Purkersdorf

Purkersdorf
	Kostel svatého Jakuba
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°12′33″ s. š., 16°10′45″ v. d.
Nadmořská výška	248 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	St. Pölten
	Purkersdorf
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	30,2 km²
Počet obyvatel	9 701 (2018)
Hustota zalidnění	320,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Karl Schlögl (SPÖ)
Oficiální web	www.purkersdorf.at
E-mail	gemeinde@purkersdorf.at
Adresa obecního úřadu	Hauptplatz 1; 3002 Purkersdorf
Telefonní předvolba	02231
PSČ	3002
Označení vozidel	WU
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Purkersdorf leží ve Vídeňském lese, přímo na hranici Vídně v nadmořské výšce 248 metrů, v okrese St. Pölten v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Žije zde přibližně 9 700^[1] obyvatel.

Historie

Od 8. století před naším letopočtem byla oblast Purkersdorfu nepřetržitě osídlena, Ilyry v období halštatské kultury a potom Kelty v období laténská kultury. Také nálezy z římské doby to potvrzují.^[2] Osada Purkersdorf byla založena kolem roku 1000 a rozkládala se v lesích. Prokazatelně byl uváděn název Purchartesdorf, když jeho majitel Albero de Purchartesdorf v roce 1133 je uváděn v různých písemnostech jako svědek kláštera Klosterneuburgu. Už v té době mohl vzniknout hrad. Babenberkové nepochybně vlastnili velkou část Vídeňského lesa, s Purkersdorfem uprostřed a ochranný les byl vyvolený k honitbě. V polovině 12. století je doložený zámek (castrum Purchartsdorf), tehdy rozlehlý vodní hrad.

Místo a hrad změnil několikrát majitele, až Reinprecht (Páni z Wallsee) roku 1333 prodal majetek Habsburkům. Vévoda Albrecht Moudrý (1298–1358) přesídlil v letech 1348/1349 do Purchartzdorfu, aby se vyhnul nebezpečí moru. Roku 1284 získal německý řád rozsáhlé lesy (část obce Deutschwald). Teprve roku 1766 byl tento Burckersdorffer Waldungen (purkersdorfské polesí) prodán lesnímu úřadu. V roce 1452 patřilo místo Uhersku. Během tureckého obléhání Vídně 1529 a 1683 byl Turky Purkersdorf jako celé vídeňské okolí zpustošeno.

Lesní oblast zemského knížete byla od roku 1500 až do 1848/1849 administrativně spravována „císařským lesním úřadem“, který místo svými zástupci ovládal. Lesní úřad měl své sídlo až do roku 1776 v Purkersdorfském zámku. Nebylo to jen odborné správní středisko, ale i vrchnostenský zemský knížecí dozorčí úřad a měl i soudní pravomoc. Důležitým pro místo byla jeho poloha na Říšské cestě, kterou byla historická „Římská cesta“ přes Riederberg. Od roku 1558 je Burkherdorffer (purkersdorfská) poštovní stanice (která byla jistě ještě starší). Byla první a proto velmi výnosná zastávka na cestě Vídeň-Linec. V letech 1796–1797 byla nově postavena poštovní stanice v raně klasicistním slohu. Fasáda je vyzdobena zdobným reliéfem, který je ještě dnes vidět.

V období protestantismu byla římskokatolická církev a farnost rozpuštěna a teprve roku 1570 byla znovu založena císařem Maxmiliánem II. V roce 1713 byla obec postižena morem, který byl zavlečen z Vídně. Téměř polovina z 250 obyvatel zemřela následkem moru. Roku 1805 byli Napoleonovy (1769–1821) zajatci, snad v počtu 3000, vězněni v obecním kostele, kde z důvodu zimy spálili veškerý inventář. V srpnu 1842 došlo k velkému požáru, který z důvodu suchého počasí a silného větru se rozšířil z poštovní budovy na kostel, zámek a školu a vyhořelo dalších 13 domů.

Teprve roku 1849 se Purkersdorf stal samostatnou obcí. V letech 1856–1858 byla postavena část „c. a k. dráha císařovny Alžběty“, dnešní „Západní dráhy“ a Purkersdorf byl připojen na moderní dopravní síť. Zemská hraběnka měla však měnit vedení tratě s železniční stanicí, vzdálenou kilometr od středu obce. Roku 1905 byl zahájen provoz Sanatoria Purkersdorf podle plánů Josefa Hoffmanna (1870–1956) jako léčebný a vodoléčebný ústav. V meziválečném období byla obec v roce 1929 povýšena na městys. Krátce nato po anšlusu Rakouska do Německé říše (1933–1945), byla obec dne 15. října 1938 začleněna do nově vytvořeného 14. okresu Penzing v rámci „Velké Vídně“.

