Strzelin
Střelín Strzelin | |
---|---|
Střelín, střed města | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°46′51″ s. š., 17°3′53″ v. d. |
Nadmořská výška | 156 – 201 m n. m. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Dolnoslezské |
Okres | Strzelin |
Gmina | Strzelin |
Strzelin | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,34 km² |
Počet obyvatel | 12 542 (30. 6. 2014[1]) |
Hustota zalidnění | 1 213 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Dorota Pawnuk-Sznajder |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+48) 71 |
PSČ | 57-100 |
Označení vozidel | DST |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Střelín (polsky Strzelin, německy Strehlen) je město v gmině Strzelin v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, sídlo střelínského okresu. V roce 2017 zde žilo 12 436 obyvatel.[1] V letech 1975–1998 administrativně náleželo do Vratislavského vojvodství. Město leží na hranici Krkonošsko-jesenického podhůří, 37 km jižně od Vratislavi. Protéká jím řeka Oława. Zdejší žulový lom patří s rozlohou 19,5 ha a hloubkou 123 m mezi největší v Evropě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě pochází z 12. století. V době pobělohorské se toto místo, stejně jako Vratislav, Münsterberg a Břeh, stávalo útočištěm pobělohorských exulantů.
Dne 3. srpna 1630 zde zemřel Karel z Kounic, významná osobnost českého stavovského povstání,[2] postihy se ale netýkaly jeho nejmladšího bratra Lva Viléma z Kounic, o jehož osudu rozhodl zemský soud a poté František z Ditrichštejna.[2]
V roce 1748 střelínský magistrát prodával dva poplužní dvory, o něž měli exulanti zdržující se v Münsterbergu zájem pro zřízení nové české kolonie pro 124 rodin (toto číslo později stouplo na 982 osob).[3] Protože královské komoře Fridricha II. Velikého záleželo na vyřešení situace exulantů, výsledek se dostavil. V okolí Střelína byly založeny obce Husinec, Poděbrady, Penč a další drobné usedlosti. Po druhé světové válce byla česká menšina z těchto míst vypuzena Poláky.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na město z radniční věže
-
Rotunda sv. Gotarda
-
Střelínské nádraží
-
Věž radnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strzelin na polské Wikipedii a Strzelin na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ludność. Stan i struktura w przekroju terytorialnym. Stan w dniu 30 VI 2014r. [PDF 1,58 MB]. Varšava: Główny Urząd Statystyczny (GUS) [cit. 2016-03-09]. S. 48. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky)
- ↑ a b PILÁTOVÁ, Jana. Kounicové a sňatková politika v raném novověku [online]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2016 [cit. 2023-04-20]. S. 46, 5. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: KALICH, 2001. 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 S. 137–138.
- ↑ a b c d e Miasta partnerskie [online]. Miasto i gmina Strzelin [cit. 2016-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. (polsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozvání do Slezska: Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2001. 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. ISBN 80-7017-022-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Strzelin na Wikimedia Commons
- Oficiální portál města