Bayreuth

Wolfgang Wüst, Ordnung, Recht und Wohlfahrt in Brandenburg-Bayreuth im Spiegel „guter“ Policey, in: Georg Seiderer/ Clemens Wachter (Hg.), Markgraf Friedrich von Brandenburg-Bayreuth 1711–1763 (Franconia 5. Beihefte zum Jahrbuch für fränkische Landesforschung), Erlangen 2012, S. 103–124.

Nr. 50  PDF-Eingabe

2019 wurde am südlichen Rand der Fränkischen Schweiz ein Münzfund gemacht, der 123 Taler und Talerteilstücke meist süddeutscher Provenienz enthielt, die zwischen 1561 und 1626 emittiert wurden. 70 Exemplare wurden nach der Überwindung der Kipperzeit ab 1623 geprägt. Als Verpackung diente wohl Baumrinde sowie ein Textilbeutel.

Untersuchung eines Arrangements von Altfunden, bestehend aus mittelalterlichen und frühneuzeitlichen Blankwaffen und Reitzubehör aus dem Bestand des Archäologischen Museums Bayreuth. Examination of an arrangement of old finds, consisting of medieval and early modern blade weapons and horse equipment kept at the archaeological museum in Bayreuth, Franconia.

An article (in Turkish) about Bayreuth's Margravial Opera House.

Barok mimarinin en güzel ve en iyi korunmuş örneklerinden olan, zamanın Viyana ve Dresden’de bulunan en büyük opera evlerinden yola çıkılarak modellenen ve 2012 yılında UNESCO tarafından Dünya Mirası listesine alınan Bayreuth’un ünlü Margravial Opera Binası’nın hikâyesi…

Humanistický prozaik a dramatik Max von der Grün (1926–2005) byl významný německý, společensky angažovaný literát. V mnoha zemích se stal známým svým hodnocením pracovních a společenských podmínek v moderní konzumní společnosti, jejíž nedostatky ve svých dílech opakovaně kritizoval. Pro české prostředí je vedle Grünova úspěšného literárního díla zajímavé i spisovatelovo spojení s českým pohraničím, kde prožil důležitou část svého dětství. Několik let navštěvoval školu v Pavlově Studenci u Tachova. Opakovaně vzpomíná na potíže, s nimiž se zde musel potýkat jeho otčím, když jako jeden z mála v kraji odmítal podporovat sudetoněmeckou stranu. Zážitky z česko-německého pohraničí v pohnutém období nacistické říše jsou významnou součástí slavného autobiografického románu Zwei Briefe an Pospischiel. Klade si v něm otázku, kdo tehdy udal jeho »otce« a zapříčinil jeho uvěznění v nacistickém koncentračním táboře. Za svůj život získal Max von der Grün celou řadu uměleckých i společenských uznání. Od roku 1964 až do své smrti v roce 2005 byl také členem PEN klubu, prestižního mezinárodního sdružení spisovatelů.

L'obiettivo di questo studio è indagare alcuni elementi strutturali del pensiero estetico-filosofico di Richard Wagner e del suo Ring des Nibelungen al fine di rintracciarvi un paradosso cruciale e costante, comune alla gran parte dell'orizzonte wagneriano: quello di una radicale istanza messianico-escatologica - espressa principalmente dai concetti di "redenzione" e di "puramente umano" - contraddetta al suo interno da un'istanza opposta, che si può esprimere nell'idea di un riassorbimento mitico-pagano del mondo nel suo Principio originario. Dal punto di vista estetico, questo paradosso si evince dal connotato politico-rivoluzionario e soteriologico attribuito al dramma dell'avvenire, compromesso da una sostanziale "metafisica dell'espressione" che pretende di riassumere (e riassorbire) in sé l'intera esperienza dell'arte greco-occidentale nella forma esclusiva del rito mito-poietico e musicale. Nella Tetralogia ugualmente, l'elemento messianico incarnato dalla stirpe dei Wälsungen - e in particolare da Siegfried e Brünnhilde - finisce ad ultimo per rovesciarsi in un puro adempimento del destino cosmico già prescritto, corrispondente ad un totale ritorno dell'elemento verticale-maschile (rappresentato da Wotan) nel grembo ciclico e oscuro della terra (incarnato da Erda e dalle Norne). La stessa dinamica leitmotivica e musicale del Ring riflette questo processo di ciclizzazione e saturazione progressiva di tutti gli archetipi (poetici e musicali) di tipo lineare, affermativo e diatonico. Con un breve excursus finale sul Parsifal e sulla visione politico-antropologica di Wagner, si mostra infine come l'escatologia rovesciata (ossia strutturalmente impossibilitata) rappresenti il nodo ultimo, mai veramente disciolto, dell'immensa figura del drammaturgo tedesco.

Wolfgang Wüst, Markgraf Christian Ernst und die „gute“ Policey – der Landesherr als Gesetzgeber, in: Rainald Becker/ Iris von Dorn (Hg.), Politik – Repräsentation – Kultur.  Markgraf Christian Ernst von Brandenburg-Bayreuth 1644-1712. Referate der Tagung am 9. und 10. November 2012 in Bayreuth (Archiv für Geschichte von Oberfranken, Sonderband) Bayreuth 2014, S. 35–50.

Nr. 261  PDF-Eingabe

An article (in Turkish) about a visit to Wagner's Haus Wahnfried in Bayreuth.

Soğuk bir Kasım günü Bayreuth’a doğru yola koyulan Emre Aracı, bahçesinde Richard Wagner’in mezarına ev sahipliği yapan, bestecinin 'Götterdämmerung' operasını tamamladığı ve 'Parsifal’i bestelediği, bugün müze olarak hizmet veren Haus Wahnfried’de yaptığı gezintiden enstantaneler paylaşıyor.