Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Usáma Ibn Munkiz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Usáma Ibn Munkiz
Narození10. července 1095 nebo 1095
Shaizar
Úmrtí24. listopadu 1188 nebo 1188 (ve věku 92–93 let)
Damašek
Povoláníhistorik, spisovatel, diplomat, voják, básník a emír
Významná dílaal-Iʻtibār
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Usáma Ibn Munkiz (arabsky أسامة بن منقذ‎ ) (4. července 109516. listopadu 1188) byl arabský emír ze severní Sýrie, válečník, politik, dvořan, spisovatel. Jeho nejznámější dílo nese titul Kitab al-I'tibar (česky Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky).

Narodil se ve městě Šajzar poblíž Antiochie, dva roky před vpádem prvních křižáků do Sýrie, do rodiny bohatého feudála. Své mládí strávil na dvoře v Damašku, později pobýval na fátimovském dvoře v Káhiře. Za svého života vykonal několik cest, a to nejen ke svatým místům v Mekce a Medíně, ale navštívil i Bagdád a Isfahán a dokonce i pobýval jistý čas v Jeruzalémě mezi křižáky. Zemřel rok po bitvě u Hattínu, kde byli křižáci poraženi vojskem Saladina.

Rukopis Kitab al-itibar

[editovat | editovat zdroj]

Vše, co zažil, viděl a slyšel, zapsal na konci svého života v knize nazvané Kitab al-itibar, tedy doslova Kniha poučení se skrze exempla. Tato kniha je v arabské literatuře jedinečná tím, že se v ní autor snaží vytěžit hlubší smysl z vlastních zážitků, čímž nastavuje zrcadlo sobě a své době. V těchto svých pamětech jsou křižáci vykresleni jako opravdoví barbaři a nevěřící. „Nemají žádnou z lidských vlastností, kromě statečnosti,“ píše na jedné stránce. „Jinak jsou ovládáni divokými pudy a nečestnou ničemností.“ Usámovy Paměti obsahují také řadu příkladů hrubosti křižáckých mravů. Přesto však uznává, že jsou ochotni dobré mravy přijmout. „Mezi Franky jsou někteří, kteří přijali mravy naší země a sžili se s muslimy. Takoví jsou lepší než ti, kteří přišli nedávno ze své země.“ Nejen tyto příklady, ale i řada dalších epizod ze všedního života ukazuje, že nenávist proti křižákům nebyla nenávistí rasovou, nýbrž vznikala z kulturních a náboženských rozdílů.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]