Obrat ve víře - Obrat v člOvěku Rozmanité pohledy na náboženskou konveRzi Obrat ve víře - Obrat v člOvěku Rozmanité pohledy na náboženskou konveRzi eva MaškOvá ÚVOD áboženská konverze je často opomíjenou, avšak stále velice atrakivní problemaikou na pomezí několika věd. Tento článek má za cíl přiblížit pojem náboženské konverze v jeho historických obměnách a popsat vybrané pohledy, se kterými lze k náboženskému obrácení přistupovat. N Pojem náboženské konverze Prolínání teologie, religionisiky, psychologie a dnes tolik populárních neurověd,1 i tak by se dala vymezit náboženská konverze.2 Pojem pochází z lainského conversio, což lze přeložit jako obráit či otočit. Obecně, nehledě na konkrétní vyznání, můžeme za konverzi označit obrácení v mnoha jeho podobách. Jedinec se přihlašuje k určitému společenskému náboženskému proudu a přijímá hierarchii hodnot, představ a postojů, které ostatní členové tohoto společenství zastávají. 1 Například SHANTZ, C. Paul in Ecstasy: The Neurobiology of the Apostle's Life and Thought. Cambridge: Cambridge University Press. 2009. 2 Česky také náboženské obrácení, angl. religious conversion, něm. Bekehrung 360 ThR III 2012 - E.Mašková.indd 360 9.12.2013 11:48:22 Obrat ve víře - Obrat v člOvěku Rozmanité pohledy na náboženskou konveRzi Náboženská konverze potřebuje svůj výkladový rámec a mluvíme o ní pouze ve společnostech nábožensky pluralitních. Přístup k náboženské konverzi prošel svým vlastním dramaickým vývojem. Dříve byla konverze vnímána více jako radikální osobní změna a osobnostní transformace3. V dnešní době se chápe spíše jako akivní proces „pojení se“, který vede k dynamické organizaci a dotvoření různých lidských dimenzí. Pomáhá stabilizovat, zvnitřňovat a moivovat člověka. Je to proces, díky kterému si člověk dokáže uvědomit sám sebe. Vždy však ve spojení s náboženským vyznáním a s vírou, kterou si volí.4 V historickém pohledu Encyclopædia Britannica5 označuje konverzí určitou změnu z jedné náboženské víry ke druhé. Nebo, v užším slova smyslu, používá pojem konverze pro kompletní změnu postoje k Bohu, zahrnující hlubší přesvědčení o základních náboženských a morálních skutečnostech. Přesnou souvislost mezi obrácením a pokáním opět považuje toto dílo6 za spornou otázku. A ptá se: Jak dalece a v jakém smyslu je člověk akivně účasten na své vlastní konverzi? Na to nabízí odpověď, že ačkoliv počáteční fáze konverze je a může být dílem Ducha svatého, záleží dále jen na člověku, zda bude dokončena přijeím nabízené milosi v pokání a víře (Sk 7, 51 „Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové.“). Již tehdy, v roce 1910,7 autor diferencuje vnitřní i vnější projevy konverze. Popisuje, že ve všech případech konverze jsou obecně považována dvě kritéria její platnosi. Jako první je to změna výsledného lidského charakteru, jak se projevuje ve způsobu života a myšlení. A druhým kritériem je absence od hříchu a oddanost dobrých skutků. Některé současné názory se s těmi historickými v mnohém shodují. Poznamenávají, že často dochází k duchovní transformaci tehdy, jsou-li lidé konfrontováni s náročnými životními situacemi. A to takovými, které předpokládají výstavbu nového hodnotového systému, neboť na ten předchozí není již spolehnuí. Takové změny v hodnotovém systému mohou být pouze částečné, které nevedou k objekivně patrným výsledkům. Neboť některé vnitřní posuny zkrátka nejsou 3 SPILKA, B. H. (Eds.) The psychology of religion: An empirical approach (4rd ed.). New York: Guilford, 2009. 