Dne 5. dubna 1945 přišla Rudá armáda bez větších bojových akcí od Vídeňského lesa. Přes šedesát obyvatel, přesvědčených národních socialistů spáchalo sebevraždu. Od 12. dubna 1945 byla v obci umístěna sovětská posádka. Posádka byla v obci do roku 1947, obecní velitelství bylo zrušeno v roce 1949.

Purkersdorf byl od 1. září 1954 oddělen od Vídně a byl zase samostatný městys. V roce 1966 byl podle zákona oficiálně povýšen na město. Došlo opět k povodni, když se řeka Wien vylila z břehů, naposledy 1940, 1997 a 2002. V roce 2002 se Rakouské spolkové lesy se usídlily v novém sídle ve vícepodlažní dřevěné stavbě v zámeckém parku.

Demografie

1572 120 obyvatel
1830 961
1869 1423
1890 2120
1910 3733
1920 4412
1934 5038
1951 5262
1969 7245
1980 7680
1991 8075

Politika

Starostou města je od roku 2000 Karl Schlögl, vedoucí kanceláře Burkhard Humpel. Po volbách konaných 14. března 2010 bylo 33 křesel v zastupitelstvu obce rozděleno podle získaných mandátů takto:

SPÖ 22
ÖVP 6
Stromy a zelení 4
Purkersdorfští (PUL) 1

Dřívější starostové

Carl Hießberger 1849–1855
Karl Kurz 1855–1864
Franz Unger 1864–1865
Georg Donauer 1865–1867
Wenzel Prager 1867–1870
Paul Wintersberger 1870
Wenzel Prager 1870–1872
Karl Gruber 1872–1874
Georg Donauer 1874–1876
Wenzel Prager 1891
Karl Pummer 1891–1903
Hugo Hild 1903–1918
Konstantin Walz 1918–1919
Johann Spalt 1919
Johann Buchmüller 1919–1934
Johann Marterbauer 1934–1938
Josef Zurek (SPÖ) 1945–1946 (přednosta obce)
Franz Leitgeb (KPÖ) 1946–1947 (přednosta obce)
Josef Zurek (SPÖ) 1947–1955 (do 1954 přednosta obce)
Gustav Hein (SPÖ) 1955–1970
Hans Jaunecker (ÖVP) 1970–1982
Franz Matzka (ÖVP) 1982–1989
Karl Schlögl (SPÖ) 1989–1997
Edeltraud Eripek (SPÖ) 1997–2000

Deutschwald

Deutschwald je obecní částí na jihu Purkersdorfu. Název pochází od řádu německých rytířů, kterým patřily zdejší pozemky.

Deutschwald je obklopen třemi horami:

Gelben Berg (472 m)
Speichberg (487 m)
Feuerstein (507 m)

Pamětihodnosti

Sanatorium Purkersdorf stěžejní dílo architekta Josefa Hoffmanna
Farní kostel svatého Jakuba, pochází ze středověku, s obrazem utišující Matky Boží (Madonna lactans) a Kříž přátelství
Přírodní park Purkersdorf-Sandsteinwienerwald (pískovce Vídeňského lesa)
Purkersdorfer městské muzeum (v atriu zámku)

Doprava

Purkersdorf leží na Západní dráze a má tři zastávky (Purkersdorf-Sanatorium, Pod Purkersdorfem a Purkersdorf-Gablitz).
Purkersdorf je díky S-Bahn S50 spojen s nádražím Wiener Westbahnhof,
dále jezdí ve špičkovém provozu ze zastávky Pod Purkerdofem vlaky S15/S2b z a do Mistelbachu.
Na zastávce Purkersdorf-Gablitz zastavují v hodinových intervalech vlaky trati Wien West–St. Pölten.

U Purkersdorfu začíná Západní dálnice A 1 (Vídeň – hraniční přechod Walserberg u Salcburku).

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Purkersdorf na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
↑ Dies und das Folgende: Kurt Schlintner: Stichwort Purkersdorf. Die Wienerwaldstadt von A-Z. Stadtgemeinde Purkersdorf 2003. passim

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Purkersdorf na Wikimedia Commons
Stránky města Purkersdorf
Purkersdorf Online – Otevřená komunikace

[e49e74cba12ebc857db3ff1e3141c6ab850aaa31-1] Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].

[2] Dies und das Folgende: Kurt Schlintner: Stichwort Purkersdorf. Die Wienerwaldstadt von A-Z. Stadtgemeinde Purkersdorf 2003. passim

[1]

[2]