Modřice
| Modřice | |
|---|---|
 Letecký pohled na centrum města | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Šlapanice |
| Obec s rozšířenou působností | Šlapanice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′41″ s. š., 16°36′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 656 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,05 km²[2] |
| Katastrální území | Modřice |
| Nadmořská výška | 204 m n. m. |
| PSČ | 664 42 |
| Počet domů | 952 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Svobody 93 664 42 Modřice podatelna@mesto-modrice.cz |
| Starosta | Libor Procházka |
| Oficiální web: www | |
  Modřice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583391 |
| Kód části obce | 97934 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Modřice (německy Mödritz[4], v hantecu Blajkec[5]) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, bezprostředně sousedící se statutárním městem Brnem. Rozkládají se na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde přibližně 5 700[1] obyvatel.
Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Hájek, Mučednická, Sady).
Název
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší podoba jména byla Modřici a byla odvozena od osobního jména Modr. Jméno vsi tedy znamenalo "Modrovi lidé". Německé jméno se vyvinulo z českého.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Modřicích pochází z roku 1141 (Modrici).[7][8] Status města získaly 1. července 1994.
Od 13. století se v Modřicích usazovali němečtí kolonisté. Modřice po staletí patřily do brněnského jazykového ostrova a až do poloviny dvacátého století zde převládalo německé obyvatelstvo. To bylo po druhé světové válce vysídleno.
V roce 1999 proběhl v modřické ulici Za Humny kvůli chystané stavbě nových domů záchranný archeologický výzkum, při kterém byly objeveny fragmenty dvou ramen příkopu propojených zaobleným nárožím. Jednalo se původně o opevňovací příkop pochodového tábora římských legií někdy z let 172–180, tedy z dob markomanských válek.[9][10] K 16. červnu 2000 bylo území Modřic rozšířeno o pozemky původně patřící k sousední obci Popovice, kde následně vznikla nová sídelní lokalita Bobrava.[11]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Na počátku 17. století měla obec 76 domů, po třicetileté válce bylo z nich 15 pustých. V roce 1790 měly Modřice 148 domů a 840 obyvatel, roku 1834 155 domů a 940 obyvatel.[12]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 619 | 1 834 | 1 890 | 2 014 | 2 205 | 2 237 | 2 509 | 2 423 | 2 787 | 3 381 | 4 115 | 3 484 | 3 504 | 4 845 | 5 487 |
| Počet domů | 184 | 209 | 238 | 279 | 330 | 330 | 426 | 527 | 518 | 552 | 585 | 574 | 637 | 843 | 952 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak byl městu udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009 a vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 29. března 1995.[15]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Mezi silnicemi na Rajhrad a do sousedních Želešic se nachází modřický technologický park, v němž působí několik strojírenských firem. Ve východní části katastru Modřic se nachází rozsáhlý areál obchodního a zábavního centra Olympia, který svou plochou zasahuje i na území Brna.
Východně vlastního města se nachází Čistírna odpadních vod Modřice, která slouží velké části brněnské aglomerace.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Území města protínají dálnice D2 s exitem 3 a silnice I/52 v úseku Brno–Rajhrad. Ve směru od Ivančic k exitu 3 prochází silnice II/152. Dále vedou obcí silnice III. třídy:
- III/00219 ze silnice I/52 na Popovice
- III/15268 podél silnice I/52 na sever k D1
- III/15277 podél silnice I/52 ze severu
- III/15278 ze silnice II/152 přes město na Přízřenice
- III/15279 podél silnice II/152 na východ
- III/15280 ze silnice I/52 přes město
Západní částí města vede železniční trať Brno – Břeclav, na níž se v Modřicích nachází stejnojmenná stanice.
Do Modřic vede podél silnice I/52 tramvajová trať z Brna. Na území města se nachází dvě zastávky: Modřice, Tyršova a konečná Modřice, smyčka.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Gotharda – barokní jednolodní chrám ze 2. poloviny 18. století, vzniklý na místě původního románského kostela
- Hrad Modřice – zaniklý hrad ze 13. století, situován jižně od stávajícího kostela
- Kaple svatého Václava z let 1917–1918, vystavěná ve stylu italského neobaroka s kubistickými prvky, na náměstí Svobody
- Patrový měšťanský dům s podloubím, vystavěn kolem roku 1800, na náměstí Svobody
- Barokní budova fary z roku 1726
- Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]V Modřicích se narodil astronom Christian Mayer, pochází odtud herec Jiří Dvořák.[16]
Z Modřic pochází také Vlastimil Kročil, třináctý biskup českobudějovický.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Náměstí Svobody -
Radnice na náměstí Svobody -
Dům čp. 171 na náměstí Svobody -
Bytové domy na ulici Masarykova -
Pomník osvobození Rudou armádou 1945
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 218.
- ↑ Archivovaná kopie. www.hantec.cz [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 89–90.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, č. 115, s. 123 [online]. [cit. 2024-08-26]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 89.
- ↑ Pochodové nebo dočasné tábory římského vojska severně od středního Dunaje [online]. Rgzm.de [cit. 2018-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-30.
- ↑ KOMORÓCZY, Balázs. Das römische temporäre Lager in Modřice (Bez. Brno-venkov). In: KUZMOVÁ, Klára; PIETA, Karol; RAJTÁR, Ján. Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift für Titus Kolník zum 70. Geburtstag. Nitra: Archäologisches Institut der Slowakischen Akademie der Wissenschaften, 2002. Dostupné online. S. 129–142. (německy)
- ↑ Archivovaná kopie. www.mesto-modrice.cz [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-13.
- ↑ SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 196.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Modřice [online]. 1995-03-29 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ DUŠKOVÁ, Jarmila. Jiří Dvořák: „Dělám věci, které mě baví“ [online]. Panidomu.cz, 2020-11-18 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Modřice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Modřec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Modřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Modřický internetový magazín (neoficiální)
