Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Modřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Modřice
Letecký pohled na centrum města
Letecký pohled na centrum města
Znak města ModřiceVlajka města Modřice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecŠlapanice
Obec s rozšířenou působnostíŠlapanice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 656 (2024)[1]
Rozloha10,05 km²[2]
Katastrální územíModřice
Nadmořská výška204 m n. m.
PSČ664 42
Počet domů952 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Svobody 93
664 42 Modřice
podatelna@mesto-modrice.cz
StarostaLibor Procházka
Oficiální web: www.mesto-modrice.cz
Modřice
Modřice
Další údaje
Kód obce583391
Kód části obce97934
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modřice (německy Mödritz[4], v hantecu Blajkec[5]) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, bezprostředně sousedící se statutárním městem Brnem. Rozkládají se na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde přibližně 5 700[1] obyvatel.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Hájek, Mučednická, Sady).

Nejstarší podoba jména byla Modřici a byla odvozena od osobního jména Modr. Jméno vsi tedy znamenalo "Modrovi lidé". Německé jméno se vyvinulo z českého.[6]

První písemná zmínka o Modřicích pochází z roku 1141 (Modrici).[7][8] Status města získaly 1. července 1994.

Od 13. století se v Modřicích usazovali němečtí kolonisté. Modřice po staletí patřily do brněnského jazykového ostrova a až do poloviny dvacátého století zde převládalo německé obyvatelstvo. To bylo po druhé světové válce vysídleno.

V roce 1999 proběhl v modřické ulici Za Humny kvůli chystané stavbě nových domů záchranný archeologický výzkum, při kterém byly objeveny fragmenty dvou ramen příkopu propojených zaobleným nárožím. Jednalo se původně o opevňovací příkop pochodového tábora římských legií někdy z let 172–180, tedy z dob markomanských válek.[9][10] K 16. červnu 2000 bylo území Modřic rozšířeno o pozemky původně patřící k sousední obci Popovice, kde následně vznikla nová sídelní lokalita Bobrava.[11]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 17. století měla obec 76 domů, po třicetileté válce bylo z nich 15 pustých. V roce 1790 měly Modřice 148 domů a 840 obyvatel, roku 1834 155 domů a 940 obyvatel.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 619 1 834 1 890 2 014 2 205 2 237 2 509 2 423 2 787 3 381 4 115 3 484 3 504 4 845 5 487
Počet domů 184 209 238 279 330 330 426 527 518 552 585 574 637 843 952

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak byl městu udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009 a vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 29. března 1995.[15]

Mezi silnicemi na Rajhrad a do sousedních Želešic se nachází modřický technologický park, v němž působí několik strojírenských firem. Ve východní části katastru Modřic se nachází rozsáhlý areál obchodního a zábavního centra Olympia, který svou plochou zasahuje i na území Brna.

Východně vlastního města se nachází Čistírna odpadních vod Modřice, která slouží velké části brněnské aglomerace.

Území města protínají dálnice D2 s exitem 3 a silnice I/52 v úseku Brno–Rajhrad. Ve směru od Ivančic k exitu 3 prochází silnice II/152. Dále vedou obcí silnice III. třídy:

  • III/00219 ze silnice I/52 na Popovice
  • III/15268 podél silnice I/52 na sever k D1
  • III/15277 podél silnice I/52 ze severu
  • III/15278 ze silnice II/152 přes město na Přízřenice
  • III/15279 podél silnice II/152 na východ
  • III/15280 ze silnice I/52 přes město

Západní částí města vede železniční trať Brno – Břeclav, na níž se v Modřicích nachází stejnojmenná stanice.

Do Modřic vede podél silnice I/52 tramvajová trať z Brna. Na území města se nachází dvě zastávky: Modřice, Tyršova a konečná Modřice, smyčka.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Modřicích.
  • Kostel svatého Gotharda – barokní jednolodní chrám ze 2. poloviny 18. století, vzniklý na místě původního románského kostela
  • Hrad Modřice – zaniklý hrad ze 13. století, situován jižně od stávajícího kostela
  • Kaple svatého Václava z let 1917–1918, vystavěná ve stylu italského neobaroka s kubistickými prvky, na náměstí Svobody
  • Patrový měšťanský dům s podloubím, vystavěn kolem roku 1800, na náměstí Svobody
  • Barokní budova fary z roku 1726
  • Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána

V Modřicích se narodil astronom Christian Mayer, pochází odtud herec Jiří Dvořák.[16]

Z Modřic pochází také Vlastimil Kročil, třináctý biskup českobudějovický.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 218. 
  5. Archivovaná kopie. www.hantec.cz [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04. 
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 89–90. 
  7. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, č. 115, s. 123 [online]. [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. 
  8. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 89. 
  9. Pochodové nebo dočasné tábory římského vojska severně od středního Dunaje [online]. Rgzm.de [cit. 2018-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-30. 
  10. KOMORÓCZY, Balázs. Das römische temporäre Lager in Modřice (Bez. Brno-venkov). In: KUZMOVÁ, Klára; PIETA, Karol; RAJTÁR, Ján. Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift für Titus Kolník zum 70. Geburtstag. Nitra: Archäologisches Institut der Slowakischen Akademie der Wissenschaften, 2002. Dostupné online. S. 129–142. (německy)
  11. Archivovaná kopie. www.mesto-modrice.cz [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-13. 
  12. SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 196. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. Udělené symboly – Modřice [online]. 1995-03-29 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  16. DUŠKOVÁ, Jarmila. Jiří Dvořák: „Dělám věci, které mě baví“ [online]. Panidomu.cz, 2020-11-18 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]