Stájmistr
Stájmistr (z německého Stallmeister, anglicky equerry, latinsky agaso) někdy také (královský či nejvyšší) podkoní (Oberstallmeister) je někdejší čestný titul pro osobu určenou pro chov koní u císařských a královských dvorů či na některých univerzitách.[1] Stájmistr byl zodpovědný za správný chov koní.
Patronem stájmistrů, maštalířů, podkoních a čeledínů je sv. Marcel.
Podobné funkce
[editovat | editovat zdroj]- Královský podkoní (latinsky agaso) byl jedním z nejvyšších dvorních úředníků na středověkých a novověkých šlechtických a panovnických dvorech. Jeho úkolem byl dohled nad panskými koňskými stájemi. Měl na starosti čeledíny, kočí a jezdce. K povinnostem podkoních patří vyjížďky a vyhánění mladých koní, kontrola zdravotního stavu svěřených zvířat a celková péče o všechny koně v chovu.
- Štolba (též štolmistr) byl zodpovědný za konírnu
- Maštalíř (od německého výrazu Marstall) je funkce podobná stájmistovské. Maštalíř však měl na starosti provoz stájí v hřebčínech a dohled nad personálem a svěřenými koňmi.[2] Mezi jeho povinnosti patřilo krmení a napájení koní a čištění stájí (ubikací pro koně) a další jednoduché farmářské práce ve stáji.
Z této hodnosti se vyvinul významný úřad maršála.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Arnd Krüger: Die Professoren für Reitlehre. Die Anfänge der organisierten Wissenschaft vom Sport. In: Stadion. 12/13. 1986/87, S. 241–252.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 83-01-01750-3.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stallmeister na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Christiane Gohl: Was der Stallmeister noch wusste. Franckh-Kosmos Verlag, Stuttgart 2004, ISBN 3-440-10107-X.
- Übersicht über die k. u. k. Oberststallmeister, ursprünglich herausgegeben vom Oberstallmeisteramt 1883: adler-wien.at Archivováno 29. 4. 2014 na Wayback Machine.
- Fedor von Rauch: Briefe aus dem Großen Hauptquartier 1866 u. 1870–71. Berlin, 1911, Biographische Einleitung.