4 SLOBODZIEN, J. Chrisian Psychotherapy & Criminal Rehabilitaion: An Integraion of Psychology and Theology for Rehabilitaive Efeciveness. Boca Raton: Universal Publisher, 2004. str. 21. 5 CRAIES, W. F. "Conversion" in Encyclopædia Britannica. 11th ediion, New York: Encyclopædia Britannica, Inc., 1910–11, vol. 7, str. 47. 6 Tamtéž. 7 Tamtéž. 361 ThR III 2012 - E.Mašková.indd 361 9.12.2013 11:48:22 Obrat ve víře - Obrat v člOvěku Rozmanité pohledy na náboženskou konveRzi vyjádřeny ve zjevném chování. Nicméně, když se taková duchovní transformace vyskytne ve své plné podobě, budou patrné změny ve vnímání vlastní idenity, životního určení, postojů, hodnot, budoucích cílů a také chování.8 I. koŘenY sTUDIA náboženské konverze Konverze byla ve svém historickém vývoji podrobována dobovým výkladům, které korespondovaly s aktuálním stavem poznání. Po dlouhá staleí byla konverze pokládána za projev Božího povolání a Boží milosi. Na konci 19. stoleí se stala objektem zájmu psychologů náboženství a vznikaly teorie konverze, o kterých dnes již mluvíme jako o těch klasických. A právě od vzniku psychologie náboženství byla konverze jedním z nejvíce studovaných fenoménů tohoto oboru. Již v roce 1881 zaměřil Granville Stanley Hall9 sérii svých přednášek na Harvardské universitě na téma náboženské konverze. Zkoumal ji z hlediska dospívání a adolescence a předpokládal, že konverze se ne náhodou odehrává v době sexuálního dozrávání.10 O celých osmnáct let později vydává americký psycholog Edwin Diller Starbuck knihu s příznačným názvem „Psychologie náboženství“.11 I Starbuck se zabývá převážně tématem náboženské konverze a na základě 1265 respondentů zjišťuje, že průměrný věk konverity je 16,4 let.12 Starbuck dále uvádí i osm primárních moivačních faktorů k náboženské konverzi. Těmi jsou: strachy, moivy altruisické, moivy následující morální ideály, výčitky svědomí a přesvědčení o hříchu, reakce na učení, příklady a imitace, naléhání a sociální potěšení a jako poslední jsou jmenovány ostatní osobnostní moivy.13 Tyto pohnutky se staly inspirací pro mnoho dalších teorií a byly zapracovány do pozdějších a moderních konceptů konverze. 8 PALOUTZIAN, Raymond F. (Ed); PARK Crystal L. (Ed). Handbook of the psychology of religion and spirituality. New York, NY, US: Guilford Press, 2005, str 334. 9 Mimo jiné i autor knihy „Jesus the Christ in the Light of Psychology.“ New York, Doubleday, Page & Co. 1917., která pojednává o mesianismu, eschatologii a nabízí pro svoji dobu zajímavé výkladové rámce. 10 ARGYLE, M. Psychology and Religion: An Introducion. London : Routledge, 2000. 11 STARBUCK, E. D. The Psychology of Religion. London, 1899. 12 GILLESPIE, B. V. The Dynamics of religious conversion. Idenity and transformaion. Birmingham: Religious Educaion Press, 1990. 13 STARBUCK, E. D. The Psychology of Religion. London, 1899, str 49-51. 362 ThR III 2012 - E.Mašková.indd 362 9.12.2013 11:48:22 Obrat ve víře - Obrat v člOvěku Rozmanité pohledy na náboženskou konveRzi Ovšem klíčová publikace, která výrazným způsobem ovlivnila bádání v oblasi psychologie náboženství, byla kniha Williama Jamese „Druhy náboženské zkušenosi“.14 James hovoří, ve vztahu ke konverzi, o určitých pocitech, cílech, potřebách a myšlenkách. Tyto byly doposud na okraji duševního pole a nyní se dostávají do středu duševního dění. Konverzi tak James spojuje zejména se změnou tzv. ohniska ve vědomí. Má ím v