TOS-1
| ТОС-1 TOS-1 Buratino | |
|---|---|
 BM-1 - ruský 24-hlavňový raketomet, součást systému ТОS-1A | |
| Typ vozidla | Raketomet |
| Země původu | Sovětský svaz |
| Historie | |
| Období výroby | 1987–dosud |
| Ve službě | 1988–dosud |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 3 |
| Délka | 9,5 m |
| Šířka | 3,6 m |
| Výška | 2,22 m |
| Hmotnost | 45,3 tun |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | V-84 Diesel |
| Výkon | 840 hp (630 kW) |
| Max. rychlost | 60 km/h |
| Dojezd | 550 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
TOS-1 (rusky ТОС-1 – тяжёлая огнемётная система, „ťažolaja ogněmjotnaja sistěma“) je sovětský 30-hlavňový (původní systém, Ob.634 nebo TOS-1M) nebo 24-hlavňový (Ob.634B nebo TOS-1A) raketomet a termobarická zbraň ráže 220 mm na podvozku tanku T-72.
TOS-1 byl navržen k likvidaci nepřátelského personálu v opevněních i otevřené krajině nebo lehce obrněných vozidlech. Prvních bojových testů se dočkal v letech 1988–1989 v pandžšírském údolí během války v Afghánistánu. Veřejnosti byl TOS-1 poprvé představen roku 1999 v Omsku.
V září roku 2015 ohlásila organizace OBSE přítomnost systému TOS-1, dodaného Ruskem, v řadách rebelů na východní Ukrajině.[1]
V říjnu roku 2015 byl systém TOS-1 použit syrskou armádou proti povstalcům ve městě Hamá.
Během ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022 byl tento typ mezi technikou nasazenou ruskými vojsky,[2] a nejméně 1 kus TOS-1A byl ukořistěn ukrajinskou armádou.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
TOS-1 Buratino je postaven na osvědčeném podvozku tanku T-72, na kterém je nainstalované odpalovací zařízení pro 30 raket ráže 220 mm. Rakety jsou vybaveny termobarickou hlavicí o hmotnosti 100 kg. Hlavici tvoří dvě nálože a hořlavá náplň. První nálož, která exploduje v předem určené výšce, rozptýlí hořlavou hmotu do okolí, kde společně se vzduchem vytvoří vysoce explozivní aerosolový mrak. Ve zlomku sekundy další nálož vzniklou směs iniciuje, čímž dojde k explozi, která má výrazně vyšší energii, než klasické trhaviny. Vzniká tak mohutná tlaková vlna s obrovskou ničivou silou. Celý ničivý efekt je umocněn podtlakem vzduchu, který se tvoří za tlakovou vlnou v důsledku prudkého ochlazení horkých plynů. Raketomet tak dokáže zničit až 8 budov najednou [zdroj?] a účinně pokrýt plochu několika ha.[4][5] Kromě samotného ničivého účinku dochází při použití této zbraně i k silnému psychologickému efektu na napadené jednotky.
Bojové vozidlo BM-1, na kterém je nainstalovaný raketový systém, má hmotnost 45,3 t. Je dlouhé 9,5 m a široké 3,6 m. Jeho posádku tvoří 3 muži - velitel, střelec, řidič. BM-1 pohání vznětový motor V-84 o výkonu 630 kW (840 koňských sil). Vozidlo dokáže vyvinout rychlost až 60 km/h a na jedno natankování přejde do 550 km. Zbraň je schopna vystřelit na cíl 30 raket za 15 sekund a dosah zbraně činí 500-3 500 m.
Kromě vozidla BM-1 a samotných raket se systém TOS-1 skládá ještě ze dvou přepravně-nakládacích vozů TZM-T, které jsou postaveny také na podvozku tanku.
V roce 2001 byla vyvinuta nová verze TOS-1A Solncepjok s vylepšeným balistickým počítačem a palebným dosahem 6 000 m. Počet raket na spouštěcího zařízení byl snížen z 30 na 24. Odpalovací zařízení je chráněno pancéřováním, které odolá munici ráže 7,62 mm ze vzdálenosti od 620 m. Čas, který uplyne od zastavení vozidla až po bojovou připravenost k palbě, je 90 sekund. Rakety jsou následně vystřelovány každou 0,5 sekundu. To znamená, že při odpalování raket jednotlivě proběhne celá salva za 12 sekund a při střelbě v párech je všech 24 raket vystřelených do 6 vteřin.
