Radomír D. Kokeš
ROZBOR FILMU
FILOZOFICKÁ FAKULTA
MASARYKOVY UNIVERZITY
BRNO / 2015
OBSAH
Prolog .............................................................................................................................................................................................................9
I.
POZOROVAT .................................................................................................................................................................................... 13
1. Vyprávění......................................................................................................................................................................................... 17
2. Styl ................................................................................................................................................................................................... 25
2.1. Mizanscéna .......................................................................................................................................................................... 28
2.2. Práce kamery ........................................................................................................................................................................ 29
2.3. Střih ...................................................................................................................................................................................... 31
2.4. Zvuk ...................................................................................................................................................................................... 38
3. Fikční svět .................................................................................................................................................................................... 41
4. Vyprávění, styl a svět Tenkrát na Západě................................................................................................................................... 45
4.1. Význam: svět nastupující modernity................................................................................................................................. 45
4.2. Syžet: Cheyennovy repliky ................................................................................................................................................. 46
4.3. Narace: trsy motivů ............................................................................................................................................................. 48
4.4. Styl: představení postav a funkce dlouhých záběrů ......................................................................................................... 50
4.5. Tenkrát v Hollywoodu: podvratnost a ozvláštnění .......................................................................................................... 53
II. PLÁNOVAT ........................................................................................................................................................................................ 57
1. Cesta k vraku Titanicu: problém, otázka a teze ........................................................................................................................... 61
2. Pro začátek stačí postřeh aneb jak dospět k tezi a jak s ní naložit ............................................................................................. 70
2.1. Od záběrů/protizáběrů…? .................................................................................................................................................. 71
2.2. Není jedné osnovy ............................................................................................................................................................... 76
2.3. Poznámka k odstředivé tezi Krvavé neděle ........................................................................................................................ 89
3. Analytické pomůcky ....................................................................................................................................................................... 92
III. PSÁT A ČÍST / ČÍST A PSÁT ........................................................................................................................................................
1. Psaní analytického textu .............................................................................................................................................................
2. Co lze číst… ..................................................................................................................................................................................
3. Co je třeba číst… a o čem z toho psát? .......................................................................................................................................
4. Závěr .............................................................................................................................................................................................
101
104
112
118
120
IV. APENDIX: TŘI ANALYTICKÉ FORMÁTY A ČÍTANKA TEXTŮ ............................................................................................
1. Analytická stať .............................................................................................................................................................................
1.1. Zabíjení Jessie v nesouladných modech ........................................................................................................................
1.2. Jezinky a bezinky: dramatické versus ilmové vyprávění ...............................................................................................
1.3. Speed Racer: vertikalizace stylu, narace a prostoru ........................................................................................................
1.4. Memento: motiv paměti ve ilmovém vyprávění ...........................................................................................................
2. Analytická studie .........................................................................................................................................................................
2.1. Poetika disonance: Král Šumavy ......................................................................................................................................
3. Poetologická studie......................................................................................................................................................................
3.1. Styl a vyprávění kinematograie v českých zemích (1911–1915)................................................................................
123
127
129
136
147
153
160
162
185
189
Poznámky ................................................................................................................................................................................................ 209
Bibliograie ................................................................................................................................................................................................ 231
Filmograie ................................................................................................................................................................................................ 241
Rejstřík ..................................................................................................................................................................................................... 247
Summary ................................................................................................................................................................................................. 262
Věnováno Kristin hompsonové a Davidu Bordwellovi
Prolog
Prolog
Proč se vlastně zabývat možnostmi systémového rozboru ilmového díla? Zatímco totiž uvažovat o ilmu jako o umění se zdá být součástí všeobecné kulturní vzdělanosti, slovní spojení „rozbor ilmu“ působí coby činnost, která je
každodenní divácké zkušenosti vzdálená. Knížka, již čtete, by však ráda prokázala opak. Své čtenáře hodlá naučit klást si takové otázky, jejichž zodpovězení může vést k řešením problémů spojených s výstavbou ilmových
děl. Předpokládá přitom, že právě schopnost klást si správné otázky může onu
každodenní diváckou zkušenost překvapivě obohatit a posílit.
