Smraďoch
 Smraďoch | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.JPG) Smraďoch | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. listopadu 1968[1] |
| Nadm. výška | 780[1] m n. m. |
| Rozloha | 11,14 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Cheb |
| Umístění | Mariánské Lázně |
| Souřadnice | 50°0′50″ s. š., 12°43′8″ v. d. |
  Smraďoch | |
| Další informace | |
| Kód | 402 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní rezervace Smraďoch se nachází v katastrálním území Mariánské Lázně v okrese Cheb, asi 4 km severně od Mariánských Lázní.
Rezervace byla vyhlášena roku 1968 pro ochranu lesního rašeliniště, které je výjimečné svou polohou – leží v oblasti tektonického zlomu, dochází zde proto k výronům oxidu uhličitého a sulfanu (sirovodíku). Péčí o území je pověřena Správa CHKO Slavkovský les.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Horninové podloží území tvoří amfibolity, částečně i chloritické břidlice mariánskolázeňského metabazitového komplexu v blízkosti okraje serpentinitového masivu Vlčího hřbetu.[4]
Po zlomových liniích ve skalním masivu zde na povrch pronikají minerální vody a plyny, jako dozvuky třetihorní a místy ještě čtvrtohorní sopečné činnosti.[5] Tak vznikají drobné „bahenní sopky“, tzv. mofety, a jezírka, z nichž vycházejí plyny. Plyny tvoří oxid uhličitý a v malé koncentraci sirovodík (sulfan). Zatímco převládající oxid uhličitý je juvenilní, což znamená, že pochází z nitra země, sirovodík vzniká působením sirných bakterií v redukčním prostředí rašeliniště blízko povrchu. I když jeho koncentrace je velice nízká, jeho charakteristický zápach je cítit na velkou vzdálenost. Od silného zápachu sirovodíku pochází i jméno Smraďoch.[6]
Kromě unikátní řasové flóry roste v tomto zvláštním biotopu řada vzácných a chráněných rostlin. Mezi ně patří například rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), šicha černá (Empetrum nigrum), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum).[4] [6]
Území zpřístupňuje krátká, bezbariérová naučná stezka Smraďoch, po povalovém chodníku i malé rašeliniště s mofetami. Informace o vzniku mofet a původu minerálních vod jsou na instalovaném informačním panelu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b PR Smraďoch [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 535.
- ↑ MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 114.
- ↑ a b ŘEPA, Pavel. Plán péče o přírodní rezervaci Smraďoch na období 2008-2017. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2006. S. 3–10.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smraďoch na Wikimedia Commons