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
Současní
[editovat | editovat zdroj]
Alžírsko – 52[6][7][8]
Ázerbájdžán – 36[9][10][11]
Arménie – součást rusko-arménských zbrojních obchodů[12]
Irák – 12[13][14]
Kazachstán – 3[15]
Rusko – ~45 + TOS-1A,[16][17][18][19][20][21] nejméně 30 bylo ztraceno v bojích rusko-ukrajinské války.[3]
Saúdská Arábie: saúdské pozemní jednotky.[22][23] Licence na výrobu TOS-1A byla Saúdské Arábii udělena v roce 2017.[24][25]
Sýrie – 8+[26]
Ukrajina – nejméně 1 ukořistěný exemplář[27]
Bývalí
[editovat | editovat zdroj]
Novorusko – 1. OBSE v září 2015 informovala, že TOS-1 byl spatřen v výcvikovém prostoru povstalců na východní Ukrajině[1]
Sovětský svaz – přešly na nástupnické země
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku TOS-1 na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b www.bbc.com. Ukraine rebels have powerful new Russian-made rockets – OSCE [online]. 2 October 2015 [cit. 2018-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 August 2018.
- ↑ Strike on children’s hospital ‘ultimate evidence that genocide is happening’ – as it happened. The Guardian. 2022-03-09. Dostupné online [cit. 2022-03-10]. (anglicky)
- ↑ a b MITZER, Stijn; OLIEMANS, Joost. Attack On Europe: Documenting Equipment Losses During The 2022 Russian Invasion Of Ukraine. Oryx Blog [online]. Oryx, 2022-02-24 [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TOS-1A [online]. Rosoboronexport [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
- ↑ TOS-1 Buratino heavy flame thrower 220mm rocket launcher [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Алжир закупил у России ТОС-1А "Солнцепек" [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-27.
- ↑ Les premières images du TOS 1A Algérien - MENADEFENSE. MENADEFENSE. 2018-02-22. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-28. (francouzsky)
- ↑ Algeria unveils Tos-1A - Jane's 360 [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-17.
- ↑ [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 September 2013. (rusky)
- ↑ APA – Russia to deliver another batch of TOS-1A heavy flamethrowers to Azerbaijan in the near future [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2015.
- ↑ The Military Balance 2017, p.201
- ↑ Russia details USD200 million arms sale to Armenia [online]. [cit. 2018-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 February 2017.
- ↑ bmpd [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 August 2014.
- ↑ ЦАМТО / Новости / «Известия»: тяжелая огнеметная система «Солнцепек» получит новейшие дальнобойные ракеты [online]. [cit. 2016-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-23.
- ↑ TOS-1 multiple rocket launcher [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 December 2014.
- ↑ Eugene Yanko, Copyright 1997 – info@warfare.ru. TOS-1 Buratino Flamethrower | Russian Arms, Military Technology, Analysis of Russia's Military Forces [online]. Warfare.ru [cit. 2012-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Войска ЦВО получили комплект тяжелых огнеметов "Солнцепек". Rossiyskaya Gazeta. 2018-02-14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-14.
- ↑ ЦАМТО / Новости / ТОС-1А «Солнцепек» последней модификации впервые поступили в общевойсковую армию ВВО в Приамурье [online]. [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-23.
- ↑ Solntsepek triples fire power of RChB troops, Eastern Military District : Ministry of Defence of the Russian Federation [online]. [cit. 2018-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-08.
- ↑ ЦАМТО / Новости / Новое подразделение РХБ защиты на Алтае получило на вооружение тяжелые огнеметные системы «Солнцепек» [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-29.
- ↑ Archived copy [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-04.
- ↑ Россия начала поставки ТОС «Солнцепек» в Саудовскую Аравию, утверждает источник «РИА Новости» [online]. 10 April 2019 [cit. 2019-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 April 2019.
- ↑ BINNIE, Jeremy. Saudi Arabia takes delivery of TOS-1A MRLs [online]. London: 10 April 2019 [cit. 2019-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 April 2019.
- ↑ Saudi Arabia signs agreement to manufacture Russian weapons locally [online]. Al Arabiya, 5 October 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 October 2017.
- ↑ Saudi Arabian Military Industries Signs Agreement And MOU With Russia’s ROSOBORONEXPORT [online]. The Saudi Center for International Communication, October 5, 2017 [cit. 2020-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-28.
- ↑ Hier zerstört Putins Höllenkanone eine Festung der Rebellen [online]. STERN.de [cit. 2016-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 February 2016. (německy)
- ↑ GRYLLS, George. Ukrainian forces use Russians’ ‘blazing sun’ thermobaric weapon against them. The Times. 2022-04-06. Dostupné online [cit. 2022-04-06]. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu TOS-1 na Wikimedia Commons