Rozbor ilmu chce oslovit pět čtenářských skupin. První, nejobecnější skupinu tvoří milovníci ilmu, kteří zkrátka nacházejí potěšení v uvažování o ilmových dílech. Jakkoli třeba sami nikdy žádný článek o ilmu nenapíší, může
kniha obohatit jejich debaty o konkrétních snímcích. Vášnivé cineilní rozmluvy ostatně stály i na počátku mé vlastní fascinace možnostmi porozumění ilmům jakožto systémům. Stejně tak je Rozbor ilmu v širší perspektivě určen zájemcům (nejen) o hollywoodskou a českou kinematograii, jež používám
jako základní výkladový materiál. Klasický hollywoodský ilm totiž představuje
jedno z „nejužitečnějších [výkladových] pozadí, ve vztahu k němuž můžeme
vysvětlit velké množství ilmů. Historicky vzato, od poloviny desátých let minulého století až do současnosti jsou ilmařské postupy spojované s hollywoodským ilmem divácky značně vyhledávané a ilmaři, napříč světem, často napodobované. Obrovské množství diváků proto přijalo jako normotvorné právě ty
návyky, které si osvojili sledováním klasických [tedy hollywoodských] ilmů.“1
Jinými slovy, s postupy hollywoodských ilmů se v nějaké podobě setkal takřka
každý. Z českých děl jsem pak pro Rozbor ilmu vybral taková, jež lze k hollywoodským či obecněji mezinárodním ilmařským konvencím výmluvným způsobem vztáhnout. Věřím rovněž v užitečnost zde poskytovaných nástrojů pro
začínající ilmaře, kterým snad zvýšení vnímavosti k uměleckým postupům
9
Prolog
v cizích ilmech napomůže v rozhodování, jak s nimi pracovat ve ilmech vlastních. Významně by mohl být výklad Rozboru ilmu nápomocen uchazečům
o studium uměnovědných oborů, jimž poskytne představu o určitých myšlenkových postupech, které se zapojují při rozborech uměleckých děl obecně,
nejen ilmových. A posledním, nejočekávatelnějším cílovým čtenářstvem knihy
jsou budoucí, stávající, bývalí i případní studenti ilmové vědy.
Není přitom třeba k Rozboru ilmu přistupovat s předběžnou terminologickou
výbavou. Knížka sama vám ve správnou chvíli vysvětlí vše, co zrovna k porozumění výstavbě ilmového díla a uvažování o něm budete potřebovat. Je proto
uspořádána do čtyř rozsáhlejších bloků: POZOROVAT; PLÁNOVAT; PSÁT
A ČÍST / ČÍST A PSÁT; APENDIX: TŘI ANALYTICKÉ FORMÁTY A ČÍTANKA TEXTŮ. Každý z těchto bloků klade a zodpovídá rozdílné otázky, poskytuje
čtenáři jiné znalosti a volí odlišný způsob práce s výkladem. Současně ale ze
sebe jednotlivé bloky logicky vyplývají a řešená témata se v různých perspektivách navracejí, doplňují a rozvíjejí.
(1) První blok POZOROVAT poskytne základní kategorie potřebné pro rozbor
uměleckého díla. Rozliší dílo jako systém na základní složky vyprávění, stylu a ikčního světa, kdy každou zvlášť na konkrétních příkladech vysvětlí.
Postupně posílí vaši schopnost soustavně si všímat ilmařské práce s prostředky a s postupy, jež jste třeba dosud nevnímali, případně jim nepřikládali význam. Předmětem výkladu bude ilmové dílo.
(2) Ve druhém bloku PLÁNOVAT kniha naučí chápat jak diskuzi, tak psaní o ilmu jako způsob řešení problémů. Upozorní na důležitost kladení i zodpovídání otázek po výstavbě ilmového díla. Jak však problém objevit
a které otázky si klást, abyste dospěli k odpovědím… stejně jako k základu
další argumentace? Právě na to se soustřeďuje nejrozsáhlejší část druhého
bloku, která vše nezbytné vysvětlí na příkladech konkrétních ilmů. Předmětem výkladu bude analýza.
(3) Třetí blok PSÁT A ČÍST / ČÍST A PSÁT se zaměří na praktické rysy práce
se slovy, větami, odstavci, podkapitolami a kapitolami, jež možná budete
psát. Pro jakékoli zodpovídání otázek je však klíčová rovněž „schopnost
vhledu, schopnost dát údajům význam, porozumět a oddělit související od
nesouvisejícího.“2 Tato schopnost se nazývá teoretickou citlivostí a třetí
blok předloží (ač jen orientační) soupis textů, jimiž ji lze posilovat: hledat
v nich informace, inspiraci a rady. Předmětem výkladu bude text.
10
Prolog
(4) Závěrečný blok APENDIX: TŘI ANALYTICKÉ FORMÁTY A ČÍTANKA
TEXTŮ usnadní na vyšší úrovni porozumět rozličným způsobům výstavby i funkcím rozborů a zároveň nabídne vzory pro formáty školních
prací. Přizpůsobivost řešeným problémům vyplyne z šestera již dříve publikovaných článků, jež se věnují rozličným problémům, kladou odlišné
otázky a oslovují různě zkušené čtenáře. Předmětem výkladu bude jednotnost přístupu na jedné straně a rozmanitost řešení problémů
na straně druhé.
A z jakých důvodů byla knížka Rozbor ilmu vůbec napsána? Předně jsem
chtěl studentům a začínajícím autorům poskytnout průvodce, jenž by jim
pomohl při psaní jejich školních prací a prvních časopiseckých publikací.
