uvažované vzdálenosti její skutečný průměr 14 ly.[4]

M36 patří mezi velmi mladé hvězdokupy, její stáří se odhaduje na 25 milionů let.[2] Proto také, na rozdíl od sousedních hvězdokup M37 a M38, neobsahuje žádné červené obry. Nejjasnější členové hvězdokupy jsou osmé magnitudy a nejvýraznější z nich je modrý obr deváté magnitudy a spektrální třídy B2.[4] M36 je ústředním členem nejbližší podskupiny OB asociace Auriga OB1.[11] Potvrzených členů hvězdokupy je kolem 60 a podle výsledků spektrografického rozboru mají velkou rychlost otáčení.[4] Podobně jako některé další otevřené hvězdokupy i tato vykazuje známky proběhlého hmotového rozdělení. Její radiální rychlost vzhledem ke Slunci je velmi nízká s hodnotou -1,18 ±4,6 kilometrů za sekundu.[12]

Tato hvězdokupa se velmi podobá hvězdokupě Plejády a kdyby byly ve stejné vzdálenosti od Země, měly by přibližně stejnou zdánlivou hvězdnou velikost. Její celková svítivost je přibližně 5 000 svítivostí Slunce.[10]

Předpokládá se, že jedna z jejích nejjasnějších OB hvězd byla vymrštěna z hvězdokupy, následně vybuchla před asi 40 tisíci roky jako supernova a zanechala po sobě pozůstatek označovaný jako Simeis 147, který je vidět jižně od hvězdokupy na hranicích souhvězdí Vozky a Býka. Původní odhady vzdálenosti tohoto pozůstatku byly 800 parseků,[13] ale novější výzkumy uvádějí větší vzdálenost 1 470 parseků, což je srovnatelné se vzdáleností M36 a potvrzuje to jejich příbuznost.[14]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M36 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d SEDS Messier Objects Database: Revised NGC Data for NGC 1960 [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-10-05]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  3. ↑ a b SIMBAD Astronomical Database.
  4. ↑ a b c d e f g h i j SEDS Messier Objects Database: Messier 36 [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-10-05]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  6. ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-10-05]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  7. ↑ Jak je vidět na mapě TIRION, RAPPAPORT, LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupné online. ISBN 0-943396-14-X. 
  8. ↑ Deklinace 34° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 56° od severního nebeského pólu. Severně od 56° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 56° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  9. ↑ FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Charles Messier's Catalog of Nebulae and Star Clusters [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  11. ↑ TOVMASYAN, H. M.; OVANESYAN, R. Kh.; EPREMYAN, R. A., et al. The distribution of OB stars in the directions of the stellar associations AUR OB 1 and 2. S. 337. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Leden 1994 [cit. 2017-10-06]. Roč. 226, s. 337. Dostupné online. DOI 10.1093/mnras/266.2.337. Bibcode 1994MNRAS.266..337T. (anglicky) 
  12. ↑ SIMBAD Astronomical Database: Results for M 36 [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ BLITZ, L.; FICH, M.; STARK, A. A. Catalog of CO radial velocities toward galactic H II regions. S. 183–206. Astrophysical Journal Supplement Series [online]. Červen 1982 [cit. 2017-10-06]. Roč. 49, s. 183–206. Dostupné online. DOI 10.1086/190795. Bibcode 1982ApJS...49..183B. (anglicky) 
  14. ↑ NG, C.-Y.; ROMANI, Roger W.; BRISKEN, Walter F., et al. The Origin and Motion of PSR J0538+2817 in S147. S. 487–493. Astrophysical Journal [online]. Leden 2007 [cit. 2017-10-06]. Roč. 654, s. 487–493. Dostupné online. arXiv astro-ph/0611068. DOI 10.1086/510576. Bibcode 2007ApJ...654..487N. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 36 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 36 [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 36 [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Open Clusters [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Vozka [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 

Objekty v Messierově katalogu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Messier_36&oldid=22203894“