Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Sehradice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sehradice
obecní úřad
obecní úřad
Znak obce SehradiceVlajka obce Sehradice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLuhačovice
Obec s rozšířenou působnostíLuhačovice
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel684 (2024)[1]
Rozloha9,07 km²[2]
Katastrální územíSehradice
Nadmořská výška316 m n. m.
PSČ763 23
Počet domů238 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSehradice 64
763 23 Dolní Lhota u Luhačovic
obec.sehradice@volny.cz
StarostaJan Lukáč
Oficiální web: www.sehradice.cz
Sehradice
Sehradice
Další údaje
Kód obce585734
Kód části obce147109
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sehradice jsou obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Je položena v údolí Horní Olšavy ve výšce 316 metrů při silnici z Dolní Lhoty do Loučky. Žije zde 684[1] obyvatel.

Název Sehradice čteme poprvé v roce 1261 v přídomku držitelů hradu Sehradice (Engelsberk – Sehrad) ve stížnosti opata vizovického kláštera papeži na sídlo loupeživých rytířů a přímo jmenuje jejich majitele bratry „Iessek et Staschek fratres de Ingraditz (Zhragitz), tedy Ješek a Stašek, bratři ze Sehradic“. Tento název se týkal nedalekého hradu. Obec Sehradice však může být starší, protože vždy byla součástí rozsáhlého biskupského léna se správním centrem Engelsberkem (castrum Engelsperk), zmiňovaným ve falzu zakládací listiny vizovického kláštera Rosa Mariae – Smilheimu, původem se hlásícímu k roku 1261. (Na přelomu 14. a 15. století začíná převládat pojmenování hradu Sehradice (Sehraditz castrum), později Sehrad, někdy také Tetov, pravděpodobně podle pozdějších majitelů Tetourů z Tetova).

Roku 1518 byl hrad Sehradice již pustý. Roku 1553 právě Václav Tetour z Tetova získal „pustý hrad Sehradice, vsi Nové Sehradice, Lhotu Vyšší, Lhotu Nižší, Nevšovú, Radimov, ves pustú Vasil a ves pustú Oustí…“ V roce 1613 koupil lenní Sehradice František Serényi.

Sehradice byly vždy typickou zemědělskou obcí s pěstováním obilí a brambor, tradici mělo i ovocnářství a včelařství. Značnou část katastru Sehradic pokrývají lesy, které byly v historii po celá staletí předmětem sporů, neboť právě těmito lesy probíhaly hranice panství.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 527 567 590 548 591 573 592 634 737 700 720 750 745 705 637
Počet domů 92 100 102 102 104 104 114 135 137 142 173 205 211 226 238

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.[6]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kamenný kříž (chráněná památka lidového charakteru, uveden v seznamu nemovitých kulturních památek pod č. 2070).
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Udělené symboly – Sehradice [online]. 2000-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Nekuda Vladimír: Vlastivěda moravská – Zlínsko, 1995 Brno, Zlín str. 583–586.
  • Kohoutek Jiří: Hrady jihovýchodní Moravy, 1995 Zlín, str. 27–28.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]