Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Pokratický potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pokratický potok
Pokratický potok při průtoku Pokraticemi
Pokratický potok při průtoku Pokraticemi
Základní informace
Délka toku7,2 km
Plocha povodí19,3 km²
Průměrný průtoku ústí ~0,3 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-05-002
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Ústecký krajLbín, Pokratice, Litoměřice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pokratický potok je pravostranný přítok řeky Labe, který odvodňuje malé území na jižním úpatí Českého středohoří v okrese Litoměřice. Délka toku od pramene k ústí činí 7,2 km. Jedná se o vodní tok 2. řádu.

Popis toku

[editovat | editovat zdroj]

Pokratický potok pramení při samém okraji Českého středohoří na jižním úpatí Dlouhého vrchu v nadmořské výšce přes 580 metrů nedaleko Nového Dvora. Východně od obce Lbín do něho přitéká několik pravostranných bezejmenných toků. Poté protéká mezi obcemi Skalice a Mentaurov stále na jih, směrem k chráněnému území Bílé stráně. Potok zde tvoří převážně opuka a čedič. Dnes v této části podél toku vede turisticky značená cesta hojně navštěvována výletníky z nedalekých Litoměřic. V 16. století se zde pokoušeli zdejší obyvatele najít zlato, ale bez úspěchu. Od potoka směrem na Bílé stráně dochází k sekundární sukcesi území, jedná se o celý dolní tok Pokratického potoka, který zarůstá převážně jasanem a topolem osikou. Brzy na jaře roste v této části toku květena typická pro lužní les jako je jaterník podléška, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, violka vonná a prvosenka jarní. Potok následně protéká Pokratickým rybníkem směrem k bývalé obci Pokratice, které jsou dnes součástí města Litoměřice a po níž potok získal svůj název. Zde v minulosti stávalo několik mlýnů, dnes již zaniklých a nebo využívaných k rekreačním účelům. Potok se zde dostává do zděného koryta vystavěném v 30. letech 20. století poté, co způsobil značné povodňové škody v roce 1929. Tok dále protéká panelovým sídlištěm, poblíž železničního nádraží protéká pod rušnou křižovatkou s železničním přejezdem a o kus níže vtéká do tunelu a je veden pod starou části Litoměřic. Tunel jej dovede až k ústí, kde se stává nedaleko Střeleckého ostrova[1] pravostranným přítokem Labe.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]