první řadě na zřeteli nové myšlenky, kterými se člověk usilovně zabývá. James svými pohledy ukotvuje psychologii náboženství a dává svým následovníkům nelehký úkol se s jeho pracemi v budoucnu vyrovnat. II. PesTrosT v PŘÍsTUPeCH k náboženské konverzI Nejhlouběji do historie vědeckého studia konverze zasahují kořeny tohoto bádání, které jsme si uvedli v předešlých odstavcích. S rozsáhlou vnitřní diferenciací jednotlivých oborů jsme obohaceni o mnoho rozličných pohledů. Následující řádky stručně přiblíží některé z dalších zajímavých přístupů k náboženské konverzi. Ambice obsáhnout rámcově všechny dosavadní přístupy k náboženské konverzi by byla pro rozsah tohoto článku příliš vysoká. Zaměříme se proto jen na několik zajímavějších příkladů a jejich originálních metod. Současníci G. S. Halla, E. D. Starbucka či W. Jamese, o kterých bylo pojednáno výše, byli také přední představitelé „hlubinné psychologie“. Sigmund Freud, ale i Carl Gustav Jung, do svého hlubinného výkladového rámce zahrnovali samozřejmě i náboženství a religiozitu. Freud vnímal náboženství jako kolekivní neurózu a obranný mechanismus. Touto do jisté míry zúženou opikou hleděl i na náboženskou konverzi a transformaci víry u člověka obecně.15 Freudův názor, že náboženská víra je cosi, čím se člověk stává závislým a regresně se vrací do svého dětství, může mít zajímavější pozadí, než se na první pohled zdá. Kriicky se na tuto oblast Freudových výkladů dívá Paul Clayton Vitz, v současnosi emeritovaný profesor na New Yorské universitě. Ve své knize16 polemizuje s důležitosí role katolické chůvy Terezie, která malého Sigismunda opatrovala do jeho tří let. Často jej brala na katolické mše a když se vráil z kostela, předváděl a vysvětloval rodičům vše, co viděl a všemi ostatními smysly načerpal. Alespoň tak vzpomíná na jeho raný vztah k náboženství Freudova matka. Jeho syn Marin však slyšel o chůvě zcela jinou historii. Stárnoucí Freud ji svému prvorozenému synovi 14 JAMES, W. The Varieies of Religious Experience. New York: Mentor Books.1902. 15 KÜNG, H. Freud a budoucnost náboženství. Praha: Vyšehrad. 2010. 16 VITZ, C. P. Sigmund Freud's Chrisian Unconscious. New York: Guilford Press, 1988, str 3-21. 363 ThR III 2012 - E.Mašková.indd 363 9.12.2013 11:48:22 Obrat ve víře - Obrat v člOvěku Rozmanité pohledy na náboženskou konveRzi popisuje jako ne příliš mladou a ne příliš hezkou katoličku, která jej brala na bohoslužby, snad i s myšlenkou pro časnou konverzi.17 Možná právě to, že Freud sám měl spojeny náboženské zážitky s dětským věkem, jej vedlo k jeho pozdějším osobitým výkladům. Jung již nebyl k náboženství tak kriický a respektoval úzdravnou sílu, kterou může mít na člověka. I to byla jedna z příčin, kvůli které se profesně i soukromě rozešel se Sigmundem Freudem. Náboženskou konverzi pak vnímal jako podlehnuí archetypu prareligiozity, který díky kolekivnímu nevědomí sdílíme všichni.18 V současnosi spojují moderní psychodynamické pohledy náboženskou konverzi s citovým připoutáním se k matce. V těchto teoriích je kladen důraz na kvalitu vazby k prvnímu pečovateli, tedy většinou právě k matce. Mezi výzkumníky však nepanuje jednoznačná shoda, která by potvrdila, že například jistá a bezpečná vazba k matce předurčuje jedince ke spíše postupné konverzi, či naopak. Proto probíhají četné výzkumy, mimo jiné i na Slovensku, kde jsou vedeny profesorem Halamou.19 Z těch lze vyvodit závěr, že bezpečný styl připoutání se k matce koreluje