Nevím o žádné srovnatelné metodice systémového rozboru ilmového díla,
která by se pokusila krok za krokem čtenáři vysvětlit, jak takovou analýzu
vlastně provádět. Nabízí se pochopitelně Umění ilmu od Davida Bordwella
a Kristin hompsonové,3 jež představuje možnosti kinematograie coby umělecké formy – a činí tak pomocí ilmového rozboru. Ač s oběma autory sdílím
mnohé předpoklady o povaze kinematograie i vhodných způsobech jejího
zkoumání, moje kniha vede výklad opačným směrem, a tak se s Uměním ilmu
především v řadě ohledů vědomě doplňuje. Představuji čtenáři pro změnu
možnosti určitého systémového rozboru ilmového díla, což uskutečňuji pomocí uvažování o kinematograii jako umělecké formě.4 A nakonec, cítil jsem
potřebu shrnout do jednotného, logicky uspořádaného přístupu své mnohaleté zkušenosti s de facto každodenním psaním ilmových analýz. Názornosti
výkladu přitom napomáhají více než dvě stovky okének z ilmových děl, jež
slouží jako odborná citace.5
Žádnou knihu člověk nepíše opravdu sám, a tak bych na závěr úvodu chtěl
poděkovat všem, bez nichž by právě tato nikdy nebyla taková, jaká je… chci říct,
že bez nich by byla mnohem horší. Předně jsou to moji studenti, z nichž mnozí
se s pracovními podobami kapitol museli potýkat během výuky. A protože se
o svá trápení a podněty neváhali podělit, mohl jsem svůj text průběžně upravovat a činit srozumitelnějším i návodnějším.
Děkuji svým kolegům a přátelům z Ústavu ilmu a audiovizuální kultury (na
Filozoické fakultě Masarykovy univerzity) za jejich pozorné čtení a inspirativní komentáře k různým verzím rukopisu, jmenovitě Jaromíru Blažejovskému,
Lucii Česálkové, Pavlu Skopalovi a Petru Szczepanikovi. Vedoucímu Ústavu
11
Prolog
ilmu Jiřímu Voráčovi vděčím nejen za poznámky k textu, ale i za poskytnutí
inspirativního pracovního prostředí.
Komentáře a podněty k textu jako celku či některým jeho částem (včetně již
vydaných studií), případně potřebnou podporu poskytli Jan Bušta, Matěj Dostálek, David Drozd, Štěpán Feik, Kamil Fila, Bohumil Fořt, Šárka Gmiterková,
Luděk Havel, Magdaléna Hlatká, Zdeněk Holý, Tomáš Kačer, Jakub Klíma, Ivan
Klimeš, Petr Kopal, Václav Koryčánek, Martin Kos, Petr Kuběnský, Tomáš Lebeda, Ondřej Pavlík, František A. Podhajský, Markéta Polochová, Alena Prokopová, Petr Soukup, Andrea Stašková, Kateřina Svatoňová, Kateřina Šardická,
Dan Šlosar, Jan Šotkovský, Filip Šula, Jan Trnka, Casper Tybjerg, Michal Večeřa
a Martin Witoszek – za což jim patří můj upřímný vděk, stejně jako nezapomenutelné sekretářce Pavle Švédové, která nás žel během roku 2014 tragicky
opustila. Velký dík si zaslouží Daniel Vadocký z Národního ilmového archivu,
který svolil k citačnímu využití okének z českých ilmů. Za poskytnutí práv
k publikování starších (či dokonce ještě nevydaných) textů děkuji Jindřišce Bláhové (Cinepur), Šárce Havlíčkové Kysové (heatralia), Jiřímu Padevětovi (Academia), Janu Šotkovskému (Městské divadlo Brno), Janu Tlustému (Pandora),
Luboši Vedralovi (Aktuálně) a Václavu Žákovi (Casablanca).
Kristin hompsonové děkuji za povzbudivá slova i za připomínky ke struktuře knihy, k některým pojmům a ke způsobům, jak v argumentaci nakládám
s dílem jejím i dílem jejího muže Davida Bordwella. Oběma je ostatně tato kniha i věnovaná.
Bez tradičně pečlivého a adekvátně nelítostného dohledu Aleše Merenuse,
kamaráda, kolegy a souputníka z Brněnského naratologického kroužku, by tato
kniha nikdy nemohla vzniknout – stejně jako bez profesionality, vstřícnosti
a svaté trpělivosti graika Pavla Křepely. Zcela výjimečné poděkování si pak
zaslouží Jana Volková, jež krom poskytování nedocenitelné psychické opory
dennodenně obětavě četla i poctivě komentovala všechny verze tohoto textu,
a že jich bylo.
12
Radomir D. Kokeš