Záhřebská univerzita

Záhřebská univerzita
	Sveučilište u Zagrebu a Universitas Studiorum Zagrabiensis
Datum založení	23. září 1669
Vedení
Rektor	Damir Boras (2014–2022)
Počty akademiků
Studentů celkem	65 436 (2023) a 56 113 (2004)
Další informace
Adresa	Záhřeb, Chorvatsko
Zeměpisné souřadnice	45°48′38,42″ s. š., 15°58′12,35″ v. d.
Členství	Mediterranean Universities Union, World Wide Web Consortium, Asociace evropských univerzit a Univerzitní agentura frankofonie
	www.unizg.hr
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Univerzita v Záhřebu (chorvatsky Sveučilište u Zagrebu, latinsky Universitas Studiorum Zagrabiensis), při svém vzniku Univerzita Františka Josefa I., je státní univerzita v Záhřebu, hlavním městě Chorvatska. Jde o největší a nejstarší univerzitu v zemi. V roce 2019 měla přibližně 70 000 studentů. Záhřebská univerzita je také významnou výzkumnou institucí s podílem přes 50 procent univerzitního výzkumu v Chorvatsku.

Dějiny

Akademie

V září 1669 byla založena jezuitská akademie Neoacademia Zagrabiensis z iniciativy císaře Leopolda I., zároveň chorvatského krále.^[1]

Po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. v roce 1773 dostala akademie novou strukturu, a to včetně rozsáhlé knihovny. V roce 1776 instituci povýšila Marie Terezie na Královskou akademii věd (lat. Regia Scientiarum Academia) s fakultami filozofie, teologie a práva. ^[1] Někdejší fakulty politických věd se stala součástí právnické fakulty.

Univerzita

Struktura akademie byla do značné míry zachována až do roku 1874. V roce 1861 navrhl římskokatolický biskup Josip Juraj Strossmayer chorvatský parlament zřízení univerzity v Záhřebu dříve, včetně císaře Františka Josefa I. podepsaného ve stejném roce dekretem, a 5. ledna 1874 byl ratifikován také parlamentem.

Slavnostní zahájení provozu pod názvem Univerzita Františka Josefa I. v Záhřebu proběhlo 19. října 1874. Univerzita je třetí nejstarší v maďarské části rakousko-uherské dvojmonarchie.^[2] Od doby založení studovalo na univerzitě více než 200 000 studentů, kteří získali diplom, a více než 8 000 postgraduálních studentů Ph.D.

Budova knihovny Záhřebské univerzity
Averse pamětní medaile u příležitosti otevření univerzity v roce 1874
Zadní strana medaile

19. září 2008 bylo podáno trestní oznámení na podezření z korupce u některých profesorů na obchodní a dopravní fakultě. Ti měli ve velkém měřítku dávat dobré hodnocení u zkoušek a umožňovat nezákonně obcházení vstupních testů. Policie provedla 100 prohlídkami a 21 osob bylo zatčeno. Mezi zatčenými byla také Deša Mlikotin Tomićová, předsedkyně protikorupčního výboru v chorvatském parlamentu.

Při zemětřesení na v roce 2020 byly poškozeny budovy lékařské fakulty a právnické fakulty. ^[3]

Mezinárodní spolupráce

Univerzita ve svých strategických dokumentech „Iskorak 2001“ a „Mezinárodní mise a politika“ (International mission and policy) vyjádřila svou vůli k mezinárodní spolupráci. V květnu 2005 přijal Senát strategický plán, který stanoví cíle, kterých chce univerzita dosáhnout. V květnu 2007 přijal Senát prohlášení na podporu mezinárodních výměnných programů.

Fakulty

Agronomická fakulta
Fakulta architektury
Báňská fakulta, geologie
Fakulta chemická
Fakulta elektrotechnická
Lesnická fakulta
Fakulta geodézie
Fakulta grafická
Fakulta informatiky
Fakulta katolické teologie
Kineziologická fakulta
Fakulta potravinářské technologie a biotechnologie
Fakulta strojního inženýrství
Matematická fakulta
Fakulta medicíny
Hutní fakulta
Fakulta učitelského vzdělávání
Fakulta farmakologie a biochemie
Fyzikální fakulta
Filozofická fakulta
Fakulta politologie
Právnická fakulta
Fakulta stavby lodí
Fakulta speciální pedagogiky a rehabilitace
Fakulta sportovních věd
Fakulta textilní technologie
Fakulta veterinárního lékařství
Fakulta dopravní
Ekonomická fakulta
Stomatologická fakulta

Akademie

Akademie múzických umění
Záhřebská akademie umění
Záhřebská hudební akademie

Osobnosti spojené s univerzitou (řazeno chronologicky)