s klidným průběhem a poziivními důsledky konverze. Nejistý styl připoutání zase souvisí s náhlou a emocionální konverzí a s přítomnosí krize před ímto vnitřním obrácením. Některé další pohledy bychom mohli souhrnně nazvat jako neuropsychologické. Zde se při vysvětlení procesu náboženské konverze setkáváme s větším uplatněním přírodních věd. To může mít úskalí v tom, že na konverzi je nahlíženo jako na cosi od normy se odchylujícího, tedy patologického. Tuto patologii se snaží lékaři a psychologové vysvětlit například orgánovou nedostatečnosí, jakou je patologické fungováním mozku. Dalo by se očekávat, že tyto přístupy využívající lékařskou vědu budou otázkou posledních desítek let. Ale již James ve svém stěžejním díle, o kterém bylo psáno výše, upozorňuje na to, že: „Lékařský materialismus odpravuje sv. Pavla nazývaje jeho vidění na cestě do Damašku náhlým ochrnuím týlní míchy, protože Pavel trpěl padoucnicí. Ohrnuje nos nad sv. Terezií jako hysterickou, sv. Franiška z Assisi prohlašuje za dědičně zaíženého.“20 17 Tamtéž, str 19. 18 RAMBO, L. R. Theories of conversion: Understanding and interpreing religious change. In Social Compass. 1999. roč. 46, č. 3, s. 259-271. 19 HALAMA, P, SABO, M.: Atachment and Religious Conversion: Does Atachment Style Shape the Process of Becoming Religious? Poster presented at the 14th European Conference on Psychology of Personality, Tartu, Estonia, July 16th – 20th, 2008. 20 JAMES, W. The Varieies of Religious Experience. New York: Mentor Books.1902. str 19. 364 ThR III 2012 - E.Mašková.indd 364 9.12.2013 11:48:22 Obrat ve víře - Obrat v člOvěku Rozmanité pohledy na náboženskou konveRzi Později jsou studiu náboženské konverze a epilepsie věnovány rozsáhlé výzkumy. Například psychiatr Kenneth Dewhurst se svým kolegou uveřejnili článek,21 který se zabývá vztahem náboženské konverze a epilepického onemocnění. Podrobně zde popisují osm kasuisik těch jedinců, jejichž náboženská konverze je spojována s prožitkem epilepického záchvatu. Jedním z nich je i epilepický mladík, který vysadil svá anikonvulziva22 a do šesi týdnů trpěl atakami epilepických záchvatů několikrát denně. Stal se zmateným a zapomnětlivým. Náhle byl přesvědčen, že právě on je Synem Božím a disponuje zvláštní schopnosí léčit, odstranit rakovinu ze světa a chápat druhé pomocí čtení jejich myšlenek. Při jednom z rozhovorů zmínil „svatou vůni“23 a popsal konverzi následujícím zážitkem: „Bylo krásné ráno a Bůh byl se mnou a já děkoval Bohu, mluvil jsem s ním... Byl jsem s Ním. Bůh není něco tvrdého, co by se dívalo na nás shora. Bůh jsou stromy a kvěiny a krása a láska...“24 Poněkud odlišný, než pohled hlubinné psychologie a medicíny, je přístup zaměřený na zvládání náročné životní situace. Copingové strategie, které má v určité podobě osvojeny každý z nás, nastupují jako regulační mechanismy při ohrožení našeho stálého prostředí. Díky nim adapivně zvládáme stresovou situaci i zátěž. Zároveň se za pomoci těchto procesů vyrovnáváme i s nevyžádanými emocemi a nerovnováhou s nimi spojenými. Jako zdroj takových strategií může samozřejmě sloužit také náboženství a osobní víra. Na tuto problemaiku se zaměřuje profesor psychologie z Ohia Kenneth Pargament, který náboženskou konverzi zařazuje do souboru copingových strategií. Popisuje, jak radikální náboženské změně často předchází chronická či akutní tenze. Tu může způsobit i selhání dříve existujících zdrojů a strategií zvládání. Náboženskou konverzi pak vnímá jako individuální hledání způsobu, jak znásobit vlastní význam uprostřed sociálních, situačních a osobních sil25. Ilustraci předkládá na rozhovorech s konverity, kde si všímá jazyka těch, kteří mají autenický zážitek osobního obrácení: „Najednou mě napadlo, že bych mohl být spasen, i když bych 21 DEWHURST, K., & BEARD, A. W. Sudden religious conversions in temporal lobe epilepsy. Briish Journal of Psychiatry, 1970, 117, 497-507. 