Pesaro
| Pesaro | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°54′26″ s. š., 12°54′34″ v. d. |
| Nadmořská výška | 11 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Itálie |
| Region | Marche |
| Provincie | Pesaro e Urbino |
  Pesaro | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 126 km² |
| Počet obyvatel | 94 197 (2009) |
| Hustota zalidnění | 748 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | + 39 721 |
| PSČ | 61100 |
| Označení vozidel | PU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pesaro (italsky: [ˈpeːzaro]; romagnolsky: Pés're) je obec (comune) v italském regionu Marche, hlavní město provincie Pesaro a Urbino, nacházející se na pobřeží Jaderského moře. Podle sčítání lidu z roku 2011 mělo město 95 011 obyvatel, což z něj činí druhé nejlidnatější město v regionu Marche, hned po Anconě. Pesaro bylo italskou ekologickou organizací Legambiente označeno za „město cyklistiky“ (città della bicicletta) díky rozsáhlé síti cyklostezek a podpoře cyklistiky. Je také známé jako „město hudby“ (città della musica), protože je rodištěm skladatele Gioacchina Rossiniho. V roce 2015 italská vláda podala návrh na zapsání Pesara na seznam „kreativních měst“ světového dědictví UNESCO. V roce 2017 Pesaro obdrželo ocenění Evropské město sportu spolu s městy Aosta, Cagliari a Vicenza.
Místní průmysl zahrnuje rybolov, výrobu nábytku a cestovní ruch. V roce 2020 došlo ke sloučení s bývalou obcí Monteciccardo, která se nyní stala městskou částí (frazione) Pesara. Jeho městská část Fiorenzuola di Focara patří mezi I Borghi più belli d’Italia („Nejkrásnější historická sídla v Itálii“).[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město bylo založeno Římany v roce 184 př. n. l. jako kolonie Pisaurum na území Picenů, lidí, kteří během doby železné obývali severovýchodní pobřeží.[2] V roce 1737 bylo na místním poli nalezeno čtrnáct starověkých votivních kamenů, z nichž každý nesl nápis jména římského boha. Tyto nápisy byly napsány v předetruském písmu, což naznačuje, že oblast byla osídlena mnohem dříve než v roce 184 př. n. l., kdy zde vznikla kolonie Picenů.[2]
Osídlení kmene Picenů bylo nalezeno v Novilaře. Severní Picenové byli ve 4. století př. n. l. napadeni galskými Senony, předtím Etrusky, a v době kdy Římané do oblasti dorazili, tvořilo obyvatelstvo etnickou směs. Římané rozdělili a vyhnali Galy ze země.
Pod římskou správou se Pesaro, křižovatka na Via Flaminia, stalo důležitým centrem obchodu a řemesel. Po pádu Západořímské říše bylo Pesaro obsazeno Ostrogóty a zničeno Witigem (539) během gótské války. O pět let později bylo po byzantském znovudobytí narychlo obnoveno a stalo se součástí tzv. Pentapolis, která byla součástí Ravennského exarchátu. Po dobytí Lombardy a Franky se Pesaro stalo součástí Papežského státu.
Během renesance bylo město postupně ovládáno rody Montefeltrů (1285–1445), Sforzů (1445–1512) a Della Rovere (1513–1631). Za vlády posledního rodu, který si Pesaro zvolil za hlavní město svého vévodství, zažilo město svůj největší rozkvět, zahrnující výstavbu mnoha veřejných a soukromých paláců a vybudování nových hradeb (Mura Roveresche).[3] V roce 1475 se v Pesaru odehrála legendární svatba mezi Costanzem Sforzou a Camillou d'Aragona.[4]
Dne 11. září 1860 vstoupily do města piemontské jednotky a Pesaro bylo následně připojeno k novému Italskému království (viz také bitva u Castelfidarda).
Pesaro bylo výrazně poškozeno při zemětřeseních v Rimini v roce 1916.[5] Historické centrum bylo opuštěno po zemětřesení 16. srpna, které zanechalo 14 000 lidí bez domova, přičemž ti byli nuceni žít ve 2 000 stanech.[6] Mnohé vesnice v jeho okolí také utrpěly kolaps budov.[7]
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]
- Lucius Accius (asi 170 př. n. l. – asi 85 př. n. l.), římský autor tragédií
- Gaius Suetonius Paulinus (~40 n. l.), římský generál a guvernér Británie
- Pasquale Bini (1716–1770), italský houslista
- Gioacchino Rossini (1792–1868), italský hudební skladatel
- Renata Tebaldiová (1922–2004), italská sopranistka
- Riz Ortolani (1926–2014), filmový hudební skladatel
- Roberto Burioni (* 1962), lékař a profesor mikrobiologie a virologie
- Gianni Morbidelli (* 1968), italský automobilový závodník, účastník Formule 1
- Massimo Ambrosini (* 1977), italský fotbalista
- Luca Nardi (* 2003), italský profesionální tenista
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Keita, Niger, 1987
Lublaň, Slovinsko, 1964
Nanterre, Francie, 1969
Rafáh, Palestina
Rovinj, Chorvatsko, 1999
Čchin-chuang-tao, Čína
Watford, Spojené království, 1988
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pesaro na anglické Wikipedii.
- ↑ Marche [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b History of Pesaro, Italy [online]. Dostupné online.
- ↑ OGGIONI, Paolo. Cosa vedere a Pesaro, la capitale italiana della cultura 2024 [online]. L'Intellettuale Dissidente, 2024-01-22 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Studies in Medieval and Early Renaissance Art History. [s.l.]: Harvey Miller Publishing, 2013. ISBN 978-1905375936. (anglicky)
- ↑ Storia del Terremoto a Rimini [online]. RomagnaZone, 2016-10-27 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ 8 dicembre 1916 - Legge speciale per Rimini distrutta dal terremoto [online]. Chiamami Città, 2023-12-07 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Terremoto del 17.05.1916, Alto Adriatico (Rimini) [online]. www.lavalledelmetauro.it, 2004-07-28 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Pesaro v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pesaro na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
