Třída Ibuki

Třída Ibuki
	Kurama
Obecné informace
Uživatel	Japonské císařské námořnictvo
Typ	pancéřový křižník
Lodě	2
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Cukuba
Nástupce	třída Kongó
Technické údaje Ibuki
Výtlak	14 636 t (standardní); 15 595 t (plný)
Délka	147,8 m
Šířka	23 m
Ponor	8 m
Pohon	18 kotlů; 2 parní turbíny; 2 lodní šrouby; 24 000 hp
Rychlost	21,5 uzlu
Dosah	9000 nám. mil při 10 uzlech
Posádka	844
Výzbroj	4× 305mm kanón (2×2); 8× 203mm kanón (4×2); 14× 120mm kanón (14×1); 4× 76mm kanón (4×1); 3× 457mm torpédomet
Pancíř	102–178mm boky; 127–178mm barbety a věže; 76mm paluba; 203mm velitelská věž
Technické údaje Kurama
Pohon	28 kotlů; 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí; 2 lodní šrouby; 22 500 hp
Rychlost	20,5 uzlu

Třída Ibuki byla třída pancéřových křižníků japonského císařského námořnictva. Byly to poslední postavené japonské pancéřové křižníky. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1909–1923. Od roku 1912 byly japonským námořnictvem klasifikovány jako bitevní křižníky. Na základě odzbrojovací Washingtonské konference byly vyřazeny a sešrotovány. Prototypová jednotka Ibuki byla první japonskou válečnou lodí poháněnou parními turbínami.^[1]

Stavba

Velké a silně vyzbrojené pancéřové křižníky třídy Ibuki navazovaly na předcházející třídu Cukuba. Původně byly identické, zdržení ve stavbě druhé jednotky Ibuki bylo využito pro úpravu konstrukce na pohon parními turbínami. Dvě jednotky této třídy postavily v letech 1905–1911 japonské loděnice v Jokosuce a v Kure.^[1]

Jednotky třídy Ibuki:^[1]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámka
Ibuki	Kure	22. května 1907	21. listopadu 1907	1. listopadu 1909	Vyřazen 1923, sešrotován.^[2]
Kurama	Jokosuka	23. srpna 1905	21. října 1907	28. února 1911	Vyřazen 1923, sešrotován.^[2]

Konstrukce

Výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, které doplňovalo osm 203mm kanónů ve dvoudělových věžích. Dále nesly čtrnáct 120mm kanónů, čtyři 76mm kanóny a tři 457mm torpédomety. Pohonný systém Ibuki tvořilo 18 kotlů Miyabara a parní turbíny Curtis o výkonu 24 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21,5 uzlu. Druhá jednotka Kurama měla 28 kotlů Mijabara a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 22 500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,5 uzlu.^[1] Dosah byl 9000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. Annapolis: Naval Institute Press, 1985. S. 233. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c IBUKI armoured cruisers (1909-1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.

Související články

Seznam japonských křižníků

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Ibuki na Wikimedia Commons

[con-1] GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. Annapolis: Naval Institute Press, 1985. S. 233. (anglicky)

[nav-2] IBUKI armoured cruisers (1909-1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

Třídy křižníků Japonského císařského námořnictva

Nechráněné křižníky/avíza:	Takao^S • Jaejama^S • Čišima^S • Tacuta^S • Mijako^S

Chráněné křižníky:	Naniwa • Unebi^S • Macušima • Akicušima^S • Jošino^S • Izumi^S • Suma • Takasago^S • Kasagi • Niitaka • Otowa^S • Tone^S • Jodo • Čikuma

Pancéřové křižníky:	Čijoda^S • Asama • Jakumo^S • Azuma^S • Izumo • Kasuga

Bitevní křižníky:	Cukuba • Ibuki • Kongó • Amagi^X • č. 13^X • Projekt B-65^X

Lehké křižníky:	Tenrjú • Kuma • Nagara • Júbari^S • Sendai • Mogami • Katori^C • Agano • Ójodo^S • Jasošima

Těžké křižníky:	Furutaka • Aoba • Mjókó • Takao • Mogami • Tone • Ibuki^X

S – jediná loď ve třídě C – cvičný křižník X – pouze projekt, zrušené, či přestavěné na jinou kategorii před dokončením Seznam japonských křižníků