22 Což je rozmanitá skupina léčiv, která se používá pro léčbu a prevenci epilepických záchvatů a křečí. Jejich žádaným účinkem je potlačit rychlou a výraznou akivaci neuronů, která spouší záchvat. 23 Při záchvatech epilepsie dochází často i k čichovým halucinacím, kdy má dotyčný nezvyklé pachové vjemy. 24 DEWHURST, K., & BEARD, A. W. Sudden religious conversions in temporal lobe epilepsy. Briish Journal of Psychiatry, 1970, 117, str. 501. 25 PARGAMENT, K. I. The psychology of religion and coping: theory, research, pracice. New York: The Guilford Press. 1997, str. 259. 365 ThR III 2012 - E.Mašková.indd 365 9.12.2013 11:48:22 Obrat ve víře - Obrat v člOvěku Rozmanité pohledy na náboženskou konveRzi se přestal snažit dělat všechno sám a následoval Ježíše.“ Či jak druhý konverita vypovídá: „Nakonec jsem se přestal bránit a vydal jsem se, ačkoliv to byl těžký boj. Postupně sílil pocit, že jsem udělal svoji část a Bůh byl ochoten udělat svoji.“ Pargament26 upozorňuje, že mnoho profesionálů přes duševní zdraví se může dívat kriicky na ztrátu osobní kontroly, kterou lze ve výrocích vysledovat. Jsme naučeni, že vzdát se, je to poslední, co bychom navrhli jako řešení problému. Přesto existují chvíle, kdy může být upuštění od problému tou nejvhodnější formou, jak se se stresovou situací vypořádat. Výklad, který může být opakem předešlého pohledu, kdy moivace vychází z vnitřních struktur konverity, je model mentálního programování. Známe jej také pod pojmem „brainwashing“27 a vysvětluje konverzi jako podlehnuí silnému nátlaku, který může mít mnoho podob. Od podnětové deprivace, kterou si můžeme představit jako naprostou izolaci osoby od okolního světa a jakékoliv smyslové simulace. Až po přesycení podněty různých kvalit, které vede při nejmenším k fyzickému i psychickému vyčerpání.28 Avšak koncept konverze jako důsledku pominuí smyslů, či promyšlené manipulace a vymývání mozku byl již před lety vědecky zavržen. Mentální programování ale hraje do jisté míry stále svoji důležitou roli. Zejména pro blízké konveritů, kteří nerozumí náhlým změnám, neboť původně společně sdílené hodnoty se najednou ztrácejí. Docent Vojíšek ve své publikaci29 upozorňuje na citlivý přístup blízkých, kdy je nutné vyvarovat se slovním argumentacím, citovému nátlaku, natož pak fyzickému omezování, které nemohou přinést úspěch30. Toto je však již doménou spíše konverzí k těm náboženským hnuím, kdy můžeme objekivně hodnoit zvolený náboženský směr pro čerstvého konveritu jako potenciálně nebezpečný. Poslední z teorií, kterou si uvedeme v tomto stručném a výběrově zaměřeném přehledu, je teorie sociálního posunu. Zde také působí na konveritu jeho okolí a lidé určitého náboženského vyznání. Ti jej poziivně simulují a ovlivňují sociálním a emocionálním poutem. Pro tuto teorii je klíčová postupná konverze na základě účinku sociálních vazeb, aniž by si to konverita sám uvědomoval. 26 Tamtéž str. 252. 27 Či také „mind control“, v překladech „vymývání mozků“ nebo „ovládání mysli“. 