Židenický puč byl jediný pokus o fašistickýpřevrat provedený v Československu, odehrál se přibližně ve stejné době, kdy v Německu převzal moc Adolf Hitler. Došlo k němu v noci z 21. na 22. ledna 1933, kdy skupina 70–80 mužů z Národní obce fašistické zaútočila na Svatoplukova kasárna v Brně-Židenicích, aby tím zahájila převrat v celém státě. Vojáci za pomoci četníků útok odrazili a většina útočníků byla zatčena. Iniciátor akce Ladislav Kobsinek uprchl přes Vídeň do Jugoslávie, odkud byl vyhoštěn do Rumunska a poté vydán do Československa. Původní relativně mírné tresty, které uložil Státní soud, později zvýšil Nejvyšší soud; Kobsinek dostal 12 let vězení, další účastníci několikaleté tresty a také vůdce československých fašistů, generál Radola Gajda, byl odsouzen na půl roku, ačkoli se puče přímo neúčastnil.
PEJČOCH, Ivo: Proces se strůjci židenického puče (1933), in: Karel Schelle – Jaromír Tauchen (eds.), Encyklopedie českých právních dějin, svazek VIII. Procesy (do roku 1949), Plzeň 2017, s. 279–28
Útok na židenická kasárna? Šlo o neúspěšný pokus o fašistický puč, vysvětluje historik. Plus [online]. Český rozhlas, 2022-03-14 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online.
TOMÁŠ, Karlík. Před devadesáti lety se pokusili fašisté v Brně o ozbrojený puč. Přepadení kasáren ale selhalo. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-01-21 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online.
63 fašistů přepadlo kasárny v Brně. Lidové noviny. 1933-01-23, roč. 41, čís. 40, s. 1. Dostupné online [cit. 2023-01-21].
