Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Salomena Polská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavená
Salomena Polská
OSC
Obraz
Obraz
Církevřímskokatolická
ZnakZnak
Zasvěcený život
Institutklarisky
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • haličská královna (1219-1221)
Osobní údaje
Datum narození1211 nebo 1212
Místo narozeníKrakov
Datum úmrtí17. listopadu 1268
Místo úmrtíGmina Skała
Místo pohřbeníkostel sv. Františka z Assisi v Krakově
RodičeLešek I. Bílý a Grzymisława Kyjevská
ChoťKoloman Haličský (1225–1241)
PříbuzníBoleslav V. Stydlivý (sourozenec)
Svatořečení
Beatifikace17. května 1673
Řím
beatifikoval Klement X.
Svátek19. listopadu
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyřeholní oděv, kříž, koruna
Patronkaměst Zawichostu a Gmina Skała
Místo úctykostel sv. Františka z Assisi v Krakově
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavená Salomena Polská (polsky Salomea 1211/1212?, Krakov17. listopadu 1268, Gmina Skała) byla haličská královna z dynastie Piastovců. Jako vdova vstoupila do kláštera klarisek a v 17. století byla blahořečena.

Narodila se jako jediná dcera Leška Bílého a Grzymislawy z Lucku a již roku 1214[1] byla provdána za Kolomana, mladšího syna otcova soupeře o ovládnutí Haliče, uherského krále Ondřeje II.

Nesluší se, aby v Haliči vládl bojar. Provdej mou dceru za svého syna Kolomana a dej mu vládu v Haliči...
— Lešek Bílý králi Ondřejovi II. (Haličsko-volyňský letopis)[2]

Sňatek měl potvrdit mír v oblasti. Král Ondřej zanedlouho odebral Leškovi Bílému svěřená území a ten se spojil s novgorodským Mstislavem a společně napadli Halič. Roku 1219 se Mstislavovi dokonce podařilo Kolomana i se Salomenou zajmout a jejich svoboda byla vykoupena sňatkem Kolomanova bratra Ondřeje s Helenou. Halič byla předána mladému Ondřejovi jako Mstislavovu zeti.

Koloman se i se ženou po ztrátě Haliče vrátil do Uher, kde mu otec svěřil vládu Slavonie, Chorvatska a Dalmácie. Na jaře 1241 se Koloman vyznamenal v bitvě na řece Sajó. Byl jedním z mála účastníků bitvy, kteří kladli tatarským nájezdníkům tuhý odpor, což se mu stalo osudným. Na těžká zranění utržená v bitvě zemřel. Salomena se poté vrátila do Polska, na dvůr svého bratra Boleslava. Roku 1245 vstoupila do kláštera klarisek v Sandoměři a zemřela jako řádová sestra roku 1268. Roku 1672 se dočkala blahořečení.

Obraz
Boční kaple bl. Salomeny Polské v kostele sv. Františka z Assisi v Krakově s jejím hrobem
  1. www.genealogie-mittelalter.de[nedostupný zdroj]
  2. Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 46. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]