Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Rerum novarum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rerum novarum (česky O nových věcech) je encyklika papeže Lva XIII. vydaná dne 15. května 1891. V dlouho očekávané encyklice Rerum novarum o dělnické otázce zaujala církev oficiální stanovisko k sociálním věcem. Podporuje práva pracujících vytvářet odborové svazy, odmítá komunismus a neomezený kapitalismus a zároveň potvrzuje právo na soukromé vlastnictví.

Tezí encykliky je odmítnutí socialismu jako hnutí, které vede k nenávisti mezi lidmi, především vůči bohatým. Socialisté chtějí dle encykliky podněcováním nenávisti vůči bohatým lidem docílit zrušení soukromého vlastnictví a nahradit ho společným majetkem všech. Podle socialistického názoru se takovým převodem majetku od soukromých osob na společnost může vyléčit tehdejší nesnesitelný propastný majetkový rozdíl, protože se jmění a výhody rovnoměrně rozdělí mezi občany daného státu. Takový plán je podle této encykliky naprosto nezpůsobilý tento dávný rozpor úspěšně vyřešit a dokonce by ve svých důsledcích znamenal pro dělnické vrstvy poškození.

Podle mínění církve lze totiž jednoduše zjistit, že vlastním důvodem, proč někdo pracuje v nějaké profesi, a účelem, k němuž především přihlíží, je snaha opatřit si výdělek (plat, odměna) a tento výdělek vlastnit jako soukromý majetek.

Encyklika též odmítá nelidské zacházení s dělníky a jejich vykořisťování.

Papež povoluje a vyzývá k zakládání křesťanských politických stran a svépomocných organizací (družstev), které jsou možným řešením.

Vliv na Portugalsko

[editovat | editovat zdroj]

Když António de Oliveira Salazar ve 30. letech v Portugalsku založil konzervativní režim, mnoho klíčových myšlenek z této encykliky začlenil do portugalského práva. Ústava Estado Novo přijala korporativismus jako ekonomický model, především v pracovněprávních vztazích. Její základní zásady, především ty vycházející z Rerum novarum, byly hluboce zakořeněné v evropském katolickém sociálním myšlení. Portugalští intelektuálové, dělnické organizace, odborové svazy a další skupiny byly po roce 1890 všudypřítomné v mnoha portugalských republikánských kruzích i v konzervativních, které založil Salazar. Podle historika Howarda J. Wiardy bylo katolické sociální hnutí nejen silné samo o sobě, ale taky dobře zapadalo do starší portugalské historie a politické kultury, která zdůrazňovala tradici přirozeného zákona, patrimonialismus, centralizované řízení a kontrolu a přirozené řády a hierarchie společnosti.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]