Quido Mánes

Quido Mánes
	Quido Mánes
Narození	17. července 1828; Praha-Staré Město ; Rakouské císařství
Úmrtí	5. srpna 1880 (ve věku 52 let); Praha-Nové Město ; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	malíř, ilustrátor a karikaturista
Rodiče	Antonín Mánes
Příbuzní	Josef Mánes a Amalie Mánesová (sourozenci); Václav Mánes (strýc)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Quido Mánes (17. července 1828 Praha-Staré Město^[1] – 5. srpna 1880 Praha-Nové Město^[2]), byl český malíř, kreslíř a ilustrátor doby romantismu a realismu.

Život

Narodil se jako syn malíře Antonína Mánesa a jeho ženy Magdalény, a jako nejmladší ze tří dětí, starší a slavnější byl bratr Josef Mánes, nejstarší sestra Amalie Mánesová. Díky otci a strýci směl již od deseti let studoval na pražské Akademii, u Františka Tkadlíka a Christiana Rubena. V letech 1870–1871 podnikl pozdní studijní cestu k tehdy módnímu švýcarskému malíři B. Vautierovi do Düsseldorfu.^[3] Pět let trávil léto u rodiny Kotzových z Dobrše a u Wallisů v Kolešovicích. Rodinu Antonína Veitha navštěvoval v Liběchově, a vymaloval skupinovou podobiznu Veithových dětí,

Tvorba

Maloval nejdříve historické a bitevní scény, později také studoval lidové typy pro galerii slovanských krojů. Jeho hlavním oborem se však stala romantická a později naturalistická malba žánrových scén s postavami z městského i vesnického života, ovlivněné mnichovským malířem Carlem Spitzwegem. Quido Mánes v nich zachycuje množství drobných detailů a osvědčuje malířskou zručnost, cit pro barvu a znázornění světla, včetně drobných barevných reflexů.^[4] Krajina na pozadí výjevů je podána precizní a jemnou malbou s důrazem na barevnost vegetace, která dokonale vystihuje kontrasty světel a stínů v denní nebo noční scéně.^[5] Pitoreskní figurky dokázal malovat se smyslem pro humor (Spící ponocný, Zvědavý posel, Starý mládenec, Zlatník, Čtenář), věnoval se také karikaturám (Svatolukášská kniha cechu pražských malířů). Ilustroval několik knížek. Nejúspěšnější z nich byly Babička Boženy Němcové (1858), Cervantesův Don Quijote (1869) a Goethův Herrmann a Dorotka. Po smrti svého bratra Josefa žil v Praze se sestrou Amálií jako svobodný starý mládenec, trpěl srdeční chorobou^[6].

Dílo

Čínský císař Kien-long skládá chvalozpěv na čaj (1858), NG; mistrovské dílo druhého rokoka; zářivá barva je rozvedena do jemných přechodů a světlo do široké stupnice odrazů
Pouť u sv. Prokopa v Prokopském údolí (1861)
Nuselská pouť Fidlovačka (1861)
Zlatník (1861)
Starožitník (1861) - lze najít ve stálé expozici galerie v Liberci
Spící ponocný (1862)
Starý mládenec (1863), NG
Křesťanské cvičení na Domažlicku (1869)
Návštěva babičky a dědečka (1871)
Selské děvče před zrcadlem (1872), NG
Děvčátko s krůtami (1874)
Student
Labužník
Zvědavý posel
Krkonošská bouda (1848-1851)

Zastoupení ve sbírkách

Galerie

Quido Mánes – Děvče (kol.1860)
Quido Mánes – Starý mládenec (1863)
Quido Mánes – Klenotník (1861)
Quido Mánes – Ulovená laň
Quido Mánes - Portrét dámy (kolem r. 1865)
Quido Mánes - Zvědavý posel (1857)
Quido Mánes - Při měsíčku
Quido Mánes - Podobizna plavovlasého chlapce
Quido Mánes - Podobizna chlapce v kožešinové čepici
Quido Mánes - Kobyla s hříbětem

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Haštala na Starém Městě pražském
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě Pražském
↑ Leubnerová Š, 2016, s. 238-239
↑ Leubnerová Š, 2016, s. 230, 233
↑ Leubnerová Š, 2016, s. 236-237
↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Anděla Horová (ed.), I. díl, Academia Praha 1995, s. 479-480.

Literatura

Jan Loriš, Quido Mánes, Praha 1937
Olga Macková, Q. Mánes a S. H. Pinkas, Katalog výstavy NG Praha 1977
L. Ševeček, Q. Mánes a S. H. Pinkas, OGVU Gottwaldov 1977
Jiří Kotalík, Rodina Mánesů, Praha 1988, katalog výstavy NG a MKS Beroun
Naděžda Blažíčková-Horová (ed.), Malířská rodina Mánesů, Praha 2002, 335 s., NG v Praze, ISBN 80-7035-236-1
Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Anděla Horová (ed.), I. díl, Academia Praha 1995, s. 479-480.
Šárka Leubnerová (ed.), Umění 19. století, s. 230-238, Národní galerie v Praze 2016, ISBN 978-80-7035-598-5

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Quido Mánes na Wikimedia Commons
Autor Quido Mánes ve Wikizdrojích
Autor Quido Mánes ve Wikizdrojích (anglicky)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Quido Mánes
Quido Mánes v informačním systému abART
ČT, 2012, dokument Quido Mánes: Starožitník

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Haštala na Starém Městě pražském

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě Pražském

[3] Leubnerová Š, 2016, s. 238-239

[4] Leubnerová Š, 2016, s. 230, 233

[5] Leubnerová Š, 2016, s. 236-237

[6] Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Anděla Horová (ed.), I. díl, Academia Praha 1995, s. 479-480.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]