Vrchotovy Janovice (zámek)

Zámek Vrchotovy Janovice
	pohled z parku na zámek
Účel stavby
	expozice Národního muzea
Základní informace
Sloh	novogotika
Výstavba	konec 15. století až 16. století
Přestavba	1750–1766, 1856
Stavebník	Janovici
Další majitelé	Vrtbové, Vratislavové z Mitrovic, Nádherní z Borutína, Československá republika
Současný majitel	Česká republika, ve správě Národního muzea
Poloha
Adresa	Vrchotovy Janovice č. p. 1, Česko
Souřadnice	49°40′9,35″ s. š., 14°34′40,61″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	18748/2-234 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	[2]
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Vrchotovy Janovice se nachází v městysi Vrchotovy Janovice v okrese Benešov. Jeho základem je vodní tvrz z přelomu 15. a 16. století, během 18. století rokokově přestavěná. V polovině 19. století byl exteriér zámku novogoticky upraven. Posledním soukromým majitelem zámku byla baronka Sidonie Nádherná, mecenáška a organizátorka kulturního života. Zámek včetně parku a hospodářských budov je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Popis

Stavební jádro zámku tvoří vodní tvrz z 15. a 16. století, přestavěná během 18. století na zámek v rokokovém stylu. Kolem zámku jsou stále patrné pozůstatky vodního příkopu. Trojkřídlý zámek má půdorys nepravidelného trojúhelníka s uzavřeným nádvořím. To je přístupné dvěma průjezdy s klenutými kamennými mosty. Východní křídlo zámku je nejstarší - pochází pravděpodobně ještě z 15. století. U jeho jižní části se nachází původní věž. Hlavní vstup do zámku je umístěn v jižním křídle z 16. století.^[2] Jižně od zámku stojí jeho bývalé hospodářské a správní budovy. Kolem zámku se rozprostírá anglický park s umělým jezerem uprostřed.

Stavební vývoj

Původně gotická vodní tvrz z roku 1350 byla přestavěna renesančně a barokně (1760); v roce 1856 romanticky (novogoticky) upravena.

Po roce 1879 zadal nový majitel baron Karel Ludvík Nádherný rekonstrukci zámku v novogotickém slohu architektovi Josefu Mockerovi. Z projektu byla ale realizována pouze menší část.^[3]

Drobné stavby v areálu zámku navrhl a realizoval v roce 1911 pražský německý architekt Josef Zasche ^[4].

Historie

Janovice (dřívějším názvem Herbortovy Janovice) jsou původním sídlem pánů z Janovic znaku orlice, jímž byly až do roku 1453, kdy se na zámku usadil Štěpán Vrchota z Vrchotic. Dále byl zámek ve vlastnictví rodu pánů z Vrtby. Roku 1807 jej Adam z Vrtby prodal hraběti Františku Josefu Vratislavu z Mitrovic.^[5]

Poslední majitelkou zámku byla baronka Sidonie Nádherná z Borutína, mecenáška a organizátorka kulturního života, jež je v přilehlém zámeckém parku s některými dalšími členy rodiny pohřbena (její ostatky sem byly v roce 1999 přeneseny z Anglie, kam ji komunisté po únorovém převratu donutili v roce 1949 emigrovat).

Nádherná na zámku provozovala salón svého druhu – Vrchotovy Janovice se staly místem setkávání předních osobností tehdejšího kulturního a politického života (Karel Čapek, Alice Masaryková, Adolf Loos, Max Švabinský), navštěvovali ji zde ale především rakouský žurnalista a dramatik Karl Kraus a Rainer Maria Rilke, jimž byla múzou (o tom, jestli s nimi měla poměr, se spekuluje). Kraus navštěvoval Nádhernou v Janovicích po dvacet let, Rilke byl na zámku asi jen třikrát.

V roce 1943 byl zámek zabrán SS a používán jako velitelství a kasárna. V roce 1945 na zámku německé ozbrojené složky vystřídali příslušníci sovětské a československé armády. V roce 1949 byl zámek vyvlastněn. Napřed zde byl umístěn sklad textilu, později sbírky okresního archívu. Zámek nebyl udržován a pustl. Před zkázou zámek zachránilo v roce 1957 Národní muzeum, kterému se podařilo objekt získat.^[6] Postupně byl opraven, dnes je veřejnosti přístupný a obsahuje expozice Národního muzea Společnost v Čechách 19. století, expozici Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice a expozici českého zvonařství.^[7]

Expozice Společnost v Čechách 19. století

Součástí expozice Společnost v Čechách 19. století jsou některé předměty patřící významným osobnostem (např. kytara Karla Havlíčka Borovského), především ale jejich portréty (např. Tomáše Pešiny z Čechorodu, Václava Hanky, Bernarda Bolzana nebo Joachima Barranda). Zajímavostí je zde uložené puzzle, taktéž z 19. století.

V zámku je umístěn také Švabinského portrét Sidonie Nádherné z roku 1906. Expresivní barvy portrétu neevokují Fillova Čtenáře Dostojevského (1907) náhodou; oba malíři byli v tomto období pod vlivem tvorby Edvarda Muncha, který měl v Praze v roce 1905 výstavu.^[zdroj?]

Galerie

Zámek v roce 2017
Most přes potok za rybníkem
Vstupní část zámku
Vnitřní nádvoří
Posezení v parku (tzv. stůl Karla Krause)
Stromy v zámeckém parku

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-03-10]. Identifikátor záznamu 129472 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - [IV] Západní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. S. 394–395.
↑ WAGNEROVÁ, Alena. Sidonie Nádherná a konec střední Evropy. Praha: Argo, 2010. 216 s. ISBN 978-80-257-0329-8. S. 22–23.
↑ Šumné Benešovsko Archivováno 23. 3. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Muzea umění Benešov
↑ Janovice, 13. Janovice Vrchotovy, hejt. Sedlčany, okr. Votice. In: Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1898. ISBN 80-7203-182-1. Svazek 13..
↑ VOKOLEK, Jan; KUTOVÁ, Jarmila. Zámecký park ve Vrchotových Janovicích. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1999. 70 s. ISBN 80-7036-064-X.
↑ Historie zámku [online]. Národní muzeum [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Vrchotovy Janovice na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Vrchotovy Janovice (zámek)
Zámek Vrchotovy Janovice na stránkách Národního muzea

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-03-10]. Identifikátor záznamu 129472 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - [IV] Západní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. S. 394–395.

[3] WAGNEROVÁ, Alena. Sidonie Nádherná a konec střední Evropy. Praha: Argo, 2010. 216 s. ISBN 978-80-257-0329-8. S. 22–23.

[4] Šumné Benešovsko Archivováno 23. 3. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Muzea umění Benešov

[5] Janovice, 13. Janovice Vrchotovy, hejt. Sedlčany, okr. Votice. In: Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1898. ISBN 80-7203-182-1. Svazek 13..

[:0-6] VOKOLEK, Jan; KUTOVÁ, Jarmila. Zámecký park ve Vrchotových Janovicích. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1999. 70 s. ISBN 80-7036-064-X.

[7] Historie zámku [online]. Národní muzeum [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]