Štefan Moyzes (1797–1869), slovenský katolický duchovní, pedagog a politik
Ivan Mažuranić (1814–1890) spisovatel, politik
Josip Juraj Strossmayer (1815–1905), teolog, biskup, spisovatel a vlastenec
Jan Jaromír Hanel (1847–1910), český právník a historik
Vincenc Dvořák (1848–1922), český fyzik a profesor
František Sláma (1850–1917), český politik
Andrija Mohorovičić (1857–1936), geofyzik, meteorolog
Osman Nuri Hadžić (1869–1937), bosenskohercegovský spisovatel
Stjepan Radić (1871–1928), politik
Melko Čingrija (1873–1949) poslanec rakouské říšské rady, guvernér státní banky
Milan Begović (1876–1948), spisovatel
Ivan Ribar (1881–1968), jugoslávský politik
Ibrahim Hadžiomerović (1886–?), bosenskohercegovský právník a politik
Stevan Moljević (1888–1959), srbský četnik
Ante Pavelić (1889–1959), právník, politik
Tin Ujević (1891–1955), filozof, básník
Husein Alić (1892–1962), bosenskohercegovský politik a pedagog
Anto Babić (1899–1974), bosenskohercegovský historik a pedagog
Alija Nametak (1906–1987), bosenskohercegovský spisovatel, novinář a folklorista
Đuro Kurepa (1907–1993), srbský matematik
Edhem Čamo (1909–1996), bosenskohercegovský veterinář a pedagog
Eduard Čalić (1910–2003), historik
Vladimir Bakarić (1912–1983), komunistický politik
Enver Čolaković (1913–1976), bosenskohercegovský spisovatel
Rudi Supek (1913–1993), filosof a sociolog
Sergej Kraigher (1914–2001), slovinský politik
Vjenceslav Richter (1917–2002), architekt
Franjo Kuharić (1919–2002), arcibiskup-metropolita záhřebský a kardinál, čestný člen Chorvatské akademie věd a umění.
Franjo Tuđman (1922–1999), důstojník, historik, politik, prezident
Savka Dabčević-Kučar (1923–2009), ekonomka a politička
Sulejman Kapić (1925–1998), filmový producent
Miko Tripalo (1926–1995), komunistický politik
Josip Vrhovec (1926–2006), komunistický politik Jugoslávie
Slavko Goldstein (1928–2017), scenárista, spisovatel, střihač a politik
Branko Horvat (1928–2003), ekonom
Ivan Štraus (1928–2018) bosenský architekt
Andrija Mutnjaković (* 1929), architekt
Boris Magaš (1930–2013), architekt
Dragutin Pavličević (* 1932), historik
Stjepan Mesić (* 1934), právník, politik
Hrvoje Šarinić (1935–2017), chorvatský politik
Anđelko Runjić (1938–2015), komunistický politik, možnil přechod k demokracii v Chorvatsku
Bruno Bušić (1939–1978), vydavatel
Munib Maglajlić (1945–2015), bosenskohercegovský pedagog a literární historik
Slobodan Praljak (1945–2017), chorvatský důstojník a režisér
Pavao Pavličić (* 1946), spisovatel, jazykovědec
Zlatko Mateša (* 1949), politik
Dubravka Ugrešićová (1949–2023), spisovatelka
Davorin Kračun (* 1950), slovinský ekonom a politik
Dževad Karahasan (1953–2023), spistovatel
Jadranka Kosor (* 1953), novinářka, politička
Srđa Trifković (* 1954), srbsko-americký politiolog a historik
Ranko Vilović (* 1957), právník a diplomat
Aleksandar Žiljak (* 1963), spisovatel science fiction, překladatel a ilustrátor
Zoran Milanović (* 1966), právník, politik
Blaženka Divjak (* 1967), politik a ministr vědy a vzdělávání
Zvonimir Boban (* 1968), fotbalista, historik
Dejan Jović (* 1968), srbsko-chorvatský politolog
Vedran Mlikota (* 1969) divadelní, televizní a filmový herec ^[4]
Andrej Plenković (* 1970), politik a diplomat
Josip Zovko (1970–2019) divadelní, televizní a filmový herec a režisér ^[5]
Zlatko Hasanbegović (* 1973), historik a politik
Ivica Kostelić (* 1979), sportovec, filozof ^[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Universität Zagreb na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Rüegg, Walter: "European Universities and Similar Institutions in Existence between 1812 and the End of 1944: A Chronological List", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 685.
↑ Charle, Christophe: "Patterns", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 41.
↑ Zbrajanje štete. Archivováno 24. 3. 2020 na Wayback Machine. In: novilist.hr. 23. März 2020, abgerufen am 24. März 2020 (kroatisch).
↑ https://www.biografija.com/vedran-mlikota/
↑ https://www.slobodnadalmacija.hr/kultura/clanak/id/8798/zovko-rezira-zovka
↑ Archivovaná kopie. zg-magazin.com.hr [online]. [cit. 2020-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Záhřebská univerzita na Wikimedia Commons
Oficiální web Záhřebské univerzity (chorvatsky)

[Rüegg_685-1] Rüegg, Walter: "European Universities and Similar Institutions in Existence between 1812 and the End of 1944: A Chronological List", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 685.

[2] Charle, Christophe: "Patterns", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 41.

[3] Zbrajanje štete. Archivováno 24. 3. 2020 na Wayback Machine. In: novilist.hr. 23. März 2020, abgerufen am 24. März 2020 (kroatisch).

[4] ttps://www.biografija.com/vedran-mlikota/

[5] ttps://www.slobodnadalmacija.hr/kultura/clanak/id/8798/zovko-rezira-zovka

[6] Archivovaná kopie. zg-magazin.com.hr [online]. [cit. 2020-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]