28 TAYLOR, K. E. Brainwashing : manipulace s myšlením. Praha: NLN, 2006. 29 VOJTÍŠEK, Z. Nová náboženská hnuí a jak jim porozumět. Praha : Beta Books, 2007. 30 Tamtéž str. 166. 366 ThR III 2012 - E.Mašková.indd 366 9.12.2013 11:48:22 Obrat ve víře - Obrat v člOvěku Rozmanité pohledy na náboženskou konveRzi V současnosi se teoriím sociálního formování nového konverity skupinou věnuje doktorka Caroline Plüss31 z Oxfordu. Píše o zahrnuí nových členů, kdy skupina používá strategie socializace32 k transformování vlastnosí nováčka. To proto, že jej tak může přijmout s důvěrou, že jeho chování nebude ohrožovat skupinovou jednotu. Náboženské přesvědčení, se kterým se konverita setkává, se stává postupem času čím dál více zvnitřněným a to prostřednictvím přátelství a společného trávení volného času. Dokazuje svými experimenty, že socializace a sociální soudržnost nejsou ani tolik otázkou kognice, jak se dříve myslelo, ale afekivity. Tedy příslušnost k náboženské skupině nemusí být vždy nutně záležitosí pouze myšlení, ale spíše cítění. závĚr Existuje mnoho výkladů náboženské konverze, jejichž stručný souhrn by mnohonásobně přesahoval možnosi tohoto článku. Proto byl v úvodní kapitole krátce popsán pojem náboženské konverze a jeho historické formování ve vědeckých kruzích. Dále byla věnována pozornost počátkům studia tohoto fenoménu, který otevřel komunikaci teologie a exaktních věd, zastoupených především medicínou a psychologií. Tím bylo možné pozorovat i zajímavý zrod psychologie náboženství. V závěrečné čási se tato práce věnuje vybraným výkladům náboženské konverze. Ty byly zvoleny pro svoji rozmanitost a vzájemný kontrast. Samozřejmě, vždy bude důležité, jakou opikou se na náboženskou konverzi rozhodneme dívat. S určitou mírou nadsázky můžeme říci, že teolog vždy bude spatřovat v konverzi Boží milost, psycholog změnu vnitřní struktury jedince, biolog orgánovou odchylku nervového systému a sociolog se zaměří na důsledky pro jedince v rámci jeho sociálního okolí. Tím je neustále udržována atrakivita fenoménu náboženské konverze pro mnoho různých odvětví vědy. 31 PLÜSS, C. Analysing non-doctrinal socializaion: re-assessing the role of cogniion to account for social cohesion in the Religious Society of Friends. in The Briish Journal of Sociology. 2007. roč. 58, č. 2, s. 253-275 32 Socializace označuje proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosi, zvnitřňuje normy, hodnoty a role svého sociálního okolí. 367 ThR III 2012 - E.Mašková.indd 367 9.12.2013 11:48:23 Obrat ve víře - Obrat v člOvěku Rozmanité pohledy na náboženskou konveRzi SuMMary turnOver in faith - turnOver in Man variOuS viewS On the religiOuS cOnverSiOn eva MaškOvá The religious conversion is a phenomenon crossing many diferent disciplines and indings ranging from the medicine, through disciplines such are psychology, religious studies and theology. The aim of this paper is to meaningfully describe selected themes and trends of the religious conversion across its wide range. In the beginning chapter of this paper (I) is described the term religious conversion. Further (chapter II) are menioned major scieniic leaders who have dealt with this mater in its early stages. The inal chapter (III) discusses mechanisms and circumstances under which the religious conversion takes place. Here are included various views from neuropsychological through sociological to depth-psychological. 368 ThR III 2012 - E.Mašková.indd 368 9.12.2013 11:48:23