Alfred Kraus
Alfred Kraus | |
---|---|
Svobodný pán dr. Alfred Kraus jako český místodržitel (1883) | |
10. český místodržitel | |
Ve funkci: 2. dubna 1882 – září 1889 (už v letech 1881–1882 pověřen správou) | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Philipp Weber von Ebenhof |
Nástupce | František Antonín z Thun-Hohensteinu |
Tajný rada | |
Ve funkci: 1882 – 28. února 1909 | |
Panovník | František Josef I. |
Prezident Vrchního vojenského soudu ve Vídni | |
Ve funkci: duben 1881 – 1881 | |
Panovník | František Josef I. |
Narození | 7. dubna 1824 Pardubice Rakouské císařství |
Úmrtí | 28. února 1909 (ve věku 84 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Pardubice |
Příbuzní | bratr: Josef Kraus (1810–1892) synovec: Viktor von Kraus (1844–1923) synovec: Artur von Kraus (1854–1930) |
Profese | státní úředník, voják a politik |
Ocenění | Čestné občanství města Chrudimi (1884) Řád železné koruny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
JUDr. Alfred svobodný pán Kraus (JUDr. Alfred Freiherr von Kraus) (7. dubna 1824, Pardubice – 28. února 1909, Vídeň) byl rakouský právník, generál a státní úředník. Po právnických studiích na Karlo-Ferdinandově univerzitě působil ve vojenské justici, v armádě nakonec dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála (1880). Jako prezident vrchního vojenského soudu ve Vídni byl v roce 1881 povýšen do stavu svobodných pánů. V době rostoucího česko-německého napětí vykonával v letech 1882–1889 funkci místodržitele Českého království.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z židovské rodiny z Pardubic, byl synem koželuha Moisese Krause (1782–1868), předáka židovské obce na pardubickém panství.[1] Po gymnáziu absolvoval práva na Karlově univerzitě a po studiích konvertoval na katolickou víru, což mu umožnilo kariéru ve státní správě. Začínal jako praktikant u vojenského vrchního soudu ve Vídni (1846–1850), v hodnosti nadporučíka byl v roce 1850 přeložen do Mantovy, kde jako vojenský soudce vedl procesy proti účastníkům italské války za nezávislost. Za zásluhy obdržel v roce 1853 Řád Františka Josefa. V roce 1857 se vrátil do Vídně a působil u četnictva jako inspektor, ještě předtím získal v Itálii Řád železné koruny III. třídy (1856) a na základě toho obdržel rytířský stav (1858). V roce 1859 byl od četnictva převelen zpět k armádě a postupoval v hodnostech (major 1862, podplukovník 1865). V letech 1862–1864 byl pobočníkem ministra války hraběte Degenfelda. Zúčastnil se prusko-rakouské války v roce 1866 a na podzim téhož roku byl povýšen na plukovníka, jeho působení v armádě se ale odehrávalo především ve vojenské justici a administraci. Od roku 1874 byl zástupcem přednosty vojenské kanceláře císaře Františka Josefa I. a v roce 1877 dosáhl hodnosti generálmajora.
Místodržitel v Čechách
[editovat | editovat zdroj]V roce 1880 byl povýšen do hodnosti c. k. polního podmaršálka a v dubnu 1881 jako rytíř Řádu železné koruny II. třídy získal titul svobodného pána. Od dubna 1881 byl prezidentem Vrchního vojenského soudu (Militär-Obergericht) ve Vídni, ale již v červenci téhož roku byl přeložen do Prahy jako dočasný správce českého místodržitelství. Do Prahy byl povolán díky důvěře Františka Josefa, jeho úřadování začalo v době rostoucího napětí mezi Čechy a Němci po nepokojích v Chuchli a odvolání dosavadního místodržitele Philippa Webera, který situaci nezvládl. Kraus byl oficiálně do funkce českého místodržitele jmenován 2. dubna 1882 a úřad zastával sedm let, v roce 1882 se stal zároveň c.a k. tajným radou. Podařilo se mu částečně utlumit česko-německé napětí, ale i když byl Čechům v podstatě nakloněn, dobový český tisk jej hodnotil spíše negativně kvůli nerozhodnosti a ustupování Němcům. Posledním činem ve funkci bylo rozpuštění Akademického čtenářského spolku v roce 1889. V září 1889 byl z funkce odvolán a při odchodu do penze obdržel velkokříž Leopoldova řádu. Novým českým místodržitelem se stal hrabě František Thun-Hohenstein.
Dožil ve Vídni, pohřben je v rodinné hrobce v Pardubicích. Jeho starší bratr Josef Kraus (1810–1892) byl c. k. poštmistrem a v roce 1867 krátce starostou v Pardubicích. Synovec Viktor von Kraus (1844–1923) byl c. k. generálem jezdectva, další synovec Artur von Kraus (1854–1930) byl podnikatelem a popularizátorem astronomie.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dějiny Židů v Pardubicích dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, díl 15., Praha, 1900 (reprint 1999), s. 94–95 ISBN 80-7185-226-0
- KLEČACKÝ, Martin a kol.: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020 974 s. ISBN 978-80-88304-18-0
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Alfred Kraus na Ősterreichisches Biographisches Lexikon dostupné online
- Rodina Krausů na webu novanobilitas dostupné online
- Alfred Kraus na webu Pardubického Slavína dostupné online
- Rakouští šlechtici
- Čeští šlechtici
- Rakouští politici
- Rakouští právníci
- Rakouští generálové
- Rakouští úředníci
- Čeští místodržitelé
- Čeští tajní radové
- Politici Rakouského císařství německé národnosti
- Rakousko-uherští politici
- Rakousko-uherští místodržitelé
- Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy
- Rakousko-uherští Židé
- Čeští Židé
- Křesťanští konvertité
- Nositelé Řádu Františka Josefa
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Narození v roce 1824
- Narození 7. dubna
- Narození v Pardubicích
- Úmrtí v roce 1909
- Úmrtí 28. února
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení na Centrálním hřbitově v Pardubicích