Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Vráž (okres Písek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vráž
Kaplička v oblasti Staré Vráže
Kaplička v oblasti Staré Vráže
Znak obce VrážVlajka obce Vráž
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPísek
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel329 (2024)[1]
Rozloha7,38 km²[2]
Katastrální územíVráž u Písku
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ397 01, 398 32
Počet domů142 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduStará Vráž čp. 8
397 01 Vráž
vraz@volny.cz
StarostaVladimír Huptych
Oficiální web: www.vraz-obec.cz
Vráž
Vráž
Další údaje
Kód obce549991
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vráž (někdy také Vráž u Písku) je lázeňská obec, ležící asi 8 km severně od města Písek, na levém břehu řeky Otavy. Žije v ní 329[1] obyvatel.

Východně od obce se v lesích na břehu řeky Otavy nachází přírodní rezervace Žlíbky, severovýchodně přírodní rezervace Dědovické stráně a na západ od obce přírodní rezervace Čertova hora u Vráže a Hrby.

Charakter obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec Vráž je rozdělena na tři části, jižní (Stará Vráž) je starší (nejstarší budova je ze 17. století), nachází se zde lázeňský areál, jehož střediskem je někdejší novogotický zámek, a hasičská zbrojnice. Severní (Nová Vráž) vznikla teprve na přelomu 19. a 20. století poblíž železniční stanice Vráž u Písku na železniční trati č. 200 Zdice - Protivín, zprovozněné v roce 1875; nachází se zde pila. Obě části obce jsou od sebe odděleny nezastavěným pruhem, širokým asi 300 metrů. Ve východní části obce u řeky Otavy leží třetí část, kterou je Jistec.

Novogotický zámek ve Vráži postavili v roce 1875 Lobkowiczové, kteří v něm měli do roku 1926 letní rezidenci. Pak byl zámek odkoupen pro účely zdravotnictví; nemocenská pojišťovna v zámeckém parku postavila lázeňské pavilóny a v roce 1936 tu otevřela sanatorium - klimatické a rehabilitační lázně, specializované na nervové choroby, poruchy pohybového ústrojí a onemocnění dýchacích cest. V roce 1978 byl obci Vráž přiznán lázeňský statut.

Památky v obci

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple z roku 1877 na návsi v části Stará Vráž je zasvěcená svatému Václavu.[4]
  • Před kaplí se nachází kamenný kříž, který nese dataci 1877.
  • Na kapli je umístěna pamětní deska na počest padlým v První světové válce.
  • Boží muka - kaplička U Panenky Marie v zámeckém parku.

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Obec Vráž se skládá ze tří částí, které leží v katastrálním území Vráž u Písku.

Významné osobnosti a rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Hynek Kavka (1762–1839), katolický kněz, obrozenský básník a překladatel.
  • Jan Rataj (1855–1915), starosta obce, poslanec zemského sněmu a Říšské rady, jeden ze zakladatelů České agrární strany.[5][6]
  • Josef Bohdanecký (1846–1920), lesník, pedagog, odborný spisovatel

Pověst se vztahuje k božím mukám - kapličce v zámeckém parku. Kaplička Panny Marie je na místě bývalé studny, která se nacházela v zámecké zahradě. Traduje se o ní smutný příběh. On byl krásný, nastrojený zámecký pán. Ona byla krásná služtička. Tak krásná, že když se s ní zámecký pán potkal poprvé, nezůstalo jen u jednoho setkání. Byl zcela okouzlený. Vyhledával každou záminku, aby ji mohl vidět a setkat se s ní. Scházeli se v zámeckém parku. Byla to velká oboustranná láska, ale marná. Jemu byl předurčený jiný osud, než se oženit se služtičkou. Přísní rodiče by nedovolili tak propastný rozdíl. Zpočátku byli oni dva a později i jejich dítě. Když se dítko narodilo, bylo o ně, i jeho matku, po materiální stránce postaráno více než dobře. Nestrádali. Jediné, co jim postupně scházelo čím dál více, byl zájem ze strany zámeckého pána. Ten se musel podřídit vžitým konvencím a věnoval se jim málo. Zoufalství, samota a bolest z neopětované lásky, dovedly služtičku až ke studni v zámecké zahradě a tady ukončila nejen svůj život, ale i život svého dítěte. Její obraz, s vyobrazením dítěte, visel v zámeckých komnatách.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 106. 
  5. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Rataj, Jan (1855-1915), Politiker, s. 428. (německy) 
  6. Poslanec Jan Rataj. Národní politika. Červen 1915, roč. 33, čís. 159, s. 2–3. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]